6 Ads 127/2012 — Nejvyšší správní soud

41 Ad 30/2014- 45 - text  pokračování 11 41Ad 30/2014 41Ad 30/2014-45 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně J. H., bytem …………….., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30.7.2014, č.j. ……………………….., t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím ze dne 30.7.2014, č.j. 6258281667/315-MMA žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí ČSSZ, č.j. 6258281667 ze dne 16.4.2014. Pokud jde o rozhodnutí ze dne 16.4.2014, ČSSZ zamítla tímto rozhodnutím žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pro nárok na invalidní důchod totiž účastnice řízení nesplnila podmínku získání potřebné doby pojištění. V podaných námitkách žalobkyně konstatuje, že nesouhlasí s dobami pojištění uvedenými v osobním listu důchodového pojištění a dokládá kopii smlouvy o penzijním připojištění ze dne 16.3.2012, která zakládá účast na důchodovém spoření ve smyslu zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedeného rozhodnutí vyplývá, že před vydáním rozhodnutí ze dne 16.4.2014 byl posouzen zdravotní stav žalobkyně lékařem OSSZ Žďár nad Sázavou v posudku ze dne 5.2.2014, když s tímto posouzením žalobkyně nesouhlasí a uvádí, že v jejím případě nebylo zohledněno ust. § 39 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, tedy skutečnost, zda se jedná o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost. Udávala, že její postižení (roztroušená mozkomíšní skleróza) je dle lékařské vědy onemocněním nevyléčitelným, vedoucím k trvalé invaliditě a míra tohoto postižení trvale ovlivňuje její pracovní schopnost. Nesouhlasila s posudkovým závěrem lékaře OSSZ Žďár nad Sázavou, neboť se domnívá, že od 4.4.2011, tedy od data vzniku invalidity, nedošlo k posudkově významnému zlepšení jejího zdravotního stavu, nedošlo ke stabilizaci zdravotního stavu spojené s adaptací a tím ani k obnovení výdělečné schopnosti ve stanoveném rozsahu. Účastnice řízení se rovněž domnívá, že došlo k posudkovému omylu, když byla shledána invalidní pro II. nikoliv pro III. stupeň invalidity, neboť lékař neuvedl důvod pro zachování invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně, nezvážil všechny aspekty jejího zdravotního stavu, včetně její životní situace a neuvedl, jakým způsobem došlo u účastnice řízení ke stabilizaci zdravotního stavu a obnovení výdělečné schopnosti v rozsahu 50%. Tento názor účastnice řízení opírá i o lékařskou zprávu MUDr. M. ze dne 14.6.2013, kde je doloženo, že dochází k projevům neschopnosti samostatné chůze. Účastnice řízení žádá o opětovné posouzení svého zdravotního stavu, včetně posouzení aspektu sociálního s přihlédnutím k možnosti adaptace na obnovení výdělečné schopnosti. Proti rozhodnutí ze 16.4.2014 žalobkyně podala námitky. ČSSZ ze spisové dokumentace zjistila, že 6.1.2014 podala účastnice řízení žádost o přiznání invalidního důchodu s tím, že invalidní důchod je požadovaném od vzniku nároku. V rámci námitkového řízení byl opětovně posouzen zdravotní stav a schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně, kdy bylo zjištěno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je dle lékaře ČSSZ zdravotní postižení odpovídající roztroušené mozkomíšní skleróze. Lékař ČSSZ v rámci řízení o námitkách dospěl po prostudování podkladové dokumentace a vlastním zjištění při jednání k závěru, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti účastnice řízení a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Uvedl, že se jedná o středně těžké funkční postižení s poklesem celkové výkonnosti při běžném zatížení a omezením některých denních aktivit. U účastnice řízení je přítomna porucha motoriky, pohybuje se s francouzskou holí, sfinkterové poruchy nejsou popisovány. Nejedná se však o podstatné omezení celkové výkonnosti organismu s funkčně významnou spasticitou na dvou končetinách, araflexii nebo afektivní či kognitivní poruchu. Zdravotní stav účastnice řízení se dle doložené dokumentace oproti hodnocení v roce 2011 zásadnějším způsobem nezměnil. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI. (postižení nervové soustavy), položce 6c (demyelinizační postižení, roztroušená skleróza mozkomíšní, jiná degenerativní postižení CNS, středně těžké funkční postižení, pokles celkové výkonnosti při běžném zatížení, středně těžká porucha motoriky, chůze na kratší vzdálenost, výrazné sfinkterové poruchy, podle rozsahu symptomatologie a funkčního postižení, některé denní aktivity omezeny, EDSS 5-6) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50%. ČSSZ dále v řízení o námitkách provedla kontrolu údajů o dobách pojištění účastnice řízení evidovaných ve své databázi s tím, že za den vzniku invalidity je považováno datum 4.4. 2011 a zjistila, že účastnice řízení nadále nesplnila podmínky získání potřebné doby pojištění. Podle ust. § 40 odst. 1 zdp potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku nad 28 let pět roků /podle písm. f)/. ČSSZ konstatuje, že účastnice řízení sice splnila zdravotní podmínku nároku na invalidní důchod, neboť byla uznána invalidní ode dne 4.4.2011, ale k tomuto datu nesplnila podmínku získání potřebné doby pojištění v rozhodném období pro vznik nároku na invalidní důchod. ČSSZ k době pojištění, kterou účastnice řízení získala v rozhodné době, konstatuje, že ust. § 40 odst. 1 písm. f) zdp upravuje, že potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod u pojištěnce ve věku nad 28 let činí pět let. Dále ust. § 40 v odstavci 2 zdp stanoví, že potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity, a že u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity, potřebná doba pojištění přitom činí 10 roků. Účastnici řízení bylo v době vzniku invalidity více než 38 let (nar. 28.8.1962), takže byla zkoumána obě rozhodná období. V prvním rozhodném období (získaní pěti roků potřebné doby pojištění z období posledních deseti roků před vznikem invalidity, tj. v době od 4.4.2001 do 3.4.2011) získala účastnice řízeni pouze 365 dnů pojištěni. Dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, i též z hlediska zápočtu dob pro vznik nároku na důchod, upravuje ust. § 5 odst. 2 písm. a) zdp tak, že za pojištěné osoby, z hlediska pozdějšího nároku na důchod, se považují osoby vedené v evidenci Úřadu práce ČR - krajské pobočky, popřípadě pobočky pro hlavní město Prahu jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše 3 let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku, a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Na základě potvrzení Úřadu práce ve Žďáru nad Sázavou je účastnice řízení evidovaná na úřadu práce od 1.12.1997 dosud. Vzhledem k tomu, že k datu 4.4.2011 byla účastnice řízení mladší 55 let, započítává se doba evidence na úřadu práce, po kterou jí nenáležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci pouze v rozsahu 1 roku. Tento rok byl účastníci řízení započten v období od 6.1.2013 do 5.1.2014 (365 dnů). Veškerá doba vedení v evidenci úřadu práce, jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou účastnici řízení nenáležela podpora v nezaměstnanosti před tímto obdobím, nelze v souladu s citovaným ustanovením hodnotit jako dobu pojištění. V druhém rozhodném období (získání deseti roků potřebné doby pojištění z období posledních dvaceti roků před vznikem invalidity, tj. v době od 4.4.1991 do 3.4.2011) získala účastnice řízení pouze 1958 dnů pojištění, tj. 5 let a 133 dnů. Podle ust.. § 40 odst. 2 věta třetí zdp podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-ti tato doba získá