10 As 294/2016 — Nejvyšší správní soud

31 A 10/2016- 129 - text 9 pokračování 31A 10/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci žalobce: K. S. zastoupen advokátkou Mgr. Dominikou Kovaříkovou sídlem Horní náměstí 7, 779 00 Olomouc proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín za účasti osoby zúčastněné na řízení: Povodí Moravy, s.p., se sídlem Brno, Dřevařská 11, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2015, č. j. KUZL 65614/2015 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 1. 2016, se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 18. 11. 2015 č. j. KUZL 6561/2015, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Otrokovice, odboru stavební úřad (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 3. 6. 2015, č. j. SÚ/54511/2014/FOZ o umístění stavby „Morava, T. – ochranná hráz“ (dále jen „územní rozhodnutí“). II. Obsah žaloby 2. Úvodem žalobce poukázal na to, že pozemky v jeho vlastnictví (p. č. x, p. č. st. x a p. č. x - všechny v katastrální území T. n. M.) se naházejí v záplavovém území vymezeném opatřením obecné povahy „Aktualizace záplavového území Moravy (včetně aktivních zón) v úseku km PB 131,643, LB 133,013 – PB 186,800, LB 196,200 na území Zlínského kraje“ ze dne 16. 4. 2013, č. j. KUZL 38964/2012 (dále jen „Aktualizace záplavového území Moravy“). Žalobce je však přesvědčen, že pozemky v jeho vlastnictví fakticky spadají pod definici území určených k řízeným odlivům povodní. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, kterým bylo povoleno umístění ochranné hráze, nebylo vydáno v souladu se zákonem, neboť ochranná hráz bude mít za následek řízený rozliv povodní a zadržení povodňových vod na území, kde se mimo jiné nacházejí i pozemky ve vlastnictví žalobce. Předmětné území však bylo vymezeno jako území, které může být zaplaveno vodou při výskytu přirozené povodně. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že výstavbou hráze nedojde k řízenému rozlivu. Ochranná hráz má sice za cíl ochránit zastavěné území obce T. a nikoliv zadržet vodu v území, avšak fakticky právě její výstavbou k zadržení vody v území dojde. Realizací předmětné ochranné hráze dojde v případě zvýšeného průtoku v říčce Mojeně k odklonění zvýšeného průtoku z koryta podél vnější strany hráze a tím dojde k zaplavení území západně od obce T. 3. K tomu žalobce zdůraznil dikci ust. § 68 zákona č. 254/2001, Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, které za území určená k řízeným rozlivům povodní považuje pozemky nezbytné pro vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmi, k nimž bylo omezeno vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a. Avšak práva k pozemkům ve vlastnictví žalobce omezena nebyla. 4. Závěrem žalobce odkázal na jím podané odvolání s tím, že po celou dobu územního řízení poukazoval na zhoršení odtokových poměrů v území dotčeném umisťovanou stavbou. Při vypořádání této odvolací námitky žalovaný uvedl, že v projektové dokumentaci pro stavební povolení budou v nové ochranné hrázi navržena taková opatření, která umožní odtok nakumulovaných vod ze záplavového území zpět do řeky Mojeny minimálně ve stávajícím rozsahu. Dle názoru žalobce je tato podmínka nesplnitelná. Odtok by se neobešel bez nového územního rozhodnutí vzhledem k tomu, že by šlo o nový stavební objekt. Žalobce je přesvědčen, že jediným účinným řešením, jak zajistit odtok naakumulovaných vod ze záplavového území je realizace zcela nové propusti ve valu. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 5. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Záměr je plně v souladu s územně plánovací dokumentací. Dle Územního plánu T. a Územního plánu K. je předmětný záměr vymezen jako veřejně prospěšná stavba. Záměrem je ochrana zastavěného území obce T. a obce K. před povodněmi. Předmětný záměr je v souladu s obecnými požadavky na využívání území a dotčené orgány vyjádřily formou závazných stanovisek s umístěním záměru souhlas za stanovených podmínek. 6. K názoru žalobce, že realizací projektu ochranné hráze bodu pozemky v jeho vlastnictví fakticky spadat pod definici území určených k řízeným odlivům povodní, žalovaný zdůrazňuje, že rozhodnutí správních orgánů vychází ze všech podkladů pro rozhodnutí a obsahuje podmínky, kterými budou zabezpečeny požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů. Nad to žalovaný zdůraznil, že za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň stavby odpovídá projektant. 7. Co se týče namítaného zhoršení odtokových poměrů, žalovaný zdůrazňuje, že hlavním cílem projektu je ochrana zastavěného území obce T. a nikoliv zajištění odvedení povodňových vod z pozemků v záplavovém území. Nicméně i přes tuto skutečnost bylo jednou z podmínek (č. 21) stanovených v Územním rozhodnutí, že v projektové dokumentaci pro stavební povolení budou po podrobném zaměření terénu navržena v nové ochranné hrázi taková opatření, která umožní odtok naakumulovaných vod ze záplavového území zpět do řeky Mojeny minimálně ve stávajícím rozsahu. 8. V rámci podané repliky žalobce setrval na názoru, že stavba je v rozporu s územním plánem, jelikož pozemky dotčené stavbou by v případě, že by stavba byla povolena, musely být v územním plánu určeny jako území určené k řízeným rozlivům povodní. Skutečnost, že žádný z dotčených orgánů neměl k dokumentaci výhrady, nemůže znamenat, že je správní orgán prvního stupně povinen bez dalšího návrhu vyhovět. Stavební úřad, kterým je správní orgán prvního stupně, je odborný orgán, který se, mimo jiné, zabývá souladem předloženého záměru s územním plánem. Své povinnosti se nemůže zprostit odkazem na ust. § 159 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), kterým je stanovena odpovědnost projektanta. Pokud by nedocházelo k akumulaci povodňových vod, nebyl by záměr v rozporu s územním plánem. 9. Při jednání žalobce přednesl žalobu shodně jako s jejím písemným vyhotovením. Žalovaný nad rámec svého vyjádření uvedl, že území, na kterém se nacházejí pozemky ve vlastnictví žalobce je vedeno jako území s přirozeným rozlivem povodňových vod Q20. K zaplavování tohoto území po dvacetileté vodě dochází již v současné době. Ochranná hráz má pouze chránit před povodněmi zastavěnou část obce T. Tato skutečnost je žalobci známa, neboť jí argumentoval i v rámci jiných správních řízení. V roce 2013 byla vyhlášena aktivní zóna záplavového území až do rozsahu Q100. Tato zóna zasahuje až do zastavěného území obce T. Splnitelnost podmínky navržení takových opatření, která umožní odtok naakumulovaných vod ze záplavového území zpět do řeky Mojeny minimálně ve stávajícím rozsahu bude v konkrétní podobě řešena ve stavebním řízení. Žalobce i žalovaný předložili mapy, na kterých je zobrazeno území, aktivní zóny a vymezení ochranné hráze. IV. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, s. ř. s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě soud rozhodl po nařízeném soudním jednání. 11. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti. Dne 4. 12. 2013 podal žadatel, jímž je Povodí Moravy, s.p. u správního orgánu prvního stupně žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby „Morava, T. – ochranná hráz“. Jeden z pozemků, na kterých má být stavba umístěna, je i pozemek p. č. x v katastrálním území T. na Moravě ve vlastnictví žalobce. Žalobce je dále vlastníkem pozemků p. č. x a p. č. st. x v katastrálním území T. n. M., které se nacházejí v těsné blízkosti místa určeného pro realizaci stavby, na téže straně ochranné hráze jako pozemek p. č. x. Dne 3. 6. 2015 vydal správní orgán prvního stupně pod č. j. SÚ/54511/2014/FOZ rozhodnutí o umístění stavby a stanovil podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby. Účelem stavby je zvýšení stupně protipovodňové ochrany obce T. před extrémními povodňovými průtoky řeky Moravy a říčky Mojeny podél západního okraje obce T., a to zvýšením stávajících ochranných hrází kolem areálu závodiště na levém břehu říčky Mojeny ve spodní části obce, dále zvýšením stávající ochranné hráze na pravém břehu říčky Mojeny ve spodní a střední části úseku pod a nad silnicí d