5 As 56/2009 — Nejvyšší správní soud

30 A 15/2019- 107 - text 7 30 A 15/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobců: a) M. L. b) I. L. oba zastoupeni advokátem JUDr. Janem Arnoštem sídlem Na Poříčí 1071/17, Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. T. Bati 21, Zlín za účasti: 1. E.ON Česká republika s.r.o. sídlem F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice 2. CETIN a.s. sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 3. Ostrožsko, a.s. sídlem Ostrožská Lhota 413 4. město Uherský Ostroh sídlem Zámecká 24, Uherský ostroh 5. Povodí Moravy, s. p. sídlem Dřevařská 932/11, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 12. 2018, č. j. KUZL 69772/2018 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobci nabyli od svého právního předchůdce nevyužívanou zemědělskou stavbu bývalého statku a plánují její budoucí využití jako víceúčelového areálu pro chov ovcí a turismus. V návaznosti na komplexní pozemkové úpravy schválené již v roce 2009 však Městský úřad Uherské Hradiště (dále též „stavební úřad“) vydal dne 10. 7. 2018 Krajskému pozemkovému úřadu pro Zlínský kraj, Pobočce Uherské Hradiště, stavební povolení na stavbu zpevněné polní cesty označené „SO 1.3 Polní cesta VPC22, IPN 13“ v blízkosti výše uvedeného statku. Žalobci se ve stavebním řízení bránili jak proti umístění cesty (žádali její posunutí dál od své nemovitosti) tak proti jejímu provedení s asfaltovým povrchem. Jejich odvolání proti stavebnímu povolení zamítl žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „odvolací rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“). Proti němu brojí žalobci u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 8. 2. 2019. II. Argumentace žalobců 2. Žalobci navrhují napadené rozhodnutí zrušit, neboť se žalovaný dostatečně nevypořádal s jejich odvolacími námitkami – většinu z nich zamítl pro opožděnost nebo proto, že se údajně nemohou dotknout jejich práv. Žalobci především na základě vlastních poznatků upozornili, že vybudování komunikace v plánované trase by zničilo kolonii chráněného motýla bource trnkového, přičemž tak učinili ihned poté, co tuto skutečnost zjistili. Žalovaný vyšel jen z více než rok starého závazného stanoviska orgánu ochrany přírody, nijak neověřil, zda mu stav na místě odpovídá, ani si nevyžádal jeho potvrzení nadřízeným dotčeným orgánem. Asfaltový povrch komunikace dále ovlivní trasy divoké zvěře a stav místní honitby a taktéž pohyb dobytka. Že je asfaltový povrch pro polní cestu nevhodný přitom vyplývá i ze závazného stanoviska orgánu ochrany přírody, přičemž tato připomínka nemohla být odstraněna rozhodnutím Státního pozemkového úřadu ze dne 21. 2. 2018, protože to není uvedeno v seznamu stanovisek, kterými se stavební úřad při vydání stavebního povolení řídil. Žalobci eventuálně navrhovali, aby se provedlo posouzení vlivu stavby na životní prostředí, přičemž bylli tento jejich návrh v rozporu se závazným stanoviskem, měl si žalovaný i v tomto případě vyžádat jeho potvrzení nadřízeným dotčeným orgánem. Žalovaný také v odvolacím řízení navzdory požadavku žalobců nezjistil skutečnou vůli pana H. (jejich právního předchůdce) projevenou v řízení o komplexních pozemkových úpravách. Konečně došlo též k procesnímu pochybení při doručování stavebního povolení, které nelze zhojit jen tím, že žalobci i přesto stihli podat včas odvolání. III. Argumentace žalovaného 3. Žalovaný navrhuje podanou žalobou zamítnout, odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, a zároveň argumentuje podrobně ke každému žalobnímu bodu. IV. Řízení před krajským soudem 4. Ve věci proběhlo dne 18. 2. 2021 na žádost žalobců ústní jednání podle § 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Obě strany při něm setrvaly na svých stanoviscích a žádné důkazy nad rámec správního spisu nenavrhly. V. Posouzení věci krajským soudem 5. Žaloba není důvodná. Skutková zjištění 6. Soud nejprve stručně nastíní skutkový stav, jak vyplynul z napadeného rozhodnutí a ze správního spisu, a to jen v rozsahu potřebném pro následné právní posouzení věci. 7. Sporná polní cesta byla jako součást plánu společných zařízení odsouhlasena rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Státního pozemkového úřadu Uherské Hradiště, ze dne 4. 9. 2009 o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Ostrožské Předměstí. S návrhem pozemkových úprav souhlasili vlastníci 99,94 % výměry všech dotčených pozemků. Původně byla cesta navržena jako zpevněná vibrovaným štěrkem, recyklátem a šterkodrtí, ale kvůli vysokému sklonu terénu navrhl projektant povrch pevný asfaltobetonový. K tomu se negativně vyslovil orgán ochrany přírody v koordinovaném závazném stanovisku Městského úřadu Uherské Hradiště ze dne 8. 9. 2017, nicméně změnu povrchu poté odsouhlasil Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Zlínský kraj, Pobočka Uherské Hradiště, rozhodnutím ze dne 21. 2. 2018, jímž se mění původní rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav. V tomto řízení bylo jediným účastníkem řízení město Uherský Ostroh. V odůvodnění změnového rozhodnutí pozemkového úřadu se bez bližší specifikace uvádí, že změnu konstrukční vrstvy polní cesty odsouhlasily všechny dotčené orgány a organizace. 8. Zahájení stavebního řízení oznámil stavební úřad účastníkům řízení, včetně žalobců, přípisem ze dne 24. 4. 2018, v němž stanovil pro uplatnění námitek lhůtu 10 dnů. V této lhůtě žalobci uplatnili své námitky proti stavbě přípisem ze dne 4. 5. 2018. Kromě námitek týkajících se odvodnění cesty a požadavku na omezení provozu na ní, jež se následně v podané žalobě nijak neodrazily, požadovali úpravu trasy cesty podle svého návrhu (posunutí dále od jejich nemovitosti) a úpravu jejího povrchu škvárou či antukou s poukazem na nevhodnost asfaltového krytu pro dobytek, který musí cestu překonat při přesunu na pastvu. Pokud jejich návrhy stavební úřad neakceptuje, navrhli eventuálně posouzení vlivu stavby na životní prostředí a její odložení do doby, než bude posouzena možnost provedení stavebních úprav jejich hospodářského statku dle přiložené studie (kde se počítá s odsunutím cesty dál od jejich nemovitosti). Stavební úřad námitkám nevyhověl a dne 10. 7. 2018 vydal na stavbu stavební povolení. 9. V odvolání proti němu ze dne 27. 7. 2018 začali žalobci nově namítat, že stavební úřad nezjistil, že se v trase cesty nachází kolonie bource trnkového, že tato trasa je v rozporu se stanoviskem jejich právního předchůdce, pana H., který dal souhlas s vybudováním komunikace jen za podmínky, že povede co nejdál od jeho nemovitostí, že asfaltový povrch komunikace ovlivní trasy divoké zvěře a stav místní honitby a že se stavební úřad nevypořádal s výhradami orgánu ochrany přírody proti asfaltovému povrchu projevenými v jeho závazném stanovisku ani s jejich vlastními námitkami a návrhem na posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Poukazovali též na to, že stavební úřad doručil stavební povolení pouze jim a opomněl jejich právního zástupce. 10. Žalovaný jejich odvolání zamítl napadeným rozhodnutím. V něm se ke všem odvolacím námitkám věcně vyjádřil, byť zároveň poukázal na to, že řada z nich je opožděná s ohledem na koncentraci řízení a na to, že stavba byla v dané trase a podobě schválena jako společné zařízení rozhodnutím komplexních pozemkových úpravách. Projevil také pochybnosti o tom, že by námitky týkající se pohybu dobytka a divoké zvěře měly jakoukoliv souvislost se subjektivními právy žalobců. Právní posouzení 11. Předně musí krajský soud dát za pravdu žalovanému v tom, že přinejmenším část odvolacích námitek uplatnili žalobci opožděně. Řízení bylo v daném případě zkoncentrováno hned třemi způsoby. Za prvé podle pravidla, že ve stavebním řízení již není možné namítat to, co mohl účastník proti stavbě vznášet v řízení územním, což vyplývá z § 114 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Za druhé došlo ke koncentraci ve stavebním řízení na prvním stupni, a to na základě úkonu stavebního úřadu, který stanovil, že námitky lze uplatnit do 10 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, jak mu umožňuje § 112 odst. 2 stavebního zákona. A konečně za třetí šlo o koncentraci řízení na druhém stupni, kdy nové důkazní návrhy a skutková tvrzení lze v odvolání uplatňovat jen tehdy, pokud je nebylo možné vznášet dříve, jak vyplývá z § 82 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 12. Pokud jde o první druh koncentrace, soud si je vědom toho, že v tomto případě standardní územní řízení neproběhlo. Roli územního rozhodnutí zde však splnilo rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav doplněné plánem společných zařízení, jehož součástí byla i daná polní cesta. Tím bylo závazným a konečným způsobem roz