8 Tz 37/2024 — Nejvyšší soud

8 Tz 37/2024 citace  Právní věta:Podmínkou uložení ochranného léčení podle § 99 tr. zákoníku není zahájení ani následné vedení trestního stíhání, proto ho lze uložit i po rozhodnutí státního zástupce o jeho přerušení podle § 173 odst. 1 tr. ř., třebaže takový postup bude spíše výjimečný. Povinností státního zástupce je opatřit všechny významné a potřebné důkazy pro rozhodnutí o jeho návrhu na uložení ochranného léčení. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 8. 2024 Spisová značka:8 Tz 37/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:8.TZ.37.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ochranné léčení Přerušení trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 99 tr. zákoníku § 173 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:8. 10. 2024 Publikováno ve sbírce pod číslem:31 / 2025 Anotace:Usnesením příslušného policejního orgánu bylo zahájeno trestní stíhání obviněného pro pokus zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1, § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku. V průběhu trestního řízení dozorová státní zástupkyně, opírajíc se o znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie dospěla k závěru, že obviněného není možné pro těžkou chorobu postavit před soud. S ohledem na tuto skutečnost rozhodla svým usnesením o přerušení trestního stíhání obviněného z důvodu uvedeného v § 173 odst. 1 písm. b) tr. ř. Jelikož ze zmiňovaného znaleckého posudku vyplynulo, že obviněný je s ohledem na svoji psychotickou poruchu pro společnost bez léčby nebezpečný a je vhodné uložit mu ochranné léčení psychiatrické a protitoxikomanické v ústavní formě, podala příslušnému soudu návrh, aby obviněnému bylo podle § 99 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zákoníku uloženo ochranné léčení psychiatrické a protitoxikomanické, a to v ústavní formě. Usnesením příslušného městského soudu bylo rozhodnuto tak, že podle § 99 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a contrario se obviněnému ochranné léčení psychiatrické a protitoxikomanické ústavní formou neukládá. Zmíněný městský soud odůvodňoval své rozhodnutí zejména tím, že návrh dozorové státní zástupkyně se jeví jako předčasný, neboť trestní stíhání obviněného bylo toliko přerušeno podle § 173 odst. 1 písm. b) tr. ř., tj. není zde konečné rozhodnutí ve věci. Proti uvedenému usnesení městského soudu podala státní zástupkyně stížnost. Tato stížnost byla usnesením příslušného vrchního soudu zamítnuta, neboť ji tento soud neshledal důvodnou. Proti pravomocnému usnesení tohoto vrchního soudu a předcházejícímu usnesení příslušného městského soudu podal ministr spravedlnosti v neprospěch obviněného podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí poté řešil otázku, zda podmínkou uložení ochranného léčení podle § 99 tr. zákoníku musí být zahájení a následné vedení trestního stíhání, na niž odpověděl záporně. Naopak uzavřel, že ho lze uložit i v návaznosti na rozhodnutí státního zástupce o jeho přerušení podle § 173 odst. 1 tr. ř., třebaže takový postup bude spíše výjimečný. Jeho povinností je však opatřit všechny významné a potřebné důkazy pro rozhodnutí o takovém návrhu na uložení ochranného léčení. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tz 37/2024-99 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 8. 2024 o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného P. V., proti pravomocnému usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2023, sp. zn. 5 To 23/2023, a předcházejícímu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2023, sp. zn. Nt 304/2023, takto: Podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona zamítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odborem obecné kriminality, 1. oddělení, č. j. KRPA-363784-63/TČ-2022-000071, bylo zahájeno trestní stíhání obviněného P. V. (dále též jen „obviněný“) pro pokus zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1, § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že „dne 10. 11. 2022 kolem 09:00 hodin, v Praze XY, XY, v zahradní chatce bez ev. čísla, na pozemku parcelního čísla XY, zapsaném na LV č. XY, k. ú. XY, v úmyslu jinému způsobit těžkou újmu, bezdůvodně napadl poškozeného H. H., nar. XY (dále též „poškozený“), tím způsobem, že vstoupil do uvedené chatky s cca 1 metr dlouhým kovovým, dosud přesně neurčeným, předmětem připomínajícím tyč, načež na poškozeného, který seděl na lavici, bezdůvodně zaútočil tak, že jej nejméně dvakrát tyčí udeřil do hlavy, načež poškozený spadl na podlahu, kde jej obviněný nejméně dvakrát zasáhl do hrudníku, a poté se snažil poškozeného znovu udeřit do hlavy, kterou si poškozený instinktivně kryl rukama, přičemž jej zasáhl do levé paže, kdy tímto způsobil poškozenému zlomeninu střední části loketní kosti levé paže, bez posunu úlomků, odlomení vnitřní drsnatiny dolní části levé pažní kosti, s posunem úlomků, dvě tržné rány na hlavě o velikosti 2 cm a 5 cm, a zlomeninu VIII. žebra vlevo, přičemž poškozený se musel téhož dne podrobit lékařskému vyšetření a ošetření ve FN Bulovka, avšak pokud by se nebránil, mohl mu obviněný popsaným útokem vedeným na hlavu způsobit obecně vážné úrazové změny, zejména komplikované zlomeniny obličejového skeletu, rozsáhlejší poranění lebky a nitrolebních struktur se zlomeninami lebečních kostí, což by si vyžádalo mnohatýdenní léčení a rehabilitaci a tato případná zranění by bylo možno kvalifikovat jako těžkou újmu na zdraví ve smyslu § 122 odst. 2 písm. i) trestního zákoníku, přičemž ke způsobení těžké újmy nedošlo a obviněný z místa činu odešel. Obviněný se uvedeného jednání dopustil opětovně, neboť byl za obdobné jednání odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 11. 2001, sp. zn. 1 T 22/2001, pro spáchání úmyslného trestného činu ublížení na zdraví dle § 222 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (účinný do 31. 12. 2009), k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků.“ 2. Obviněný byl v předmětné trestní věci nejprve stíhán vazebně. V průběhu trestního řízení dozorová státní zástupkyně (dále „státní zástupkyně“), opírajíc se o znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie, zpracovaného prof. PhDr. Petrem Weissem, Ph.D., DSc., a MUDr. Danou Dufkovou dospěla k závěru, že obviněného není možné pro těžkou chorobu postavit před soud. S ohledem na tuto skutečnost státní zástupkyně rozhodla usnesením ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 1 KZV 190/2022, o přerušení trestního stíhání obviněného z důvodu uvedeného v § 173 odst. 1 písm. b) tr. ř. Následně byl také obviněný propuštěn z vazby. Protože ze zmiňovaného znaleckého posudku vyplynulo, že obviněný je s ohledem na svoji psychotickou poruchu pro společnost bez léčby nebezpečný a je vhodné uložit mu ochranné léčení psychiatrické a protitoxikomanické v ústavní formě, podala státní zástupkyně Městskému soudu v Praze návrh, aby obviněnému bylo podle § 99 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zákoníku uloženo ochranné léčení psychiatrické a protitoxikomanické, a to v ústavní formě. Argumentovala tím, že obviněný se dopustil jednání, které naplnilo všechny znaky skutkové podstaty zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (případně je třeba zvažovat i jeho právní kvalifikaci jako trestného činu opilství podle § 360 odst. 1 tr. zákoníku), přičemž uvedený čin spáchal ve stavu psychotické poruchy, která byla vyvolána mnohaletým intravenózním užíváním drog – především pervitinu. Státní zástupkyně uzavřela, že jde o situaci, kdy pachatel, který zneužívá návykovou látku, spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním, jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, tudíž jsou splněny předpoklady pro rozhodnutí soudu o jí podaném návrhu. 3. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne ze dne 17. 2. 2023, sp. zn. Nt 304/2023, bylo rozhodnuto tak, že podle § 99 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (nesprávně uvedeno „zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním“) a contrario se obviněnému ochranné léčení psychiatrické a protitoxikomanické ústavní formou neukládá. Městský soud v Praze odůvodňoval své rozhodnutí zejména tím, že návrh dozorové státní zástupkyně se jeví jako předčasný, neboť trestní stíhání obviněného bylo toliko přerušeno podle § 173 odst. 1 písm. b) tr. ř., tj. není zde konečné rozhodnutí ve věci. Nad rámec uvedeného Městský soud v Praze konstatoval, že nejsou splněny podmínky pro postup podle § 99 odst. 2, ale ani § 99 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nebyla vyřešena otázka