8 Tdo 921/2007 — Nejvyšší soud

8 Tdo 921/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 9. 2007 Spisová značka:8 Tdo 921/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:8.TDO.921.2007.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 921/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. září 2007 o dovoláních obviněných M. Č., mladistvého P. Č., a M. Š., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 10. 11. 2006, sp. zn. 4 Tmo 186/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově, soudu pro mládež, pod sp. zn. 103 T 272/2002, t a k t o : I. Z podnětu dovolání obviněného mladistvého P. Č. s e podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Ostravě, soudu pro mládež, ze dne 10. 11. 2006, sp. zn. 4 Tmo 186/2006, ve vztahu k obviněnému mladistvému P. Č. ve výroku o vině i ve výroku o trestním opatření. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. s e z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. s e Krajskému soudu v Ostravě, soudu pro mládež, p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. II. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. Č. o d m í t á . III. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. Š. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově, soudu pro mládež, ze dne 13. 1. 2006, sp. zn. 103 T 272/2002, byli obvinění M. Č., mladistvý P. Č. a M. Š. uznáni vinnými v bodech 1) – 2) ve formě spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zák. Za to jim soud uložil podle § 40 odst. 1 tr. zák. ve spojení s § 40 odst. 4 písm. c) tr. zák. ve vztahu k § 235 odst. 2 tr. zák. tresty odnětí svobody, a to obviněnému M. Č. v trvání čtyř měsíců a mladistvému P. Č. za použití § 79 odst. 1 tr. zák. účinného před zák. č. 218/2003 Sb. a jeho § 98 v trvání dvou měsíců, jejichž výkon podmíněně odložil, a to obviněnému M. Č. podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. na zkušební dobu v trvání jednoho roku a mladistvému P. Č. podle § 82 tr. zák. účinného v době skutku rovněž na zkušební dobu v trvání jednoho roku. V případě obviněného M. Š. soud podle § 37 tr. zák. s odkazem na § 40 odst. 1 tr. zák. ve spojení s ustanovením § 40 odst. 4 písm. c) tr. zák. ve vztahu k § 235 odst. 2 tr. zák. upustil od uložení v úvahu přicházejícího souhrnného trestu ve vztahu k výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 14. 4. 2003, sp. zn. 7 T 45/2002, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 10. 2003, sp. zn. 7 To 261/2003, jímž byl tento obviněný odsouzen pro návod k trestnému činu krádeže podle § 10 odst. 1 písm. b) k § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Citovaným rozsudkem byli dále uznáni vinnými a odsouzeni další spoluobvinění M. Č. mladší a M. U. Proti tomuto rozsudku podali okresní státní zástupce i všech pět obviněných odvolání, o nichž Krajský soud v Ostravě, soud pro mládež, rozhodl rozsudkem ze dne 10. 11. 2006, sp. zn. 4 Tmo 186/2006, tak, že napadený rozsudek z podnětu odvolání okresního státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. zrušil ohledně všech obviněných v celém rozsahu a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že všechny shora jmenované obviněné uznal vinnými, že: „1) dne 5. 8. 2002 kolem 20:00 hod. v H. v místě přechodného bydliště L. B., obžalovaný M. Š. a obžalovaný M. U. za účelem zjištění bydliště P. S. požádali L. B., aby je následoval do osobního motorového vozidla zn. Škoda Fabia Combi, a když P. S. v místě jeho bydliště nezastihli, během jízdy změnili směr na O., ve vozidle pak M. Š. L. B. pod pohrůžkou použití zbraně vyhrožoval, aby nekladl odpor, poté během jízdy telefonicky dohodl schůzku s obžalovaným M. Č., a jeho syny obžalovanými M. Č., a mladistvým P. Č., ve dvorové části nezjištěného domu v O., kteří na místo přijeli svým vozidlem Škoda Octavia, zde obžalovaný M. Č. st. vyhrožováním fyzickým napadením se domáhal po L. B. přiznání se k vloupání do jeho bytu v H., dne 29. 7. 2002, na zdůraznění, že výhrůžky jsou míněny vážně, obžalovaný M. U. otevřel levé zadní dveře vozidla Škoda Fabia a dvakrát udeřil L. B. do obličeje, a když ten na další výzvu M. Č. st. se odmítal k vloupání doznat, M. Š. se slovy „tak ty nic neřekneš“ vytáhl z kapsy kalhot krátkou střelnou zbraň nezjištěného typu, tuto namířil nejprve na koleno L. B. a poté i do obličeje a tak se snažil vynutit jeho přiznání k vloupání do bytu Č., poté, co L. B. uvedl, že je zavede za P. S., vtáhli ho do vozidla Škoda Octavia, které řídil M. Č. st., jako spolujezdec si přisedl M. U., a M. Č. ml. a mladistvý P. Č. přisedli z obou stran L. B. na zadní sedadlo a z O. pokračovali do bydliště P. S., 2) dne 5. 8. 2002 kolem 21:30 hod. v H., poté, co spatřili k domu přicházet P. S., tohoto vtáhli do vozidla zn. Škoda Octavia a odjeli ve směru do O., na dvůr nezjištěného domu, kde ve vozidle zůstal M. Č. st. a M. Š., tam se P. S. dotazovali na okolnosti vloupání do bytu M. Č. st., přitom M. Š. uchopil P. S. do kravaty a přiložil mu nezjištěnou krátkou střelnou zbraň ke krku, začal mu vyhrožovat, že pokud nezačne mluvit, ustřelí mu hlavu a když P. S. nic neuváděl, M. Š. jej pustil ze sevření, namířil zbraň na jeho levé koleno s tím, že „začne od kolen“, dále že „zajde zavolat Rusáky, aby ho odvezli pryč a pravdu o vloupání se od něj dozví mučením“, P. S. proto z obavy o svůj život uvedl skutečnosti, které mu o vloupání byly známé, následně odjeli všichni zpět do H., do bytu M. Č. st., kde P. S. drželi do příchodu policie dne 6. 8. 2002 v době kolem 04:30 hod.“ Takto zjištěné jednání odvolací soud právně kvalifikoval u mladistvého P. Č. jako provinění vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zák. ve spolupachatelství ve smyslu ustanovení § 9 odst. 2 tr. zák. a u zbývajících čtyř obviněných jako trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství ve smyslu § 9 odst. 2 tr. zák. Za to jim uložil: obviněnému M. Č. staršímu podle § 235 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou roků; mladistvému P. Č. podle § 235 odst. 2 tr. zák. a § 31 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. trestní opatření odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon podle § 58 odst. 1 a § 33 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání jednoho roku; obviněnému M. Š. podle § 235 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou, to za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 14. 4. 2003, sp. zn. 7 T 45/2002, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 10. 2003, sp. zn. 7 To 261/2003, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu; obviněnému M. Č. mladšímu podle § 235 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání jednoho roku; obviněnému M. U. podle § 235 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařadil do věznice s dozorem, to za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. 103 T 111/2003, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 5 To 660/2003, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odvolání všech pěti obviněných Krajský soud v Ostravě podle § 256 tr. ř. zamítl. Citované rozhodnutí odvolacího soudu napadli dovoláním již jen obvinění M. Č. starší a mladistvý P. Č. prostřednictvím obhájkyně JUDr. J. G. a obviněný M. Š. prostřednictvím obhájce Mgr. M. P. Obviněný M. Š. v dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst.1 písm. g) tr. ř., neboť je přesvědčen, že rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ve výroku o vině a právní kvalifikaci spo