2 As 75/2009 — Nejvyšší správní soud

62 A 283/2017- 105 - text 10 pokračování 62 A 283/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: Rybářství Kolář, a.s. sídlem Písečné 1 zastoupen JUDr. Boženou Kristiánovou, advokátkou sídlem Třebíč, Leopolda Pokorného 37 proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Jihlava, Žižkova 57 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9.10.2017, č.j. KUJI/72176/2017/Slo, OŽPZ/967/2017, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9.10.2017, č.j. KUJI/72176/2017/Slo, OŽPZ/967/2017, kterým byl změněn výrok rozhodnutí Městského úřadu Třebíč, odboru životního prostředí, ze dne 17.2.2017, sp.zn. OŽP 13005/17 – SPIS 5428/2016/Eu/32, tak, že byl vydán souhlas podle § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“), k zásahu do významného krajinného prvku rybník spočívajícímu v chovu ryb spojenému s aplikací závadných látek na rybnících Gbel (parc. č. 112 v k. ú. Nárameč), Perný (parc. č. 209/2, 209/7, 209/8, 209/9 vše v k. ú. Nárameč), Podstráňský (parc. č. 195 v k. ú. Nárameč), Gbeláček (parc. č. 146/2 v k. ú. Nárameč) a Klenek (parc. č. 76 v k. ú. Nárameč), konkrétně: na rybníku Gbel hospodaření na 1 horko, nasazená obsádka K1 (10 000 ks/rybník) na K2, doplňkově Am1, Car, krmení 3 000 kg/ha, chlévská mrva 400 kg/ha jako jarní startovací dávka, aplikace páleného vápna 300 kg/ha; na rybníku Perný hospodaření na 1 horko nasazená obsádka K0 (150 000 ks/rybník) na K1, plůdek krmen KPI., 1x za 3-5 let nasazen K1, doplňkově Am0, Ca0, krmení 2 000 kg/ha, chlévská mrva 400 kg/ha jako jarní startovací dávka, aplikace páleného vápna 300 kg/ha; na rybníku Podstráňský hospodaření na 1 horko, nasazená obsádka K1 (2 000 ks/rybník) na K2, doplňkově Am1, Car, krmení 1 000 kg/ha, aplikace páleného vápna 300 kg/ha; na rybníku Gbelíček hospodaření na 1 horko nasazená obsádka K0 (150 000 ks/rybník) na K1, plůdek krmen KPI., doplňkově Am0, Ca0 nebo Car, krmení 1 500 kg/ha, chlévská mrva 400 kg/ha jako jarní startovací dávka, aplikace páleného vápna 300 kg/ha; na rybníku Klenek hospodaření na 1 horko, nasazená obsádka K1 (4 000-5 000 ks/rybník) na K2, K2 (1 500 ks/rybník) na K3 doplňkově Am1 nebo Am3 Car nebo Ca1, krmení 3 000 kg/ha, chlévská mrva 400 kg/ha jako jarní startovací dávka aplikace páleného vápna 300 kg/ha. Souhlas byl napadeným rozhodnutím udělen za předpokladu, že na rybníku Perný nebude vlastník rybníku udělovat souhlas s chovem mysliveckých kachen a na rybnících Gbel, Gbeláček a Perný bude rybářsky hospodařeno tak, aby byla každoročně do konce měsíce června zajištěna průhlednost vody nejméně 50 cm. II. Shrnutí procesního postoje žalobce 2. Žalobce namítá nicotnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek pravomoci žalovaného k jeho vydání. Podle žalobce totiž ZOPK žalovanému svěřuje pravomoc pouze k vydání závazného stanoviska podle § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), nikoliv k vydání rozhodnutí ve věci samé. 3. Žalobce dále namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodu jeho nepřehlednosti, nesrozumitelnosti a pro absenci odůvodnění výroku napadeného rozhodnutí, resp. podmínek v něm žalobci uložených. Žalobce také poukazuje na řadu pochybení, kterých se správní orgány v řízení dopustily. 4. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhuje, aby soud napadené i jemu předcházející rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí procesního postoje žalovaného 5. Žalovaný ve svém vyjádření se žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci 6. Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s.ř.s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 7. Zdejší soud tak napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; rozhodoval bez jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. 8. Nejprve se zdejší soud zabýval namítaným nedostatkem pravomoci žalovaného k vydání napadeného rozhodnutí. 9. Podle § 4 odst. 2 ZOPK jsou významné krajinné prvky chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. 10. Podle § 90 odst. 1 ZOPK jsou souhlasy a závazná stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu závazným stanoviskem podle správního řádu. 11. Podle § 149 odst. 1 správního řádu je závazné stanovisko úkonem učiněným správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. 12. Závazné stanovisko podle § 149 správního řádu představuje závazný podklad pro meritorní rozhodnutí vydávané ve správním řízení, avšak není rozhodnutím – samo o sobě ve věci nezakládá, nemění ani neruší práva anebo povinnosti účastníkům řízení – ačkoli předurčuje výrok meritorního rozhodnutí, jehož je podkladem. Vyjma dalších zákonných znaků (např. zákonné zmocnění k vydání závazného stanoviska) je při materiálním posouzení toho, zda se jedná o závazné stanovisko či nikoliv, nutné vycházet z povahy konkrétního aktu, tedy zda je podkladem pro rozhodnutí vydávané v jiném správním řízení či nikoliv. 13. V posuzované věci ZOPK v § 4 odst. 2 ukládá orgánu ochrany přírody – tu žalovanému – vydat na základě žádosti závazné stanovisko k zásahu do významného krajinného prvku. ZOPK, jak ostatně žalovaný uvádí i v odůvodnění napadeného rozhodnutí (bod A 3), však pojmu závazné stanovisko užívá od nabytí své účinnosti, tj. od 1.6.1992, zatímco správní řád, který v § 149 závazné stanovisko definuje, nabyl účinnosti až o mnoho let později. Není tedy vyloučeno, aby závazné stanovisko bylo vydáno ve formě rozhodnutí podle § 67 správního řádu. Ke shodnému závěru ostatně dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 2 As 75/2009-113 ze dne 23.8.2011, kde uvedl, že „[i]nstitut závazného stanoviska je tedy možné nalézt jak ve formě (standardního) správního rozhodnutí ve smyslu § 67 správního řádu z roku 2004, tak i (v jiné podobě) dle § 149 téhož zákona. Přitom podstatným pro rozlišení, v jaké formě má být závazné stanovisko vydáno, je, zda se v dané věci jedná o rozhodnutí konečné (jediné, finální apod.), nebo slouží teprve jako podklad pro vydání takového rozhodnutí“. 14. Žalobce namítal, že závazné stanovisko dle ZOPK bude podkladem rozhodnutí podle § 39 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“). S tím však zdejší soud nesouhlasí. 15. Účelem ZOPK, a tedy i závazného stanoviska podle § 4 odst. 2 ZOPK, je v souladu s § 1 ZOPK přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. Účelem vodního zákona je podle § 1 odst. 1 chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství, a též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Účel vodního zákona je oproti účelu ZOPK odlišný a v posuzované věci „užší“. 16. Podle § 39 odst. 1 vodního zákona jsou závadné látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Podle