2 Afs 153/2006 — Nejvyšší správní soud

30 A 35/2013- 95 - text 9 pokračování 30 A 35/2013 30A 35/2013 - 95 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce J. E., proti žalovanému Krajskému úřadu Kraje Vysočina, odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství, se sídlem v Jihlavě, Žižkova 57, v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu t a k t o : I. Rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství ze dne 8. 2. 2013, č. j. KUJI 3478/2013, sp. zn. OLVHZ 88/2013 Bl-2, se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému zpět k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět řízení Žalobce se návrhem na zahájení řízení ze dne 18. 3. 2013 domáhal přezkoumání rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství ze dne 8. 2. 2013, č. j. KUJI 3478/2013, sp. zn. OLVHZ 88/2013 Bl-2, kterým bylo změněno předchozí prvostupňové správní rozhodnutí – usnesení Magistrátu města Jihlavy, odboru životního prostředí (dále jen „vodoprávní úřad“) ze dne 9. 10. 2012, č. j. MMJ/OŽP/4929/2012-4, 14807/2012/MMJ, kterým bylo zastaveno správní řízení, neboť žalobce neodstranil na základě výzvy ze dne 27. 6. 2012, č. j. MMJ/OŽP/4929/2012-3 ve stanovené lhůtě podstatné vady žádosti ze dne 30. 5. 2012 o schválení manipulačního řádu vodního díla Kněžický rybník; prvostupňové správní rozhodnutí bylo žalovaným zároveň potvrzeno. II. Obsah žaloby V návrhu na zahájení řízení žalobce namítal, že vodoprávní řízení ve věci schválení manipulačního řádu pro vodní dílo Kněžický rybník bylo zastaveno, neboť žalobce neodstranil podstatné vady žádosti ze dne 30. 5. 2012, přičemž jednou z těchto vad mělo být, že manipulační řád musí ve svých částech plně respektovat platné povolení k nakládání s povrchovými vodami ze dne 15. 1. 1991, č. j. Vod 1939/90-235/ŠT, vydané Okresním úřadem v Třebíči, referátem životního prostředí (dále jen „Povolení“). Ve správním řízení bylo vždy argumentováno tím, že Povolení je platné a žalobce se jím musí řídit. Žalobce však opakovaně namítal, že Povolení není platné a manipulační řád nemůže ve všech svých částech Povolení plně respektovat. Povolení není platné a zaniklo z těchto důvodů (přičemž k neplatnosti a zániku Povolení by stačil kterýkoliv z níže uvedených důvodů): 1) Povolení zaniklo v souladu s § 13 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. uplynutím doby, když povolení ztratilo své národohospodářské odůvodnění. Provoz malé soukromé pily může mít hospodářský a ekonomický význam pouze pro své vlastníky nebo provozovatele, ale rozhodně nemá žádné opodstatnění z hlediska národního hospodářství. Pila navíc není vůbec provozována E. P. a P. P., ale je provozována obchodní společností PILA PLAVEC, s.r.o., IČ: 276 98 530, se sídlem Kněžice 107, PSČ 675 29, tedy třetí osobou, která nemá žádný vztah k Povolení. V dané lokalitě je v provozu několik soukromých pil a otevření nebo zavření jedné malé pily nemá na národní hospodářství žádný vliv. Provoz předmětné pily běží nerušeně i přes to, že turbína nefunguje již více jak 9 let. I to je jasným důkazem, že Povolení již dávno ztratilo jakékoli ekonomické odůvodnění (nejenom tedy národohospodářské). Povolení nemůže být jakkoli využíváno, neboť žalobce jako vlastník vodního díla (hráze rybníka) nemá na jeho využití žádný zájem a provozovatel pily nemá žádné právo (vlastnické, nájemní, apod.) k tomu, aby mohl hráz rybníka užívat k nakládání s vodami. Podle § 11 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., povolení k nakládání s vodami nezakládá práva k cizím pozemkům a stavbám ani nevzniká vodoprávnímu úřadu, správci vodního toku nebo vlastníku vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost nakládat s vodami. 2) Povolení nestanoví jasně a určitě dobu, na kterou bylo vydáno. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. se povolení k nakládání s vodami vydává na časově omezenou dobu. Protože stanovení doby je nezbytnou náležitostí každého povolení k nakládání s vodami a protože Povolení jasné a určité stanovení doby neobsahuje, nemůže jít o platné a vykonatelné rozhodnutí. Povolení je nicotným aktem, které neobsahuje zákonem stanovené náležitosti. 3) Podle ustanovení čl. II. zákona č. 20/2004 Sb. platí, že platnost povolení k odběru povrchových vod, která nabyla právní moci do 31. 12. 2001, zaniká nejpozději dnem 1. 1. 2008, pokud nezanikne uplynutím doby, na kterou byla udělena, je-li tato doba kratší. Z právní úpravy je zřejmé, že platnost Povolení již zanikla. Na Povolení se vztahuje ustanovení čl. II zákona č. 20/2004 Sb. Výklad č. 72 k vodnímu zákonu a souvisejícím právním předpisům Ministerstva zemědělství č. j. 34669/2005-16300 ze dne 19. 5. 2006 se týká povolení k odběru povrchových vod vydanému za účelem jejich energetického využití v MVE. V posuzovaném případě však nejde o žádné energetické využití a o žádnou MVE. Samotný výklad č. 72 k vodnímu zákonu a souvisejícím právním předpisům Ministerstva zemědělství č. j. 34669/2005-16300 ze dne 19. 5. 2006 je přitom v rozporu se zákonem, neboť mění práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 4) Z Povolení není jasné, s jakým vodním dílem je spojeno. Vodní díla, ke kterým by se mohlo Povolení vztahovat, nejsou ve vlastnictví pana P. P. a paní E. P. Hráz rybníka vybudovaná na pozemku parc. č. 2238 v k. ú. Kněžice u Třebíče je ve vlastnictví žalobce. Pozemek parc. č. St. 515 v k. ú. Kněžice u Třebíče, na kterém jsou trosky z budovy bez čp/če. způsob využití: stavba technického vybavení, je rovněž ve vlastnictví žalobce. Vlastnické právo k vlastní budově bez čp/če, způsob využití: stavba technického vybavení, postavené na pozemku parc. č. St. 515 (a na sousedním pozemku parc. č. St. 513) je sporné a je předmětem soudního řízení (viz přiložená kopie žaloby na určení vlastnického práva). Předmětem převodu podle smlouvy uzavřené mezi panem P. P., paní E. P. a družstvem s názvem ZVOZD “Horácko“, družstvo, je pouze stavba č. p. 107 na pozemku parc. č. St. 9/1 (který byl následně geometrickým plánem z roku 2005 rozdělen na pozemky parc. č. St. 9/l, St. 9/2 a St. 9/3), a nikoli trosky stavby na pozemcích parc. č. St. 513 nebo parc. č. St. 515. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že práva a povinnosti z Povolení na nikoho nepřešla podle § 11 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., neboť pozemky a stavby již dále neslouží svému účelu. Nabyvatelé staveb a pozemků a ani jejich uživatelé neoznámili v zákonem stanovené lhůtě 2 měsíců, že došlo k převodu pozemku nebo stavby. 5) Dotčené stavby již více jak 9 let neslouží účelu uvedenému v Povolení a jako vodní dílo zanikly (jde jen o trosky původních staveb, které zanikly při požáru v roce 2003). S přihlédnutím k vlastnickým vztahům, kdy vlastníkem jednotlivých částí jsou různé osoby (a vlastnictví některých částí je sporné a je předmětem soudních řízení), nelze předpokládat, že by se na tomto stavu něco změnilo. V daném případě není splněna podmínka, aby stavba sloužila účelu uvedenému v Povolení. Úřad měl již dávno postupovat podle § 12 zákona č. 254/2001 Sb., a měl Povolení zrušit. I kdyby žalobce připustil, že nedošlo k zániku Povolení, s čímž ale nesouhlasí, tak i přesto by zde existovaly důvody pro zrušení Povolení. 6) Dotčené stavby zanikly při požáru v roce 2003 a Povolení v souladu s § 13 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. zaniklo se zánikem vodního díla (turbíny), neboť vodoprávní úřad do 1 roku po zániku díla nestanovil lhůtu a podmínky k uvedení stavby do původního stavu. 7) Z Povolení není jasné, s jakým vodním dílem je spojeno. Žalovaný v Rozhodnutí uvádí, že Povolení je spojeno se zařízením pro výrobu energie, nikoli s vodním dílem, kterým je Kněžický rybník. Pokud by tomu tak skutečně bylo, tak by žalobce jako vlastník Kněžického rybníka nebyl Povolením jakkoli vázán a žalovaný (resp. prvoinstanční orgán) by po něm nemohl požadovat, aby manipulační plán rybníka respektoval podmínky Povolení. Žalovaný v Rozhodnutí dokonce uvádí, že Povolení se nevztahuje ani ke stavbě, ve které byla turbína umístěna a která zanikla požárem. Vodním dílem by pak podle argumentace žalovaného byla pouze samotná turbína (movitá věc), což není přípustné. Shora uvedené důvody svědčí o tom, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, je nesprávné a nesprávné je i řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo. Uvedené námitky žalobce vztáhl i vůči prvostupňovému správnímu rozhodnutí. Napadená rozhodnutí jsou proto nezákonná, nesprávná, vydaná na základě vad řízení, správní orgány dospěly k nesprávným skutkovým zjištěním a nesprávnému právnímu posouzení (viz shora uplatněné konkrétní důvody). III. Vyjádření žalovaného k žalobě V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že důvody, které vedly k vydání napadeného rozho