Stručně: Paragraf 37 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stanoví, že soud může upustit od uložení souhrnného trestu nebo dalšího trestu, pokud shledá, že trest, který byl pachateli uložen dřívějším rozsudkem, je již dostatečný.
§ 37
Soud upustí od uložení souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 nebo od uložení dalšího trestu podle § 36, má-li za to, že trest uložený dřívějším rozsudkem je dostatečný.
Paragraf 37 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stanoví, že soud může upustit od uložení souhrnného trestu nebo dalšího trestu, pokud shledá, že trest, který byl pachateli uložen dřívějším rozsudkem, je již dostatečný.
Co to znamená v praxi
Soud má možnost neuložit nový trest, pokud již dříve uložený trest považuje za přiměřený a dostatečný vzhledem k nově projednávaným trestným činům.
Toto ustanovení se týká situací, kdy by jinak měl být uložen souhrnný trest (za více trestných činů, které byly projednávány společně) nebo další trest (za trestný čin spáchaný před vykonáním dřívějšího trestu).
Soud posuzuje dostatečnost dřívějšího trestu individuálně, s ohledem na všechny okolnosti případu.
Na co si dát pozor
Upuštění od uložení trestu je na uvážení soudu, není to jeho povinnost.
Soud musí mít za to, že dřívější trest je skutečně dostatečný, aby mohl toto ustanovení aplikovat.