Tpjn 300/2019 – Nejvyšší soud

NEJVYŠŠÍ SOUD TRESTNÍ KOLEGIUM _____________________ sp. zn. Tpjn 300/2019S T A N O V I S K O trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019 k otázce, zda a v jakém rozsahu je v trestním řízení jako důkaz (důkazní prostředek) použitelné trestní oznámení učiněné ústně do protokolu, písemnou formou nebo jiným způsobem předpokládaným v ustanovení § 59 odst. 1 tr. ř. I. Trestní oznámení jako úkon podle trestního řádu činěný ještě před zahájením trestního řízení (§ 158 odst. 1, 2 tr. ř.) může být, a to bez ohledu na jeho formu ve smyslu § 59 odst. 1 tr. ř., důkazním prostředkem toliko ke zjištění poznatků o předmětu důkazu (tj. v tom smyslu důkazem), jen ohledně samotných okolností, za nichž bylo toto oznámení podáno, např. kdy, kde, kdo, s kým, ohledně čeho je učinil apod. Trestní oznámení důkazním prostředkem (důkazem) naopak být nemůže ohledně skutečností v něm tvrzených (tj. ohledně vlastního obsahu tohoto oznámení), které je třeba dokazovat postupy výslovně stanovenými v hlavě páté trestního řádu (obdobně též rozhodnutí uveřejněné pod č. 46/1993 Sb. rozh. tr.). Pouze ve výjimečných případech může být trestní oznámení důkazním prostředkem (důkazem) i z hlediska jeho vlastního obsahu, a to např. v rámci trestního řízení vedeného pro trestný čin spáchaný podáním trestního oznámení (trestný čin křivého obvinění podle § 345 tr. zákoníku apod.). II. Při provádění důkazu trestním oznámením se v řízení před soudem postupuje podle § 213 odst. 1 nebo odst. 2 tr. ř. Ustanovení § 211 odst. 6 tr. ř. se na provádění důkazu protokolem o podání trestního oznámení, sepsaným policejním orgánem nebo státním zástupcem podle § 158 odst. 2 tr. ř., neužije, neboť tento protokol nesplňuje náležitosti úředního záznamu o podání vysvětlení ve smyslu § 158 odst. 6, 8 tr. ř. Je-li trestní oznámení přijímáno až poté, co již byly v dané věci zahájeny úkony trestního řízení (§ 158 odst. 3 tr. ř.), je třeba při provedení tohoto úkonu postupovat podle § 158 odst. 6 tr. ř. a s osobou oznamovatele sepsat úřední záznam o podání vysvětlení, popř. ji vyslechnout jako svědka podle § 158 odst. 9 tr. ř., nikoli podle § 158 odst. 2 tr. ř. III. Jsou-li oznamovatelem k podanému trestnímu oznámení připojeny jako přílohy listiny a věcné důkazy (např. u trestních oznámení správců daně daňová přiznání a související listiny, zejména zprávy či protokoly o daňových kontrolách), lze jimi v trestním řízení provést důkaz podle § 213 tr. ř. O d ů v o d n ě n í : 1. Předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu podle § 21 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), a podle čl. 13 písm. e) jednacího řádu Nejvyššího soudu podal trestnímu kolegiu Nejvyššího soudu návrh, aby podle § 14 odst. 3 zákona o soudech a soudcích a čl. 12 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Nejvyššího soudu zaujalo stanovisko k řešení otázky, zda a v jakém rozsahu je v trestním řízení jako důkaz (důkazní prostředek) použitelné trestní oznámení učiněné ústně do protokolu, písemnou formou nebo jiným způsobem předpokládaným v ustanovení § 59 odst. 1 tr. ř. 2. Tento návrh učinil předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu na základě podnětu nejvyššího státního zástupce ze dne 21. 11. 2018, č. j. 1 SL 745/2017-25, podaného předsedovi Nejvyššího soudu. Nejvyšší státní zástupce v něm upozorňuje na nejednotnou rozhodovací praxi soudů, spočívající v jejich rozdílném přístupu k otázce, jakou povahu má protokol o trestním oznámení a zda je přípustné provedení důkazu takovým protokolem v řízení před soudem. Některé soudy totiž nepovažují protokol o trestním oznámení za důkaz, zatímco jiné soudy mu přiznávají důkazní hodnotu. Obdobná situace je též ohledně provádění důkazu písemným trestním oznámením. 3. Jak dále nejvyšší státní zástupce připomněl, ustanovení § 59 odst. 1 tr. ř. připouští, aby trestní oznámení, jako každé jiné podání, bylo učiněno písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Protože jde o různou formu téhož, měl by být přístup soudů k písemným trestním oznámením shodný jako přístup k oznámením zachyceným do protokolu. Trestní oznámení je úkon podle trestního řádu činěný před zahájením trestního stíhání (viz § 158 odst. 1, 2 tr. ř.), který je podkladem pro konání trestního řízení. Skutečnosti tvrzené v trestním oznámení (obsah trestního oznámení) je potřebné dokazovat postupy stanovenými trestním řádem. 4. S ohledem na upozornění na nejednotnou praxi soudů požádalo Nejvyšší státní zastupitelství v souladu s ustanovením § 12h odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, o součinnost nižší státní zastupitelství, zejména pak o sdělení aktuální aplikační praxe a zaslání jednotlivých rozhodnutí soudů, která případně dokládají tuto rozdílnou praxi. Byl zajištěn reprezentativní vzorek rozhodnutí, která potvrzují nejednotnou praxi jednotlivých soudů při posuzování použitelnosti trestních oznámení v procesu dokazování. Praxe se zpravidla liší mezi jednotlivými soudy, shledány však byly i případy, kdy se praxe liší mezi jednotlivými senáty jednoho a téhož soudu (Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, soudy v působnosti Krajského soudu v Českých Budějovicích, Okresní soud v Olomouci). Ve věci však nebylo dohledáno větší množství rozhodnutí, která by se výslovně zabývala problematikou použitelnosti trestního oznámení, neboť část praxe důsledně vychází z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 5. 1993, sp. zn. 6 Tz 46/93, publikovaného pod č. 46/1993 Sb. rozh. tr. Rozsudky, které by se blíže zabývaly otázkou (ne)použitelnosti trestního oznámení k důkazu, je obtížné opatřit, neboť státní zástupci nenavrhují k důkazu prostředky, o nichž předem vědí, že je soud nepřipustí, a pokud soudy takový důkaz připouštějí, neodůvodňují ve svých rozsudcích, proč tak učinily. 5. Pokud jde o rozhodnutí odmítající užití trestního oznámení (protokol o trestním oznámení i písemné trestní oznámení) jako důkaz, nejvyšší státní zástupce upozornil především na již zmíněný rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 5. 1993, sp. zn. 6 Tz 46/93, uveřejněný pod č. 46/1993 Sb. rozh. tr., v němž uvedený soud dovodil, že: „Oznámení o trestném činu podle § 158 odst. 1, 2 tr. ř. není důkazem v trestním řízení, a orgány činné v tomto řízení z něj tedy nemohou vycházet při zjišťování skutečného stavu věci. Pokud je oznamovatel po zahájení trestního stíhání vyslýchán jako svědek, musí být proto vyslechnut i k těm skutečnostem, které uváděl již v oznámení o trestném činu, jinak je dokazování neúplné.“ 6. Otázka použitelnosti protokolu o trestním oznámení nebyla judikaturou vyšších soudů delší dobu řešena. Až v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 6 To 3/2016, tento soud označil protokol o trestním oznámení za důkazně zcela nepoužitelný, neboť „nenaplňuje charakteristiky úředního záznamu o podání vysvětlení“. 7. Z předložených vyjádření státních zastupitelství vyplynulo, že v trestních věcech vyřizovaných v tzv. prvostupňové agendě dozoroví státní zástupci v seznamu důkazů nenavrhují přečtení protokolu o trestním oznámení jako důkaz, nicméně v některých trestních věcech soudy při provádění důkazů ze spisového materiálu z protokolu o trestním oznámení konstatují k důkazu postupem podle § 213 odst. 1 tr. ř. toliko datum a čas, kdy bylo dané trestní oznámení podáno, resp. sepsáno, kým a kde, nikoli však skutečnosti v něm tvrzené. 8. Nejvyšší státní zástupce dále konstatoval, že pokud jsou k podaným trestním oznámením připojovány relevantní listinné přílohy (např. u trestních oznámení správců daně), tyto soud bez dalšího návrhu provede jako důkaz v souladu s ustanovením § 213 tr. ř. (jde např. o usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 9. 2015, sp. zn. 8 To 50/2015, v němž se uvádí, že trestní oznámení není důkaz, ale všechny přílohy poskytnuté oznamovatelem slouží jako důkazy podle § 89 odst. 2 tr. ř.). Praxe soudů, které nepřipouští protokol o trestním oznámení a ani písemné trestní oznámení jako důkaz, avšak jejich přílohy provádí jako listinné důkazy podle § 213 tr. ř., byla zjištěna též například u Okresního soudu v Prachaticích, Okresního soudu ve Strakonicích, Okresního soudu v České Lípě, Okresního soudu v Děčíně, Okresního soudu v Liberci, Okresního soudu v Litoměřicích, Okresního soudu v Mostě, Krajského soudu v Brně, Okresního soudu Brno-venkov, Okresního soudu v Břeclavi, Okresního soudu v Jihlavě, Okresního soudu v Prostějově, Okresního soudu ve Zlíně, Okresního soudu v Karviné, Okresního soudu v Šumperku a Okresního soudu ve Vsetíně. 9. Některé soudy výjimečně připouští provedení důkazu protokolem o trestním oznámení, avšak pouze ve vztahu k tomu, kdy bylo podání učiněno: jde např. o Okresní soud v Chebu, Okresní soud v Blansku, Okresní soud v Kroměříži, Okresní soud ve Vyškově, Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, Městský soud v Brně, Okresní soud v Novém Jičíně a Okresní