1 As 92/2008 — Nejvyšší správní soud

63 A 2/2015- 34 - text 2 pokračování 63 A 2/2015 63 A 2/2015-34 U S N E S E N Í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D., v právní věci navrhovatelů: a) R. K., b) P. K., c) F. V., d) L. Š., e) Š. C., f) V. Ž., g) J. N., h) J. I., ch) N. K., i) O. P., j) P. B., k) P. Š., l) J. O., m) R. O., n) P. S., všichni zastoupeni doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem se sídlem Optátova 46, Brno, proti odpůrci: Zastupitelstvo města Brna, se sídlem Dominikánské nám. 1, Brno, za účasti Přípravného výboru pro konání místního referenda o poloze osobního železničního nádraží v Brně, zastoupeného advokátem Pavlem Uhlem, se sídlem Kořenského 15, Praha 5, o návrhu ze dne 21. 1. 2015 na zrušení usnesení přijatého zastupitelstvem města Brna č. Z7/0012, na zasedání konaném dne 25. 11. 2014 pod bodem č. 15 o vyhlášení místního referenda – ZM7/15 v části bodu 3, kde je stanovena doba jeho konání současně s volbami do zastupitelstev krajů v září nebo říjnu 2016, t a k t o : I. Návrh s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobcům s e z účtu Krajského soudu v Brně v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejich advokáta doc. JUDr. Zdeňka Koudelky, Ph.D. O d ů v o d n ě n í : I. Návrh [1] Dne 20. 1. 2015 bylo Krajskému soudu v Brně doručeno podání, jímž se navrhovatelé domáhají zrušení části výše označeného usnesení Zastupitelstva města Brna o vyhlášení místního referenda, ve které byl stanoven termín jeho konání tak, že bude současně s volbami do zastupitelstev krajů v září nebo říjnu roku 2016. Navrhovatelé nebrojí proti otázkám, které mají být v referendu položeny. Jedná se o otázky: 1) Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?, 2) Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží? [2] Navrhovatelé uvádějí, že důvodem podání návrhu je nezákonnost a neústavnost uvedeného usnesení, jakož i postup předcházející jeho vydání. Došlo k porušení ústavního práva navrhovatelů jako občanů města Brna i jako členů Zastupitelstva města Brna podílet se na správě věcí veřejných dle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod řádným výkonem funkce člena zastupitelstva a jejich právo na to, aby výkon státní moci, a to i veřejné moci delegované na subjekty samosprávy, byl uplatňován pouze v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon dle čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Rovněž bylo narušeno ústavní právo žalobců jako příslušníků opozičních stran Zastupitelstva města Brna na výkon jejich mandátu dle ústavní zásady, že politický systém je založen na volné soutěži politických stran dle čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. [3] Navrhovatelé jsou si vědomi, že se nemohou domáhat nápravy podle speciálních ustanovení o soudním přezkumu ve věci místního referenda, neboť zde je dána aktivní legitimace vůči rozhodnutí zastupitelstva ve věci vyhlášení místního referenda pouze přípravnému výboru. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumání rozhodnutí týkající se základních práv a svobod podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Žalobci tedy využívají institut žaloby proti rozhodnutí orgánu veřejné moci. [4] K vyhlášení místního referenda došlo na základě návrhu přípravného výboru. Součástí usnesení zastupitelstva o vyhlášení referenda je i bod 3, který stanoví konání referenda společně s krajskými volbami v roce 2016. Tento termín však nebyl uveden v původním návrhu na konání referenda, se kterým formou petice vyjadřovali souhlas oprávnění občané svým podpisem, nebyl ani součástí návrhu doručeného Magistrátu města Brna přípravným výborem 1. 8. 2014, ani doplnění 1. 9. 2014. Termín konání referenda společně s krajskými volbami uvedl přípravný výbor teprve ve změně svého návrhu z 6. 11. 2014. Změnu návrhu na konání referenda lze připustit jen s případnými doplňky na základě výzvy magistrátu k odstranění vad dle § 12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o místním referendu“). V daném případě jde o návrh upravený zákonem, dispozici s ním lze připustit jen pokud to zákon výslovně stanoví, což může být právě pouze v případě doplnění na základě výzvy k odstranění vad. Datum konání referenda je podstatnou náležitostí vyhlášení referenda, pokud není v návrhu upraveno, platí normy pro konání dané zákonem, tj. do 90 dnů od vyhlášení. Zastupitelstvo mělo právo i povinnost rozhodnout o návrhu referenda dle původního návrhu s tím, že pokud nebyl stanoven pozdější termín, platí zákonný limit do 90 dnů od vyhlášení. Tímto bylo porušeno právo a povinnost zastupitelstva jako orgánu rozhodovat o termínu konání místního referenda v rámci zákonných limitů a zároveň i subjektivní právo jednotlivých zastupitelů rozhodovat o zákonném termínu v rámci rozhodování o vyhlášení místního referenda, a tedy i jejich právo na řádný výkon veřejné funkce. Práva orgánů vzniklých z přímé volby občanů nelze nevidět jinak než jako i subjektivní práva jejich členů podílet se diskusí a hlasováním na rozhodování těchto orgánů v rámci řádného a právně správného výkonu jejich působnosti a pravomoci. [5] Odklad referenda o 2 roky je nezvyklý, dlouhý a nepřiměřený. Ode dne vyhlášení místního referenda do dne vyhlášení jeho výsledku v souladu s § 13 odst. 3 zákona o místním referendu nepřísluší orgánům města rozhodovat o věci, která je předmětem otázky vyhlášené v místním referendu. V předmětné věci jsou otázky vyhlášené v referendu formulovány obecně a fakticky je znemožněno žalobcům jako členům zastupitelstva podílet se diskusí a hlasováním na přijímání rozhodnutí týkajících se modernizace železniční stanice Brno-hlavní nádraží. Je tedy dotčeno právo členů zastupitelstva na výkon jejich rozhodování po dobu téměř poloviny volebního období. Tím bylo zasaženo jejich právo na výkon funkce i se zřetelem k ústavní zásadě, že politický systém je založen na volné soutěži politických stran dle čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Referendum jako významný nástroj přímé demokracie nemůže sloužit k omezení či v podstatě zlikvidování práv zvolených zastupitelů způsobem, který zákonodárce nepředpokládal, musí být chráněna i politická opozice před zvůlí politické většiny tak, aby byla chráněna volná soutěž politických stran. Pokud je zákonem stanovena délka mezi vyhlášením a konáním referenda, a tedy i omezením zastupitelstva a jeho členů přijímat rozhodnutí ve věci na 90 dnů, jako přiměřené prodloužení lhůty lze akceptovat dobu např. dvojnásobnou, nikoliv však dobu téměř dvou let. [6] Dále žalobci odkázali na nález Ústavního soudu č. 476/2002 Sb., část V. Ústavní soud vyslovil, že je nutno chránit nezměnitelnost návrhu zákona přijatého poslaneckou sněmovnou vůči ní samotné, tedy, že návrh již nemůže po přijetí sněmovna měnit, byť ještě nebyl odeslán do senátu. Podle přesvědčení žalobců platí i v dané věci, kdy navrhovatel po podání návrhu s tímto již nesmí disponovat a návrh je nezměnitelný s výjimkou odstranění vad, které návrhu vytkl obecní úřad. II. Posouzení věci soudem [7] Soud pokládal za nezbytné nejprve vyřešit, zda a jakým způsobem zákon č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“), připouští soudní přezkum aktu orgánu veřejné správy, jehož se navrhovatelé domáhají. Navrhovatelé napadli usnesení, kterým odpůrce vyhlásil referendum, a to v části týkající se stanovení termínu, kdy se referendum má konat. [8] Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Ustanovení § 4 s. ř. s. obsahuje taxativní výčet věcí, ve kterých je dána pravomoc soudů ve správním soudnictví. Podle odst. (1) soudy ve správním soudnictví rozhodují o: a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy,(dále jen „správní orgán), b) ochraně před nečinností správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách Podle odst. (2) ve správním soudnictví dále soudy rozhodují a) ve věcech volebních a ve věcech místního referenda b) ve věcech pol