Tpjn 301/2013 – Nejvyšší soud

NEJVYŠŠÍ SOUD TRESTNÍ KOLEGIUM ____________________________________ sp. zn. Tpjn 301/2013 Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu k výkladu pojmu „množství větší než malé“ u omamných a psychotropních látek a přípravků je obsahujících a jedů (§ 283, § 284, § 285 tr. zákoníku). I. Pro naplnění znaku spočívajícího v přechovávání pro vlastní potřebu ve smyslu § 284 odst. 1, 2 tr. zákoníku postačí po formální stránce jakýkoliv způsob držení omamné nebo psychotropní látky či jedu bez povolení pro sebe, aniž by ji pachatel musel mít přímo při sobě. Přechováváním „pro vlastní potřebu“ se rozumí určení takové látky pro osobní spotřebu, tedy výhradně pro pachatele tohoto trestného činu a nikoho jiného. Musí však jít o držení takové látky v množství převyšujícím dávku potřebnou pro držitele (podle stupně jeho závislosti), neboť držení jen jedné dávky konzumentem drog před jejím použitím není přechováváním, ale jen tzv. spotřební držbou. Za „množství větší než malé“ ve smyslu § 284 odst. 1, 2 tr. zákoníku je třeba obecně považovat takové množství přechovávané omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, které vícenásobně – podle ohrožení vyplývajícího pro život a zdraví lidí ze škodlivosti jednotlivých látek – převyšuje běžnou dávku obvyklého konzumenta. Orientační hodnoty určující „množství větší než malé“ u omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících jsou uvedeny v příloze k tomuto stanovisku. Při závěru o naplnění uvedeného znaku je třeba podpůrně zohlednit, zda šlo o prvokonzumenta či uživatele těchto látek v pokročilém stadiu závislosti, případně i jiné skutečnosti ovlivňující míru ohrožení života nebo zdraví uživatele. >1< II. U látek uvedených v § 1 nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů, ve znění nařízení vlády č. 4/2012 Sb., a v příloze č. 1 k tomuto vládnímu nařízení se za „množství větší než malé“ pokládá takové množství jedu, které na základě současných vědeckých poznatků může po jednorázovém nebo opakovaném podání způsobit poškození zdraví. III. Pokud množství omamné a psychotropní látky u pachatele, který přechovával takovou látku pro vlastní potřebu, nedosáhne „množství většího než malého“, půjde při splnění ostatních zákonných znaků o přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. j) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť neoprávněně přechovával v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku. O d ů v o d n ě n í : Předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu podle § 21 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, navrhl, aby trestní kolegium Nejvyššího soudu zaujalo stanovisko k výkladu pojmu „množství větší než malé“ u omamných a psychotropních látek a přípravků je obsahujících a jedů (§ 283, § 284, § 285 tr. zákoníku). Tento návrh učinil předseda kolegia na základě uvážení významu předložené otázky pro současnou rozhodovací praxi soudů s ohledem na to, že Ústavní soud svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 13/12, ze dne 23. 7. 2013, zrušil ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve slovech „a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů“, a to dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Současně zrušil ustanovení § 2 a přílohu č. 2 nařízení vlády č. 467/2009 Sb., ve znění nařízení vlády č. 4/2012 Sb. Z této skutečnosti plyne potřeba sjednotit rozhodovací činnost soudu – judikaturu v otázce výkladu pojmu „množství větší než malé“ u omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících. V důsledku uvedeného rozhodnutí totiž takříkajíc obživly i judikáty vydané před vydáním citovaného nařízení, které však mohou být rozporné s pozdější judikaturou, která již vycházela z tohoto nařízení vlády. Na tuto okolnost poukázal i předseda a další členové velkého senátu. Trestní kolegium Nejvyššího soudu si před zaujetím stanoviska vyžádalo podle § 21 odst. 3 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, vyjádření od Ministerstva spravedlnosti České republiky, Ministerstva vnitra České republiky, Nejvyššího státního zastupitelství, předsedů vrchních a krajských soudů, právnických fakult v Praze, v Brně, v Plzni a v Olomouci, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky a České advokátní komory. Dále byly požádáni o vyjádření Národní protidrogový koordinátor při Úřadu vlády ČR, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR – Odbor protidrogové politiky – Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Ministerstvo zdravotnictví ČR (IOPL), Národní protidrogová centrála Policejního prezidia ČR, Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, SNN České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, SANANIM, o.s., a Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Spolu se žádostí o vyjádření jim zaslalo návrh stanoviska. Z těchto institucí se vyjádřily Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Krajský soud v Českých Budějovicích, Úřad vlády ČR – Odbor protidrogové politiky – Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Nejvyšší státní zastupitelství v Brně zdůraznilo ve svém vyjádření k právní větě pod bodem I. jako racionální argumentaci k redukci stanoveného výchozího množství u níže uvedených a zároveň nejrozšířenějších omamných a psychotropních látek. V případě kanabinoidů jsou vzájemně porovnávané hodnoty kvantitativně neslučitelné. Do 31. 12. 2009 soudy považovaly za množství větší než malé - v souladu s poznatky lékařské vědy - 0,3 gramu THC. Lze si tedy položit otázku, k jakým podstatným změnám v poznatcích lékařské vědy došlo od 1. 1. 2010, jestliže od tohoto data činí množství větší než malé 1 gram THC, resp. 1,5 gramu THC, tj. pětinásobně více. Pokud bylo úmyslem zákonodárce projevit určité zmírnění represe nedovoleného nakládání s kanabinoidy, našel adekvátní odraz v privilegovaných skutkových podstatách trestných činů podle § 284 odst. 1 trestního zákoníku a § 285 trestního zákoníku. Nařízení vlády však takto zákonodárcem nastolené rozvolnění trestní represe dále umocnilo, a to v rozporu s úlohou vlády pouze odvozeného normotvůrce, jak konstatoval Ústavní soud. Fakticky došlo k dvojímu zmírnění trestní represe v oblasti kanabinoidů, aniž by pro to byl založen věcný argument. Potřeba redukce hodnot oproti zrušenému nařízení vlády zesiluje o to více, pokud se konzumace kanabinoidů v tuzemských podmínkách citelně rozmáhá, čemuž odpovídají také poznatky ze zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost o stavu drogové problematiky v Evropě za rok 2012. Nepřesné stanovení hodnot u kanabinoidů vynikne ve srovnání s minimální hranicí obsahu THC u marihuany a hašiše. Třebaže objektem trestného činu podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku je ochrana společnosti před nedovoleným nakládáním s kanabinoidy, hodnoty stanovené zmiňovaným nařízením vlády nedůvodně upřednostňují látku THC, je-li obsažena v marihuaně, oproti THC v hašiši, a to výrazně (srov. 1 gram oproti 1,5 gramu THC). Uvedený rozdíl není zdůvodněn, přestože chemicky a zejména juristicky (ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách) jde o látku identickou. Pokud trestní kolegium Nejvyššího soudu shledá přesvědčivé argumenty pro setrvání na výše naznačeném dvojitém rozvolnění trestní represe v oblasti kanabinoidů, zřejmě by mělo dojít k redukci minimálního množství THC v případě marihuany, a to alespoň na hodnotu zakotvenou u hašiše. Tímto se zmírní důsledky dříve nastoleného rozvolnění trestní represe. Odvozené použití výchozí hodnoty množství většího než malého pro stanovení rozsahů drogové trestné činnosti ukazuje nutnost zpřísnění postihu ke kanabinoidům, zejména při zohlednění trendu rozvoje velkokapacitních pěstíren konopí umožňujících neomezenou produkci uvedené drogy průmyslovým způsobem. Obdobný závěr lze vztáhnout k omamné látce kokain. Co se týče metamfetaminu jako jedné z nejrozšířenějších drog na území České republiky, návrh stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu správně upozorňuje, že k podstatnému nárůstu množství většího než malého nedošlo. Přesto i v tomto případě se lze domnívat, že uvedené množství by mělo být oproti zrušené příloze vládního nařízení přehodnoceno. Nárůst této hodnoty ve srovnání s dřívější praxí je sice jen mírný (0,6 gramů, resp. 0,72 gramu oproti původní hodnotě 0,5 gramů metamfetaminu), avšak ani pro to nezaznívá věcný argument. Je možné se přiklonit k vyjádření Národní protidrogové centrály Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, že i produkce metamfetaminu je gradující a trend spočívá v