9 Afs 86/2007 — Nejvyšší správní soud

36 Ad 54/2013- 93 - text pokračování 7 36Ad 54/2013 36Ad 54/2013 –93 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Haplové a soudkyň JUDr. Zuzany Bystřické a JUDr. Evy Lukotkové v právní věci žalobkyně L. H., bytem Š. 12/897, B., proti žalované Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, se sídlem Orlická 4/2020, 130 00 Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24.7.2013, ag. č. RO/12819, 12820/09/Ld, sp. zn. 7209002822, t a k t o : I. Rozhodnutí Rozhodčího orgánu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR ze dne 24.7.2013, ag. č. RO/12819, 12820/09/Ld, sp. zn. 7209002822, se v části výroku I., kterou bylo rozhodováno o odvolání proti platebnímu výměru Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Krajské pobočky pro Jihomoravský kraj, Územního pracoviště Brno-město, č. 2140906031 ze dne 30.10.2009, a ve výroku II. zrušuje, a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím žalované ze dne 24.7.2013, ag. č. RO/12819, 12820/09/Ld, sp. zn. 7209002822 bylo ve výroku I. rozhodnuto o zamítnutí odvolání žalobkyně proti platebním výměrům Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Krajské pobočky pro Jihomoravský kraj, Územního pracoviště Brno – město (dále jen správní orgán prvního stupně), ze dne 30.10.2009, č. 4240906032 a č. 2140906031, a tyto platební výměry byly potvrzeny. Ve výroku II. rozhodnutí žalované bylo podle ust. § 53a odst. 2, 3, 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 48/1997 Sb.) rozhodnuto o žádosti žalobkyně ze dne 28.10.2009 o odstranění tvrdosti ve věci povinnosti zaplatit penále podle § 18 odst. 1 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 592/1992 Sb.) ve výši 36.723 Kč tak, že žádosti o odstranění tvrdosti nebylo vyhověno. Platebním výměrem 30.10.2009, č. 4240906032 byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit dle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. dlužné pojistné ve výši 48.353 Kč a platebním výměrem z téhož dne č. 2140906031 byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit dle ust. § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. penále ve výši 36.723 Kč. Platební výměry byly vydány na základě vyúčtování plateb pojistného za období 1.5.2003 – 5.10.2009. V rozsáhlé, včas podané žalobě žalobkyně uvádí, že žalobou směřuje toliko proti výroku II. rozhodnutí žalované, kterým nebylo vyhověno její žádosti o odstranění tvrdosti, a proti té části výroku I., která se týkala platebního výměru vyměřujícího penále ve výši 36.723 Kč. S platebním výměrem, kterým bylo žalobkyni vyměřeno pojistné ve výši 48.353 Kč, žalobkyně souhlasí a má snahu jej uhradit. Žalobkyně namítá, že ačkoli byla žalovaná vázána právním názorem Městského soudu v Praze ze dne 18.4.2013, č. j. 8 Ad 11/2010-52, kterým bylo původní rozhodnutí žalované zrušeno, i v novém rozhodnutí použil téměř shodné argumenty jako v rozhodnutí ze dne 20.1.2010. Podle názoru žalobkyně žalovaná nesplnila svou úlohu spočívající v odůvodnění rozhodnutí, z něhož musí být patrná úvaha, popř. taková úvaha musí vyplývat ze správního spisu tak, aby bylo možné přezkoumat, zda správní orgán při rozhodování nezneužil správní uvážení. Žalobkyně uvádí, že ačkoli je osobou bez příjmu a nachází se v tíživé sociální situaci, projevila velkou snahu tím, že splácí pojistné prozatím částkou 200 Kč měsíčně. Žalobkyně namítá, že vzhledem k její tíživé finanční situaci je pro ni částka vyměřená na penále neúnosná, nepřiměřeně vysoká a není možné, aby tuto částku uhradila. Dále namítá, že není její vinou, že jako osoba bez příjmu nemohla hradit pojistné na veřejné zdravotní pojištění, a považuje za nemorální osoby nacházející se v tíživé sociální situaci postihovat sankcemi (vyměřením penále). Žalobkyně namítá, že vzhledem k tomu, že ještě před rozhodnutím o odvolání proti vyměřenému penále začala postupně splácet dlužné pojistné ve výši 48.353 Kč, má právo, aby jí bylo vyměřené penále prominuto a aby bylo vyhověno její žádosti o odstranění tvrdosti. Žalobkyně má za to, že vzhledem ke špatné finanční situaci a s ohledem na ust. § 566 občanského zákoníku má právo dlužné pojistné splácet postupně podle svých možností. Dále žalobkyně namítá, že její dluh byl způsoben samotnou Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, resp. zákonem č. 48/1997 Sb. S ohledem na shora uvedené žalobkyně navrhuje, aby soud rozhodnutí žalované v uvedeném rozsahu zrušil podle ust. § 76 odst. 1 písm. a), písm. c) s. ř. s., popř. podle ust. § 78 odst. 1 s. ř. s., a aby žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 20. 12. 2013 k výroku I. rozhodnutí uvedla, že ze spisového materiálu vyplývá, že žalobkyně byla v kontrolovaném období osobou bez zdanitelných příjmů v obdobích 1.4.2003 – 31.7.2003, 1.3.2004 – 31.10.2005, 1.2.2006 – 30.9.2006, 1.11.2006 – 30.6.2008, a že v těchto obdobích byla povinna podle ust. § 10 zákona č. 592/1992 Sb. platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Žalobkyně však uhradila pojistné pouze za období 04/2003 - 07/2003, za ostatní období nikoliv; vznikl jí tak dluh na pojistném ve výši 48.353 Kč. Z dlužného pojistného bylo žalobkyni v souladu s ust. § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. vyměřeno penále ve výši 36.723 Kč. Platební výměr na penále byl tak podle názoru žalované vystaven oprávněně a ve správné výši, plně v souladu s ust. § 18 odst. 1 citovaného zákona. K výroku II. žalobou napadeného rozhodnutí žalovaná uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ke dni rozhodování odvolacího orgánu dluh na pojistném, tak žalovaná z důvodu nesplnění podmínek stanovených ust. § 53a odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. žádosti nevyhověla. Žalovaná uvádí, že žalobkyni byla s ohledem na sociální situaci navržena možnost úhrady dluhu ve splátkách s prodlouženou dobou úhrady až 28 měsíců, a že nebylo možné akceptovat splácení dlužného pojistného tak, jak navrhovala žalobkyně (po 200 Kč měsíčně). Žalovaná dále uvádí, že institut odstranění tvrdosti slouží pouze k řešení mimořádných situací, kdy účinky, které nastanou důslednou a přesnou aplikací zákona by byly v rozporu se záměrem zákonodárce (např. finanční nebo rodinná situace). Rozhodčí orgán VZP je však bezpodmínečně povinen přihlédnout k tomu, zda v době, kdy rozhoduje o použití ustanovení o odstranění tvrdosti, bylo plátcem zaplaceno pojistné na zdravotní pojištění. Rozhodnutí o použití či nepoužití institutu odstranění tvrdosti je pak v případě zákonem stanovených podmínek ponecháno na úvaze Rozhodčího orgánu VZP, který též přihlíží k celkové platební morálce plátce a k důvodům uvedeným v podání plátce. Žalovaná uvádí, že v případě žalobkyně lze chápat důvody uvedené v její žádosti pro případné snížení či prominutí penále, avšak v daném případě k nim nebylo možné přihlédnout, protože nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro rozhodování o odstranění tvrdosti. Současně žalovaná uvádí, že celková platební morálka žalobkyně nebyla dobrá v průběhu celého kontrolovaného období, kdy za období 2003 – 2009 žalobkyně uhradila pouze dne 1.1.2004 pojistné ve výši 3.348 Kč a dne 31.1.2004 pojistné ve výši 317 Kč. Žalovaná má s ohledem na shora uvedené za to, že věc byla posouzena správně a že při rozhodování nedošlo k žádným pochybením, rozhodnutí žalované bylo i odůvodněno, bylo tedy postupováno plně v souladu s platnou právní úpravou. Žalovaná navrhuje, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. V reakci na vyjádření žalované byla soudu dne 27.1.2014 doručena replika, v níž žalobkyně setrvala na své argumentaci uplatněné v žalobě. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen s. ř. s.), osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), jde o žalobu přípustnou (§ 65, § 68, § 70 s. ř. s.). V souladu s § 75 odst. 1, § 2 s. ř. s. přezkoumal Krajský soud v Brně napadené rozhodnutí žalované v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je důvodná. Soud úvodem konstatuje, že žalobkyně žalobou nebrojí proti platebnímu výměru č. 4240906032, kterým jí bylo předepsáno dlužné pojistné za období od 1.5.2003 do 5.10.2009, resp. proti části výroku I. rozhodnutí žalované, kterou bylo rozhodováno o odvolání proti tomuto platebnímu výměru, ale toliko proti platebnímu výměru č. 2140906031, kterým jí bylo předepsáno penále za téže období, resp. proti té části výroku I. rozhodnutí žalované, kterou bylo rozhodováno o odvolání proti tomuto platebnímu výměru, a proti výroku II. rozhodnutí žalované, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o odstranění tvrdosti. Pokud žalobkyně namítá, že považuje za nemorální, aby osoby bez příjmů byly postihovány sankcemi ve for