Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 142 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 142 trestního řádu určuje, kdo smí podat stížnost proti usnesení v trestním řízení, přičemž rozlišuje obecná pravidla a zvláštní pravidla pro stížnosti týkající se vazby, ochranného léčení a zabezpečovací detence.
§ 142 Oprávněné osoby
(1) Nestanoví-li zákon něco jiného, může stížnost podat osoba, které se usnesení přímo dotýká nebo která k usnesení dala podnět svým návrhem, k němuž ji zákon opravňuje; proti usnesení soudu může podat stížnost též státní zástupce, a to i ve prospěch obviněného. Podal-li návrh podle věty první probační úředník, právo podat stížnost mu nepřísluší.
(2) Proti usnesení o vazbě, o ochranném léčení a o zabezpečovací detenci mohou podat stížnost ve prospěch obviněného též osoby, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání.
Paragraf 142 trestního řádu určuje, kdo smí podat stížnost proti usnesení v trestním řízení, přičemž rozlišuje obecná pravidla a zvláštní pravidla pro stížnosti týkající se vazby, ochranného léčení a zabezpečovací detence.
Co to znamená v praxi
Stížnost může podat ten, koho se usnesení přímo dotýká, nebo kdo k němu dal podnět svým návrhem, pokud mu to zákon umožňuje.
Státní zástupce může podat stížnost proti usnesení soudu, a to i ve prospěch obviněného.
Probační úředník, i když podal návrh, nemá právo podat stížnost.
U usnesení o vazbě, ochranném léčení a zabezpečovací detenci mohou stížnost ve prospěch obviněného podat i osoby, které by mohly podat odvolání v jeho prospěch.
Na co si dát pozor
Zákon může stanovit i jiná pravidla pro podání stížnosti, než jsou uvedena v tomto paragrafu.
Právo podat stížnost je vázáno na přímou dotčenost usnesením nebo na podání návrhu, k němuž zákon opravňuje.