§ 230 TR – Shledal-li soud u obžalovaného důvod k uložení ochranného…
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 230 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 230 trestního řádu stanoví, že soud může uložit ochranné opatření obžalovanému i bez návrhu státního zástupce, a pokud je k tomu potřeba další dokazování, rozhodne o něm později ve veřejném zasedání.
§ 230
(1) Shledal-li soud u obžalovaného důvod k uložení ochranného opatření, může je uložit i bez návrhu státního zástupce.
(2) Jestliže soud potřebuje k rozhodnutí o ochranném opatření provést ještě další dokazování, které nemůže být provedeno ihned, vyhradí rozhodnutí o ochranném opatření veřejnému zasedání.
(3) Postupovat podle odstavce 2 lze i tehdy, jestliže státní zástupce učinil návrh na zabrání věci nebo části majetku nenáležející obžalovanému.
Paragraf 230 trestního řádu stanoví, že soud může uložit ochranné opatření obžalovanému i bez návrhu státního zástupce, a pokud je k tomu potřeba další dokazování, rozhodne o něm později ve veřejném zasedání.
Co to znamená v praxi
Soud má pravomoc uložit ochranné opatření z vlastní iniciativy, i když to státní zástupce nenavrhl.
Pokud soud potřebuje k rozhodnutí o ochranném opatření provést další důkazy, které nelze provést ihned, odloží rozhodnutí o něm na veřejné zasedání.
Možnost odložení rozhodnutí na veřejné zasedání platí i v případě, že státní zástupce navrhl zabrání věci nebo části majetku, které nepatří obžalovanému.
Na co si dát pozor
Soud může uložit ochranné opatření i bez výslovného návrhu státního zástupce, což znamená, že obžalovaný by měl být připraven na tuto možnost.
Pokud je rozhodnutí o ochranném opatření odloženo na veřejné zasedání, znamená to, že se k němu bude konat samostatné jednání, kde se budou provádět další důkazy.