5 As 104/2008 — Nejvyšší správní soud

29 A 211/2019- 74 - text 9 29 A 211/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D. a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., ve věci žalobce: Balbínova poetická strana, IČ: 26587840 sídlem Balbínova 323/6, 120 00 Praha zastoupen advokátem JUDr. Jiřím Solilem sídlem Jakubská 647/2, Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí sídlem Kounicova 688/26, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 9. 2019, č. j. UDH- 2771/2019 takto: I. Rozhodnutí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne 11. 9. 2019, č. j. UDH-2771/2019, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 677 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta JUDr. Jiřího Solila Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Žalovaný uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 19j odst. 2 písm. c) zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákona o politických stranách“), kterého se dopustil tím, že v rozporu s § 17a zákona o politických stranách v době od 1. 8. 2017 dosud neoznámil žalovanému adresu internetové stránky, na které je zpřístupněn přehled platebních transakcí na zvláštním účtu zřizovaném na základě § 17a odst. 3 zákona o politických stranách. 2. Za tento přestupek uložil žalovaný výrokem pokutu ve výši 10 000 Kč podle § 19j odst. 3 zákona o politických stranách a podle § 35 písm. b) zákona č. 250/ 2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Výrokem III. Dále uložil žalobci povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že za stejný přestupek spáchaný od 1. 1. 2017 do 31. 7. 2017 již byla žalobci uložena pokuta, žaloba proti tomuto rozhodnutí je projednávána Krajským soudem v Brně, řízení dosud nebylo skončeno. III. Obsah žaloby 3. Žalobce shrnul skutkový stav věci. Konstatoval, že je napadené rozhodnutí nezákonné. Zdůraznil, že o jeho předchozí správní žalobě, která je vedena u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 39/2018, nebylo doposud rozhodnuto. Protože soudní praxe v této věci dosud není ustálená, považuje za zcela zásadní rozhodnutí soudu o předmětné žalobě a jeho argumentaci. 4. Dle žalobce existuje několik možných výkladů ustanovení předmětného zákona, a to konkrétně ohledně povinnosti vést několik účtů. Dle ustanovení § 17a zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, v platném znění, (dále jen „zákon o sdružování“). Je podstatné, že žalobce je sice politickou stranou, avšak již několik let nekandidoval v žádných volbách, a nemá tak vliv na politické dění, nemohl tedy prosazovat zájmy občanů na politickém životě společnosti, ani na vytváření zákonodárných sborů a orgánů vyšších územních samosprávných celků a orgánů místní samosprávy. Z tohoto důvodu má za to, že se na něho nevztahuje povinnost vedení předmětných účtů, tedy ani účtu zvláštního. 5. Žalobce se nedopustil přestupku podle ustanovení § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, neboť nedošlo k naplnění materiálního znaku skutkové podstaty přestupku. V tomto smyslu odkazuje zejména na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, například na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14.12.2009, č.j. 5 As 104/2008-45, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.4.2013, č.j. 5 As 76/2011- 78, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.10.2013, č.j. 4 A 133/2013-25, ve kterých Nejvyšší správní soud vyvodil závěry, dle kterých je nutné materiální znak vždy hledat a není naplněn automaticky naplněním formálních znaků. Správní orgány tak mají vždy povinnost zkoumat, zda k naplnění materiálního znaku přestupku došlo či nikoli. Žalovaný se o to v napadeném rozhodnutí sice pokusil, nicméně učinil zcela nesprávné závěry. Dle žalobce jednoznačně nedošlo k naplnění materiálního znaku předmětného přestupku, tedy ke splnění společenské škodlivosti předmětného jednání. 6. Žalovaný uvedl, že politické strany údajně musí zřízením transparentního účtu umožnit potenciálním dárcům, aby mohli politické straně poskytnout dar. S tímto žalobce zcela nesouhlasí, neboť je jeho rozhodnutím, od koho dar přijme a od koho nikoli, není povinen dar přijmout. 7. Žalobce tedy nesouhlasí s tím, že by spáchal jakýkoli přestupek, ale zároveň také nesouhlasí s výší předmětné uložené pokuty. Žalovaný odkázal na judikaturu ohledně výše pokuty, uvedl, že přihlížel k dopadu na možnost další existence politické strany. Vyšel z výroční zprávy žalobce za rok 2018, dle které v tomto roce disponoval žalobce příjmy ve výši 8.735,- Kč a vykázal výdaje ve výši 7.850,- Kč. Odkaz na judikaturu Nejvyššího správního soudu není příhodný, šlo o skutkově odlišný případ. Pokud pokuta přesahuje částku ročního příjmu žalobce, je zřejmé, že tato pokuta je zcela nepřiměřená a nadměrně vysoká. Pokud žalovaný uvádí, že žalobce v předmětném řízení nedoložil své majetkové poměry, uvádí k tomu žalobce, že k ničemu takovému nebyl ze strany žalovaného vyzván. Navíc žalovaný má k dispozici veškeré výroční zprávy, které byly dostatečným podkladem právě pro určení výše pokuty a z těchto tak měl také při určování výše pokuty vycházet. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul skutkový stav věci a obsah žaloby. Konstatoval, že z platné právní úpravy zákona o politických stranách lze dovodit povinnost zřídit zvláštní účet i v případě, kdy politická strana či hnutí nedisponuje finančními prostředky, jako je tomu i u žalobce. S tím souvisí i povinnost oznámit žalovanému adresu internetové schránky, na které je zpřístupněn přehled platebních transakcí na tomto účtu. Žalovaný při svém rozhodování vycházel zejména z ustanovení §18 odst. 5 zákona o politických stranách, ze kterého vyplývá, že politické stany a hnutí musí vytvořit podmínky pro to, aby jim mohly být poskytnuty dary či jiná plnění v souladu se zákonem. Dle názoru žalovaného tedy bylo na místě, aby všechny politické strany a hnutí bez ohledu na to, na jaké úrovni působí, s účinností od novely zákona o politických stranách, tedy od 1. 1. 2017, zřídily minimálně zvláštní účet podle § 17a odst. 2 písm. a) zákona o politických stranách a splnily s tím související oznamovací povinnost vůči žalobci podle §17b odst. 3 zákona o politických stranách. 9. Žalovaný obdržel dne 13. 2. 2020 rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2020, č.j. 30A 52/2018-50, ve věci žalobce Sdružení nezávislých občanů Prahy v obdobné věci, tedy neoznámení adresy internetových stránek zvláštního účtu podle §17b odst. 3 zákona o politických stranách. Soud zde dovodil, že z uvedených ustanovení nevyplývá povinnost zřídit si zvláštní účet a oznámit adresu příslušných internetových stránek vždy, ale pouze v případě, pokud disponuje peněžními prostředky, které mají být na tomto účtu vedeny. 10. Žalovaný se s tímto názorem ztotožnil a v tomto smyslu upravil svá metodická stanoviska. Následně žalovaný obdržel ještě rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2020, č.j 29A 39/2018-51, kterým soud zrušil rozhodnutí žalovaného ve věci žalobce a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Soud dovodil, že „nedisponuje-li politická strana, hnutí či politický institut příjmy ve smyslu § 17a odst. 2 písm. a) zákona o politických stranách, nemá povinnost zřídit zvláštní účet podle § 17a odst. 3 téhož zákona a s tím spojenou informační povinnost podle § 17b odst. 3 téhož zákona sdělit Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí adresu internetové stránky, na které je zpřístupněn přehled platebních transakcí na zvláštním účtu.“ žalovaný na základě tohoto rozsudku řízení vůči žalobci zastavil. 11. Žalovaný nicméně ve světle uvedeného rozsudku má za to, že se žalobce předmětného přestupku dopustil. Z finančních zpráv žalobce vyplývá, že v roce 2017 a 2018 obdržel žalobce dary 4 000 Kč od dárce Ing. P. B a v roce 2019 dary v celkové výši 2 600 Kč od dárců Ing. P. B., M. B., I. F. a J. H. Je tedy prokazatelné, že žalobce nejpozději k 31. 12. 2017 disponoval příjmem z daru, byl tedy povinen zřídit zvláštní účet dle § 17a odst. 3 zákona o politických stranách a s mu také vznikla povinnost podle § 17b odst. 3 oznámit žalovanému adresu příslušného účtu. Žalobce tak dosud neučinil. Dle žalovaného tak byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty přestupku, za který byl žalobce uznán vinným. 12. Žalovaný se pak rozsáhle vyjádřil k výši uložené pokuty. Uvedl výši příjmů a výsledky hospodaření žalobce za poslední 3 roky, které byly buď nulové, nebo ve ztrátě či příjmu 1 000 Kč. Konstatoval, že s ohledem na to by pro žalobce byla jakákoliv pokuta likvidační. Odkázal na judikaturu soudu s tím, že pokud jde o strany, které so