Z rozhodnutí: Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. 10. 2025 o stížnosti obviněného mladistvého AAAAA (pseudonym), nyní ve vazbě ve Vazební věznici Hradec Králové, proti usnesení Vrchního soudu v Praze, soudu pro mládež, ze dne 23. 7. 2025, sp. zn. 1 Ntm 10/2025, v trestní věci nyní vedené u Krajského soudu v Hradci Králové, soudu pro mládež, původně u Okresního soudu v…
8 Tvo 14/2025-477
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. 10. 2025 o stížnosti obviněného mladistvého AAAAA (pseudonym), nyní ve vazbě ve Vazební věznici Hradec Králové, proti usnesení Vrchního soudu v Praze, soudu pro mládež, ze dne 23. 7. 2025, sp. zn. 1 Ntm 10/2025, v trestní věci nyní vedené u Krajského soudu v Hradci Králové, soudu pro mládež, původně u Okresního soudu v Chrudimi, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 8/2025, t a k t o :
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného mladistvého AAAAA zamítá.
Podle § 49 odst. 1 z. s. m., § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř. se písemný slib obviněného mladistvého AAAAA nepřijímá.
O d ů v o d n ě n í :
I.
1. Soudce Vrchního soudu v Praze, soudu pro mládež (dále „vrchní soud“), usnesením ze dne 23. 7. 2025, sp. zn. 1 Ntm 10/2025, rozhodl o dalším trvání vazby obviněného mladistvého AAAAA (dále „mladistvý“) tak, že se podle § 47 odst. 1, 3 z. s. m. lhůta vazby prodlužuje o šest měsíců, tedy do 19. 2. 2026 (viz č. l. 404 spisu sp. zn. 2 Tm 8/2025).
2. Nejvyšší soud shledal, že takto rozhodl ve věci původně vedené u Okresního soudu v Chrudimi, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 8/2025 (dále „okresní soud“), v níž bylo usnesením Vrchního soudu v Praze, soudu pro mládež, ze dne 15. 7. 2025, sp. zn. 1 Ntm 9/2025, podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto (viz č. l. 397 spisu), že je k jejímu projednání příslušný Krajský soud v Hradci Králové jako soud pro mládež, jenž však ke dni 15. 8. 2025, kdy věc byla Nejvyššímu soudu jako soudu pro mládež (dále „Nejvyšší soud“) předložena k rozhodnutí o stížnosti mladistvého proti rozhodnutí o prodloužení vazby, tuto trestní věc ve své rejstříkové evidenci neevidoval, a nestalo se tak ani dosud. Proto je tato věc stále označena jako věc Okresního soudu v Chrudimi se sp. zn. 2 Tm 8/2025, i když fakticky na základě předmětného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2025 (proti němuž není řádný opravný prostředek přípustný) pravomocně patří Krajskému soudu v Hradci Králové.
II.
3. Z obsahu uvedeného spisu okresního soudu Nejvyšší soud rovněž shledal, že tato trestní věc mu byla předložena, aniž by do té doby bylo rozhodnuto o stížnostech mladistvého a jeho matky (srov. č. l. 399 a násl.) směřujících proti usnesení Okresního soudu v Chrudimi, soudu pro mládež, ze dne 8. 7. 2025, sp. zn. 2 Tm 8/2025, jímž bylo rozhodnuto, že se podle § 72 odst. 3 tr. ř. mladistvý ponechává ve vazbě (č. l. 388). Nejvyšší soud s ohledem na tento nedostatek, který se však netýkal rozhodnutí, proti němuž stížnosti, s nimiž mu věc byla předložena, směřovaly, ale nedostatečného postupu soudů nižších stupňů v posuzovaném vazebním řízení, zajistil, aby do doby, než bude sám rozhodovat, byl tento nedostatek zhojen (viz č. l. 15 a násl. spisu sp. zn. 8 Tvo 14/2025), což se stalo, neboť Krajský soud v Hradci Králové ‒ pobočka v Pardubicích, soud pro mládež (dále „krajský soud“), při obdržení předmětného spisu na popud a výslovný požadavek Nejvyššího soudu rozhodl usnesením ze dne 10. 9. 2025, sp. zn. 14 Tmo 16/2025, tak, že stížnosti mladistvého a jeho matky podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl (č. l. 421 a násl. spisu sp. zn. 2 Tm 8/2025).
III.
4. Nejvyšší soud z obsahu spisu po učinění těchto opatření shledal, že mladistvý stížnost, o níž je povinen nyní jako stížnostní soud rozhodnout, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 Ntm 10/2025 o prodloužení vazby (č. l. 404), podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě. Ve stížnosti brojil proti tomuto usnesení (č. l. 410 až 413 spisu sp. zn. 2 Tm 8/2025), protože se neztotožnil s důvody, které vedly vrchní soud k prodloužení vazby. Má za to, že se tak stalo v důsledku vadného vyhodnocení podmínek § 67 písm. c) tr. ř. Soud podle něj dostatečně nebral na zřetel, že jde o předstižnou vazbu, jejímž hlavním účelem je zamezení opakování trestné činnosti, pro kterou je stíhán. I když vrchní soud hlediska stanovená v § 46 a 47 z. s. m. i § 67 písm. c) tr. ř. v napadeném usnesení konstatoval a tvrdil, že byla splněna, neřídil se jimi.
5. Mladistvý vrchnímu soudu vytýkal, že i když vymezil obecně pět podmínek určujících, kdy může být vazba prodloužena, a zdůraznil, že musí být kumulativně splněny, v bodě 12. tohoto rozhodnutí shrnul, že k jejich naplnění v posuzované věci došlo. Následně se jimi zabýval ve čtyřech odstavcích, ale nezkoumal naplnění poslední podmínky (propuštěním na svobodu mladistvého bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání), k čemuž absentuje jakákoliv úvaha, na jejímž základě by bylo možné dospět k závěru, že by jeho propuštěním z vazby k takovému zmaření došlo.
6. Z tohoto důvodu shledal napadené usnesení nepřezkoumatelným, neboť z hlediska smyslu vazby jako subsidiárního opatření, které nesmí trvat nepřiměřeně dlouhou dobu, je třeba zvažovat při následném rozhodování o jejím trvání její účel, a to obzvlášť u mladistvé osoby, u níž má pobyt ve vazbě nepříznivý vliv na její další vývoj. Protože vrchní soud tato kritéria nerespektoval, došlo podle mladistvého k porušení jeho práva na osobní svobodu ve smyslu čl. 8 odst. 1, 5 Listiny.
7. Kromě uvedeného mladistvý namítal při prodloužení vazby nedodržení zákonného procesu v § 47 odst. 3 z. s. m., podle něhož o prodloužení vazby rozhoduje soudce pro mládež nadřízeného soudu pro mládež, který je příslušný věc projednat nebo který ji již projednává, a současně návrh na prodloužení lhůty vazby je povinen předseda senátu doručit nadřízenému soudu po mládež nejpozději 15 dnů před skončením lhůty. Pochybení shledal v tom, že dne 15. 7. 2025 bylo rozhodnuto vrchním soudem, že k projednání věci samotné je příslušný Krajský soud v Hradci Králové, proto již vrchní soud nemohl rozhodovat o návrhu Okresního soudu v Chrudimi na prodloužení vazby, jelikož takový návrh rozhodnutím o věcné příslušnosti ztratil účinky. Přitom nelze říci, že by v daném případě věcně příslušnému soudu něco bránilo v podání takového návrhu.
8. Z uvedených důvodů mladistvý považuje řízení o vazbě za zatížené vadami, které nelze odstranit, a proto navrhl, aby Nejvyšší soud z podnětu této stížnosti napadené usnesení zrušil.
IV.
9. Nejvyšší soud jako stížnostní soud pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“) nejprve zkoumal, zda jsou splněny formální podmínky pro věcné přezkoumávaní stížnosti, a shledal, že je přípustná podle § 74 odst. 1 tr. ř., byla podána v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 143 odst. 1 tr. ř.). Mladistvý je osobou oprávněnou k podání této stížnosti (§ 142 odst. 1 tr. ř.). Proto z jejího podnětu podle § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení, proti němuž mohl mladistvý stížnost podat, i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že stížnosti nelze vyhovět.
V.
10. Nejvyšší soud považuje za vhodné popsat průběh vazebního řízení vyplývající z obsahu spisu dosud vedeného u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 2 Tm 8/2025, z něhož shledal, že trestní stíhání mladistvého bylo zahájeno nejprve pro provinění loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil dne 10. 3. 2024 společně s dalším pachatelem, a to usnesením policejního orgánu podle § 160 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 6 odst. 1 z. s. m. ze dne 24. 9. 2024, které se stalo pravomocným na základě usnesení Okresního státního zastupitelství ze dne 21. 10. 2024, sp. zn. 1 ZT 163/2024 (srov. č. l. 1, 9 spisu). Následným usnesením téhož policejního orgánu ze dne 19. 2. 2025 (viz č. l. 11) bylo zahájeno trestní stíhání pro provinění těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku a výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil dne 16. 2. 2025 společně s dalším pachatelem.
11. Mladistvý byl do vazby vzat na základě usnesení Okresního soudu v Chrudimi, soudu pro mládež, ze dne 21. 2. 2025, sp. zn. 0 Ntm 601/2025 (č. l. 39 spisu 0 Ntm 601/2025), z důvodu podle § 67 písm. c) tr. ř.; vazba započala dne 19. 2. 2025 v 10.30 hodin (č. l. 40 tamtéž). Stížnost mladistvého proti tomuto usnesení byla rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 3. 2025, sp. zn. 13 Tmo 1/2025, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta (srov. spis Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. 0 Ntm 601/2025).
12. Z obsahu spisu sp. zn. 0 Ntm 802/2025 Okresního soudu v Chrudimi bylo zjištěno, že žádost mladistvého o propuštění z vazby byla usnesením tohoto okresního soudu ze dne 16. 5. 2025, sp. zn. 0 Ntm 802/2025, podle § 71a tr. ř. a § 48 z. s. m. zamítnuta, písemný slib nebyl přijat. Stížnost mladistvého proti němu podaná byla usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 19. 6. 2025, sp. zn. 13 Tmo 2/2025, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta (viz č. l. 21, 36 spisu sp. zn. 0 Ntm 802/2025).
13. Usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 3. 6. 2025, sp. zn. 0 Ntm 701/2025, bylo podle § 72 odst. 1 a § 73b odst. 3 tr. ř. rozhodnuto o ponechání mladistvého ve vazbě z důvodu podle § 67 písm. c) tr. ř. Jeho stížnost proti tomuto usne