4 As 123/2014 — Nejvyšší správní soud

29 A 100/2015- 85 - text 10 pokračování 29 A 100/2015 29 A 100/2015-85 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobce Chemis engine a.s., se sídlem U splavu 1448, Slavkov u Brna, proti žalované České obchodní inspekci, ústřednímu inspektorátu, se sídlem Štěpánská 15, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 4. 2015, č.j. ČOI 46627/15/0100/3000/12/15/Hy/Št, sp. zn. ČOI 76542/12/3000 t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci [1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný změnil (tak, že uloženou snížil na 180 000 Kč) a jinak potvrdil rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu Jihomoravského a Zlínského, (dále jen „inspektorát“), č.j. ČOI 107563/12/3000/R/N, ze dne 11. 9. 2012, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 200 000 Kč za porušení ust. § 3 odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o pohonných hmotách“), kterým došlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle ust. § 9 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona, a kterým bylo dále podle § 79 odst. 5 správního řádu uloženo žalobci uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1 000 Kč ve smyslu ust. § 6 vyhl.č. 520/2005 Sb. [2] Důvodem bylo, že dne 5. 6. a 13. 6. 2012 provedli pracovníci inspektorátu kontrolu na čerpací stanici žalobce Pasohlávky II, přičemž byl odebrán vzorek pohonné hmoty SMN30 – (NM-bio), směsná motorová nafta, který v obou případech nevyhověl limitním hodnotám příslušné ČSN 656508-BS v ukazateli bod vzplanutí, kdy zjištěná hodnota byla menší než 20°C, zatímco příslušná hodnota specifikace při zahrnutí nejistoty měření dle ČSN EN ISO 4259 má činit minimálně 53°C. [3] Napadené rozhodnutí žalovaný vydal poté, co zdejší soud zrušil jeho předcházející rozhodnutí ve věci ze dne 15. 11. 2012, č.j. ČOI 132904/12/0100/3000/12/Hz/Št, II. Shrnutí žalobních argumentů [4] Ve včas podané žalobě žalobce namítal, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nedostatečně posoudil skutkový stav věci, nevypořádal se s námitkami žalobce a s pokyny Krajského soudu v Brně. Konstatoval, že byl v předmětné věci již opakovaně uveřejněn na stránkách www.coi.cz mezi subjekty obchodujícími s nekvalitními pohonnými hmotami, a to v roce 2012 a znovu v roce 2015, což je pro zákazníky zavádějící, navozuje to dojem dalšího opakovaného porušení. Žalovaný napadeným rozhodnutím a jeho zveřejněním zasáhl do jeho práv. [5] Žalobce připomněl, jakým způsobem došlo k situaci, kdy předmětná pohonná hmota – směsná motorová nafta nesplňovala požadavky na pohonné hmoty dle §3 odst. 1 zákona o pohonných hmotách. [6] První kontrola byla u žalobce provedena dne 5. 6. 2012, další 13. 6. 2012, o výsledku první kontroly žalobce nebyl vyrozuměn. Teprve dne 25. 6, v 8,15 hod. dorazil do datové schránky žalobce výsledek kontroly z 5. 6., přičemž žalobce po tomto oznámení ihned prodej vadné pohonné hmoty zastavil. To zjistil i pracovník kontroly, který na čerpací stanici přijel v 10,00 hod. téhož dne a chtěl provést další kontrolu pohonné hmoty. Tím, že žalobce nebyl rychle obeznámen s výsledky první kontroly se správní orgán prvního stupně podílel na tom, že zákazníkům byla prodávána nevyhovující pohonná hmota. Správní orgán měl při kontrole dne 13. 6. 2012 zastavit prodej vadné pohonné hmoty, nebo výsledek předchozí kontroly sdělit žalobci, aby tak žalobce učinil sám. Nezamezení prodeje vadné pohonné hmoty je selháním správního orgánu, představuje spoluzavinění, disfunkce v jeho fungování znamená liberační důvod (k tomu žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2013, č.j. 1As 188/2012). [7] Postupem správního orgánu byl žalobce udržován v jistotě, že kontrola z 5. 6. 2012 měla vyhovující výsledek. V případě vadnosti vzorku při druhé kontrole žalobce neporušil žádnou svou povinnost, stav nemohl odvrátit a odstranění následků nebylo v jeho moci, neboť nevěděl o vadnosti vzorku z první kontroly, výsledek této kontroly je tedy nutno přičítat na vrub správního orgánu. Již 1% benzinu snižuje bod vzplanutí u směsné motorové nafty o 34°C a nově zavezená nafta nemohla plně vyrovnat dřívější stav pohonné hmoty. K tomu žalobce navrhl výslech znalce V. M. a jeho znalecký posudek ze dne 26. 6. 2013. [8] Dále žalobce poukázal na to, že se krajský soud ve svém předchozím rozsudku vyjádřil k tvrzení žalovaného, že není rozhodné, zda žalobci byly při kontrole dne 13. 6. 2012 Sděleny výsledky kontroly z 5. 6. 2012 Soud k tomu uvedl, že pokud žalovaný tuto skutečnost nepokládal za podstatnou, měl korigovat úvahy inspektorátu, které stavěly na tom, že informace žalobci dne 13. 6. 2012 předána byla. [9] Pracovníkům provádějícím kontrolu při znalosti výsledku kontroly z 5. 6. 2012 muselo být jasné, že další závoz pohonné hmoty nemohl sjednat nápravu a z tohoto důvodu i při druhém odběru pohonná hmota vykazovala opět vady. Protože byl pracovníkům kontroly znám výsledek předchozí kontroly, stejně i rozsah dalšího závozu, museli si být vědomi, že kontrolou bude opět zjištěno nesplnění požadavků na jakost. Žalovaný se řádně nevypořádal s námitkou, že další zavoz nemohl změnit vadný stav, kterou žalobce vznášel již na počátku řízení, což konstatoval i Krajský soud v Brně ve svém zrušovacím rozsudku. [10] Žalobce také nesouhlasí s tím, že vyrozumění o provedené kontrole proběhlo ve standardní době, když o výsledcích kontroly ze dne 5. 6. 2012 byl vyrozuměn 25. 6. 2012, přičemž výsledky kontroly znal správní organ již 13. 6. 2012. Běžná doba vyrozumění je 2-3 dny, o čemž svědčí prohlášení zaměstnance žalobce J. H. [11] Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že neprováděl žádná vlastní preventivní opatření. Žalovanému je dobře známo, že žalobce nakupuje kvalitní pohonné hmoty s atestem kvality, předmětná pohonná hmota byla od Čepra, označená pečetí kvality. Žalobce má také uzavřenou rámcovou smlouvu se společností Unipetrol, na základě které tato firma zajišťuje na svoje náklady pravidelně vzorkování zboží žalobce. Kontroly provádí inspekční orgán SGS, který provádí kontroly i pro Českou obchodní inspekci. Žalobce má směrnici pro stáčení pohonných hmot. Provádí tedy preventivní opatření ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2014, č.j. 4 As 123/2014. Žalobce je toho názoru, že provádí technicky možná opatření způsobilá účinně zabránit porušení zákona. Nespoléhá pouze na kvalitu pohonných hmot od dodavatele, aktivně provádí kontroly. [12] Vzhledem k uvedenému žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, popřípadě aby uloženou pokutu snížil. III. Vyjádření žalovaného k žalobě [13] Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 29. 7. 2015 navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. V novém rozhodnutí se žalovaný řídil právním názorem soudu uvedeným ve zrušujícím rozsudku. Žalobce se soustavně snaží vytvářet dojem, že správní orgán záměrně navodil situaci k pakovanému naplnění skutkové podstaty správního deliktu. Proti tomu se žalovaný ohrazuje. Kontrola kvality pohonných hmot je plánovaná předem, inspektoři obdrží plán kontrol, podle kterého se postupuje. Nemohlo jim být známo, co se na čerpací stanici dělo. Když přijeli na druhou kontrolu a zjistili, že byl proveden nový závoz pohonné hmoty, museli odebrat nový vzorek. Jedná se o standardní postup. Pokud je zjištěno, že odebraný vzorek vykazuje odchylku a pokud v mezidobí došlo k novému závozu, nedochází k zákazu prodeje, neboť se nejedná o totožnou pohonnou hmotu a inspektoři nemohou znát její složení. Je nutno odebrat nový vzorek. Inspektoři nejsou sami schopni stanovit složení pohonné hmoty, která se aktuálně v nádrži nachází, nejsou schopni provést žádný výpočet ani laboratorní zkoumání. Žalobce odkázal na rozsudek krajského soudu ve věci, kde je uvedeno, že soud nesouhlasí s přesvědčením žalobce, že inspektorát při druhém odběru musel předpokládat, že vzorek bude opět vykazovat vady. [14] Absurdní je názor žalobce, který naznačuje, že bylo plánováno, kolik deliktů bude u žalobce zjištěno. Úkolem ČOI je kontrolovat plnění povinností při prodeji zboží, k tomu jsou stanoveny postupy, jimiž se řádí plánování a provádění kontrol. Správní delikt nevytváří správní orgán, páchá jej svým jednáním prodejce. [15] Mezi účastníky zůstává sporné, zda bylo zaměstnanci žalovaného dne 13. 6. 2012 ústně sděleno, že pohonná hmota odebraná dne 5. 6. 2012 nevyhověla stanoveným parametrům. Dle žalovaného pro konstatování naplnění skutkové podstaty správního deliktu není tato věc podstatná. Žalovaný však nesouhlasí s tím, že by svým jednání poškozoval spotřebitele. Znehod