1 Afs 54/2004 — Nejvyšší správní soud

29 Af 116/2010- 181 - text - 13 - pokračování 29 Af 116/2010 29 Af 116/2010-181 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Evy Lukotkové v právní věci žalobce: Rybníkářství Pohořelice a. s., se sídlem Pohořelice, Vídeňská 717, zastoupeného Mgr. Luďkem Růžičkou, advokátem se sídlem Brno, Havlišova 15, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, se sídlem Brno, nám. Svobody 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2009, č. j. 7749/09-1700-703359, t a k t o : I. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 3. 6. 2009, č. j. 7749/09-1700-703359, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 400 Kč, a to k rukám jeho advokáta Mgr. Luďka Růžičky do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci a shrnutí obsahu žalobou napadeného rozhodnutí [1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný k odvolání žalobce změnil rozhodnutí Finančního úřadu v Břeclavi (dále též „správce daně“) ze dne 19. 9. 2005, č. j. 91941/05/298980/2730, platební výměr č. 58/2005 tak, že částku žalobci uloženého odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 1 562 253 Kč nahradil částkou 515 676 Kč. [2] V odůvodnění žalovaný uvedl, že k odvolání žalobce žalovaný změnil již předchozí rozhodnutí správce daně o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Toto rozhodnutí však Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 9. 9. 2008, č. j. 29 Ca 257/2006-60, zrušil pro vady řízení, přičemž jen některé námitky žalobce považoval za důvodné. Po provedeném doplňovacím řízení žalovaný k jednotlivým odvolacím námitkám uvedl, že Ministerstvo zemědělství - Zemědělská agentura a Pozemkový úřad v Břeclavi poskytli žalobci rozhodnutím ze dne 2. 11. 2004, reg. č. 331/2004-2148, dotaci na rok 2004. Tímto rozhodnutím byly pro poskytnutí dotace stanoveny podmínky a současně se pro žalobce staly závaznými Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor formou dotací na základě podpůrných programů stanovených podle § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., pro rok 2004 (dále jen „Zásady“). [3] Kontrolou správce daně bylo zjištěno, že žalobce nesplnil podmínky, za kterých mu byla podpora poskytnuta. U některých rybníků nedoložil na dotovanou plochu doklad o vlastnictví nebo nájemní smlouvu, dále nedoložil rozhodnutí vodohospodářského orgánu nebo orgánu ochrany přírody na nařízené vodohospodářské funkce rybníků zajišťované s manipulací s vodou a nařízenou péčí o životní prostředí. [4] Žalovaný se nejprve vyjádřil k námitkám nesprávnosti, nezákonnosti, neplatnosti, neurčitosti, nesrozumitelnosti a zmatečnosti platebního výměru, které Krajský soud v Brně ve zrušovacím rozsudku nepovažoval za důvodné. Dále se pak v rozhodnutí zabýval námitkami žalobce, které soud za důvodné považoval. K námitce, že správce daně prováděl kontrolu s úmyslem poškodit žalobce již od zahájení kontroly, což nasvědčuje podjatosti, žalovaný uvedl, že bylo rozhodováno o námitce podjatosti. Ředitel Finančního úřadu v Břeclavi neshledal důvody podjatosti a rozhodnutím ze dne 18. 11. 2008, č. j. 111832/08/298980/0226, námitkám nevyhověl. [5] K námitkám uvedeným na stranách 2-4 odvolání žalovaný uvedl následující: Správce daně zahájil kontrolu protokolem ze dne 18. 5. 2005. Při zahájení kontroly sice nebylo na protokolu uvedeno číslo jednací, které tam omylem nebylo vepsáno, přestože již bylo řádně vygenerováno, přesto však má tento protokol všechny náležitosti, které jsou uvedeny v § 12 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Absence uvedení čísla jednacího při zahájení kontroly není v rozporu se zákonem o správě daní a poplatků a na zjištění uvedená v protokolu nemá žádný vliv. Důkazní řízení bylo prováděno řádně a v souladu se zákonem o správě daní a poplatků. Žalobce nepodával návrhy na doplnění protokolů o ústním jednání (18. 5. 2005, 22. 6. 2005 a 25. 7. 2005) nebo námitky proti jejich obsahu, protokoly podepsal. Žalobce byl seznámen s výsledky kontroly a bylo mu umožněno předložit požadované doklady, což také částečně učinil. Poté správce daně ukončil dokazování a zpráva o výsledku kontroly č. j. 66271/05/298980/2730 byla dne 16. 9. 2005 se žalobcem projednána. Námitky proti jejímu obsahu žalobce neměl. [6] Žalovaný se dále vyjádřil k námitkám dle jednotlivých dotačních titulů a dle jednotlivých rybníků. K dotačnímu titulu 15.02 Retenční účinek při provodních žalovaný uvedl, že správce daně k prokázání retenčních účinků při povodni, a to u všech rybníků, žádal o doložení „Komplexního manipulačního řádu pro soustavu rybníků“. Do protokolu ze dne 30. 3. 2009 žalobce uvedl, že tento řád neexistuje, firma zpracovává pro každý rybník manipulační řád zvlášť, ne pro soustavu rybníků. K rybníku Nesyt žalovaný konstatoval, že ze sdělení vydaného Krajským úřadem Jihomoravského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství ze dne 10. 1. 2005, č. j. JMK 20158/2004 OŽPZ-Ft, vyplývá, že povolení k nakládání s vodami lze považovat za platné, ale zároveň také potvrzuje, že toto povolení bylo vydáno pouze pro akumulaci a vzdouvání vod. Žalobce se snaží zaměňovat funkci akumulace a retence. Retence jako taková je sice termínem pro schopnost zadržování vody v krajině, ale předmětem dotace je retenční účinek při povodni zajištěný manipulací s vodou a nejen prosté stálé zadržení vody v krajině, tuto funkci plní povolení k akumulaci vody. V předložených listinách a rozhodnutích není tento účinek stanovený a ani z technických dat nelze dovodit existenci retenčního prostoru při povodni. Tím tento rybník nenaplňuje účel a předmět dotace. U rybníků Uhřický a Štítarský horní žalovaný námitkám žalobce vyhověl. [7] K dotačnímu titulu 15.04 Zlepšování jakosti povrchových vod svými dočišťovacími účinky žalovaný k rybníku Nesyt uvedl, že po provedeném šetření zjistil, že rozhodnutím ze dne 22. 10. 1993, č. j. vod 2288/93-235/Va, ani jiným rozhodnutím nebyla pro rok 2004 žádným způsobem nařízena vodohospodářská funkce rybníka – zlepšování jakosti povrchových vod svými dočišťovacími účinky a tím nebyl splněn účel předmětné dotace. [8] U dotačních titulů 15.06 Zachování přirozeného litorárního pásma mokřadů a 15.07 Vysazování amura pouze se souhlasem orgánů ochrany přírody bylo u rybníka Nesyt námitkám žalobce v odvolání vyhověno. Stejně tak bylo u tohoto rybníka vyhověno odvolání žalobce u dotačního titulu 15.09 Omezení aplikace minerálních a organických hnojiv. Žalovaný odůvodnění rozhodnutí uzavřel konstatováním, že bylo potvrzeno porušení podmínek rozhodnutí Ministerstva zemědělství a Zásad, čímž se žalobce dopustil porušení rozpočtové kázně. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě [9] Proti tomuto rozhodnutí žalovaného žalobce brojil žalobou, kterou rozčlenil podle jednotlivých dotačních titulů. [10] K dotačnímu titulu 15.02 uvedl, že rozhodnutí je v rozporu s § 28 zákona o správě daní a poplatků, neboť žalovaný nereflektoval překážku věci pravomocně rozhodnuté. Dne 18. 12. 2006 žalobce požádal podle § 55a zákona o správě daní a poplatků o prominutí části odvodu vztahujícího se k rybníku Nesyt z předmětného dotačního titulu v částce 257 838 Kč. Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) žádosti rozhodnutím ze dne 22. 6. 2007, č. j. 43/20 573/2007-434, zcela vyhovělo. Tím bylo o odvodu rozhodnuto s konečnou platností. Pokud poté žalovaný na tuto skutečnost nereflektoval, porušil § 28 zákona o správě daní a poplatků. Rozhodnutí žalovaného dále vycházelo z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Z rozhodnutí totiž není zřejmé, zda vůbec a jak žalovaný uvedené rozhodnutí ministerstva hodnotil a uvážil. [11] Vadu nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci žalobce namítl i v souvislosti se svým návrhem na provedení důkazu komplexním manipulačním řádem. Žalobce dostatečně objasnil, proč navrhoval provedení tohoto důkazu. Žalovaný navržený důkaz neprovedl, ani neučinil žádný procesní úkon k tomu, aby jej zařadil mezi důkazní prostředky, zhodnotil jej, posoudil, zda jde o důkaz, a uvážil jeho důkazní sílu. V rozhodnutí neobjasnil, z jakého důvodu jej neprováděl. Žalovanému nic nebránilo, aby si žalobcem navrhovaný důkaz obstaral sám. [12] K dotačnímu titulu 15.02 dále žalobce uvedl, že v řízení předložil dostatečné důkazy, které jednoznačně prokazují, že jím čerpaná dotace na uvedený titul mu byla poskytnuta oprávněně. Poukázal na skutečnost, že v rozhodnutí, schváleném manipulačním či provozním řádu nemusí být vždy výslovně uveden termín „retence“. Lze v tomto směru poukázat na stanovisko odboru životního prostředí Městského úřadu Břeclav, které považuje za synonyma termíny akumulace, hromadění a retence. Tento úřad pak správně upozor