2 Afs 64/2009 — Nejvyšší správní soud

29 Af 97/2015- 71 - text 2 pokračování 29 Af 97/2015 29 Af 97/2015-71 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobce: DEREZA, společnost s ručením omezeným, IČ: 48036315, se sídlem Libocká 685/43d, Praha 6, zastoupeného JUDr. Robertem Jehnem, advokátem se sídlem Washingtonova 1567/25, Praha 1, proti žalovanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Brno, tř. Kpt. Jaroše 7, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Městská část Praha 8, se sídlem Zenklova 1/35, Praha, zastoupené Ing. Mgr. Bc. Václavem Holým, advokátem se sídlem Revoluční 24, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 3. 8. 2015, č.j. ÚOHS-R125/2015/VZ-20696/2015/321/MMI, t a k t o : I. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 3. 8. 2015, č.j. ÚOHS-R125/2015/VZ-20696/2015/321/MMI s e r u š í a věc s e v r a c í k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 27 594,47 Kč, a to k rukám jeho advokáta JUDr. Roberta Jehne do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a shrnutí obsahu rozhodnutí správních orgánů [1] Rozhodnutím ze dne 3. 8. 2015, č. j. ÚOHS-R125/2015/VZ-20696/2015/321/MMI, předseda Úřadu zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2015, č. j. ÚOHS-S89/2015/VZ-10115/2015/531/JDo, ve věci návrhů žalobce na přezkoumání úkonů zadavatele – Městské části Praha 8 – učiněných ve veřejné zakázce „Snížení energetické náročnosti na objektu KD Ládví, Praha 8“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 24. 9. 2014 a uveřejněno 25. 9. 2014 pod ev. č. 491657, ve znění opravy uveřejněné dne 20. 10. 2014. [2] Ve lhůtě pro podání nabídek, která skončila 27. 10. 2014, žalobce a další dva uchazeči uplatnili nabídky na plnění veřejné zakázky. Usnesením Rady městské části Praha 8 (dále jen „Rada“) č. Usn RMC 0976/2014 ze dne 5. 11. 2014 bylo rozhodnuto, že nabídka žalobce je nejvhodnější nabídkou. Usnesením Rady z téhož dne č. Usn RMC 0977/2014 bylo schváleno uzavření smlouvy se žalobcem na předmět plnění veřejné zakázky po uplynutí lhůty po podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Následně bylo žalobci přípisem ze dne 19. 12. 2014 sděleno, že k podpisu smlouvy o dílo nedojde. Dne 23. 12. 2014 podal žalobce námitky proti postupu zadavatele, kterým mu bylo sděleno, že k podpisu smlouvy o dílo nedojde. Usnesením ze dne 8. 1. 2015 č.j. Usn RMC 0015/2015 Rada rozhodla o zrušení veřejné zakázky, což žalobci oznámila přípisem ze dne 12.1.2015, který byl žalobci doručen 13. 1. 2015. Zrušení zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12. 1. 2015. [3] Zadavatel zrušil zadávací řízení podle §84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném ke dni zahájení zadávacího řízení (dále též „zákon o veřejných zakázkách“) z důvodu výskytu důvodů hodných zvláštního zřetele v průběhu zadávacího řízení, pro které nelze v řízení pokračovat. Jedním z důvodů bylo, že by očekávaná výše dotace nepokryla z velké části financování veřejné zakázky, druhým důvodem byl nedostatek spočívající v časovém úseku mezi ukončením lhůty pro podání nabídek a dobou určenou pro otevírání obálek. Dne 22. 1. 2015 podal žalobce proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení námitky, o kterých zadavatel rozhodl dne 2. 2. 2015, a to tak, že jim nevyhověl. [4] Žalovaný přezkoumal rozhodnutí zadavatele na základě návrhu žalobce na zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a zamítl ho, neboť dle jeho názoru zadavatel byl oprávněn zrušit zadávací řízení. Důvod zvláštního zřetele hodný je dle žalovaného dán tím, že se zadavatel po 5. 11. 2014, tedy již v době, kdy bylo schváleno uzavření smlouvy s žalobcem, dozvěděl o rozhodnutích žalovaného, která se týkala prodlevy mezi skončením lhůty pro podání nabídek a počátkem otevírání obálek a interpretovala pojem „ihned“ v ustanovení §74 zákona o veřejných zakázkách. V předmětném řízení došlo v tomto ohledu k pochybení, neboť došlo k prodlevě. Žalovaný shledal, že zadavatel zrušil zadávací řízení bezodkladně, v souladu s §84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách. Druhý důvod – snížení dotace – nepovažoval žalovaný za důvod zvláštního zřetele hodný. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce rozklad, který však byl předsedou žalovaného zamítnut a rozhodnutí žalovaného bylo potvrzeno. Námitky uplatněné v rozkladu byly obdobné jako žalobní námitky. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě [5] Ve včas podané žalobě žalobce především namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť jím byl zamítnut návrh na zrušení rozhodnutí zadavatele, které bylo rovněž nezákonné z důvodu nedodržení zákonných podmínek pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách. Dle žalobce důvodem hodným zvláštního zřetele nemůže být rozhodnutí žalovaného, které vykládá zákon a lhůta pro zrušení zadávacího řízení nemůže začít běžet od okamžiku, kdy se zadavatel seznámí s rozhodovací praxí žalovaného. [6] Žalovaný se sice v napadeném rozhodnutí zabýval otázkou, zda lhůta stanovená zadavatelem byla či nebyla přiměřená, tato otázka je však dle žalobce irelevantní. Důvodem zrušení zadávacího řízení nebyly nesprávně stanovené podmínky, neboť tyto byly stanoveny od počátku 24. 9. 2014 a nemohly odůvodnit zrušení zadávacího řízení v lednu 2015. Důvodem bylo, že se zadavatel seznámil s rozhodovací praxí žalovaného z března a dubna 2014, tedy z doby půl roku před zahájením zadávacího řízení. [7] Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách může zadavatel zrušit zadávací řízení tehdy, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. [8] Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 je pojem „důvody hodné zvláštního zřetele“ vyložen tak, že se musí jednat o „důvody objektivní, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.“ [9] Dle judikatury může jít i o případ, kdy se zadavatel dozví o porušení zákona v zadávacím řízení, přičemž toto porušení již není možné napravit jiným způsobem – jednalo by se například o situaci, kdy došlo k otevření obálky nedopatřením na podatelně ještě před uplynutím lhůty pro podávání nabídek. Výše uvedený důvod zadavatele, tedy výklad zákona, o kterém se dozvěděl, důvodem hodným zvláštního zřetele být nemůže. O důvody zvláštního zřetele se nemůže jednat tehdy, kdy zadavatel sám zavinil dané okolnosti – viz rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S704/2012/VZ-4042/2013/523/Krk, podle kterého: „Tyto okolnosti zadavatel sám způsobil svým jednáním a nelze je tedy charakterizovat jako okolnosti objektivní, na vůli zadavatele nezávislé. Zadavatelovo odůvodnění zrušení zadávacího řízení by popíralo účel formulace textu § 84 odst. 2 písm. e) zákona , neboť ten počítá s okolnostmi, které nastanou bez přičinění zadavatele, a které stojí mimo sféru jeho vlivu. Nelze připustit výklad, který by umožňoval aplikovat § 84 odst. 2 písm. e) zákona v případě, kdy výše uvedené okolnosti, které jsou důvodem zrušení zadávacího řízení, zadavatel sám způsobil svým jednáním či opomenutím. “ [10] Podmínky zadávacího řízení stanovil sám zadavatel. Nemůže se tedy při skončení zadávacího řízení dovolávat toho, že tyto podmínky byly úplně na počátku stanoveny nesprávně, a proto je nutno zadávací řízení zrušit na samém jeho závěru. [11] Žalovaný tento argument žalobce vypořádal tak, že v daném rozhodnutí se jednalo o odlišný skutkový stav a odkázal na důvodovou zprávu, která výslovně umožňuje zrušení zadávacího řízení v případě porušení zákona o veřejných zakázkách ze strany zadavatele. Žalobce však proti tomuto argumentu namítá, že porušením zákona je myšlen např. výše popsaný případ, kdy došlo při převzetí obálky k jejímu otevření. [12] Pokud by lhůta pro otevírání obálek stanovená zadavatelem byla nepřiměřená, zadavatel by porušil zákon ihned při zahájení zadávacího řízení, tedy dne 24. 9. 2015. Bezodkladně poté, nikoliv až v lednu 2015, měl přistoupit ke zrušení zadávacího řízení. Žalobce považuje za absurdní výklad žalovaného, že běh lhůty začal od okamžiku, kdy se zadavatel seznámil s rozhodovací činností žalovaného. Je nemyslitelné,