§ 230 trestní řád – Uložení ochranného opatření soudem
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 1. 2027 (zatím neúčinné) · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 230 trestního řádu stanoví, že soud může uložit ochranné opatření obžalovanému i bez návrhu státního zástupce, a pokud je k tomu potřeba další dokazování, rozhodne o něm později ve veřejném zasedání. Soud má pravomoc uložit ochranné opatření z vlastní iniciativy, i když to státní zástupce nenavrhl. (§ 230 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění s účinností od 1. 1. 2027)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, státní zástupce
- Judikatura: na § 230 odkazuje 73 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: zobrazené znění nabude účinnosti ; do té doby platí znění účinné od 1. 1. 2026
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Shledal-li soud u obžalovaného důvod k uložení ochranného opatření, může je uložit i bez návrhu státního zástupce.
(2) Jestliže soud potřebuje k rozhodnutí o ochranném opatření provést ještě další dokazování, které nemůže být provedeno ihned, vyhradí rozhodnutí o ochranném opatření veřejnému zasedání.
(3) Postupovat podle odstavce 2 lze i tehdy, jestliže státní zástupce učinil návrh na zabrání věci nebo části majetku nenáležející obžalovanému.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud má pravomoc uložit ochranné opatření z vlastní iniciativy, i když to státní zástupce nenavrhl.
- Pokud soud potřebuje k rozhodnutí o ochranném opatření provést další důkazy, které nelze provést ihned, odloží rozhodnutí o něm na veřejné zasedání.
- Možnost odložení rozhodnutí na veřejné zasedání platí i v případě, že státní zástupce navrhl zabrání věci nebo části majetku, které nepatří obžalovanému.
Na co si dát pozor
- Soud může uložit ochranné opatření i bez výslovného návrhu státního zástupce, což znamená, že obžalovaný by měl být připraven na tuto možnost.
- Pokud je rozhodnutí o ochranném opatření odloženo na veřejné zasedání, znamená to, že se k němu bude konat samostatné jednání, kde se budou provádět další důkazy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 230
Jak soudy aplikují § 230
Nad rámec Nejvyšší soud uvádí, že zproštění obžaloby nevylučuje, aby byl obžalovaný současně nebo i později (srov. § 230 tr. ř.) pro stejné jednání, resp. pro stejný skutek postihnut ochranným opatřením.
Pokud je obviněný uznán vinným z trestného činu a jsou naplněny podmínky pro uložení ochranného opatření, pak se toto ochranné opatření zpravidla uloží v rámci stejného meritorního rozhodnutí, kterým mu byla vyslovena vina a uložen trest (srov. § 230 tr. ř.). Tato část námitky nezákonnosti uložení ochranného opatření tak zcela postrádá zákonný podklad.
… rozhodnutí Městský soud v Praze poukázal na napadené rozhodnutí i na obsahy stížnosti odsouzeného Pavla Ryvoly a společnosti SPORT INVESTIMENTS jako zúčastněné osoby, která zejména namítala, že jí toto právo dostatečně přiznáno nebylo, a zopakoval stav v této věci, její průběh i stav řízení, poukázal na ustanovení § 230 tr. ř. a jeho uplatnění v daném řízení.
Právní otázky
Související
§ 323 Uznání a výkon rozhodnutí jiného členského st (Zákon o mezinárodní justiční spolupráci )§ 198 Zásada speciality (Zákon o mezinárodní justiční spolupráci )§ 79 Podklady pro vyžádání z cizího státu (Zákon o mezinárodní justiční spolupráci )§ 23 Řízení o kázeňských přestupcích a o zabrání v (Zákon o výkonu vazby)§ 193 (Zákon o mezinárodní justiční spolupráci )