10 As 96/2018 — Nejvyšší správní soud

30 A 41/2019- 82 - text 16 30 A 41/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobkyně: STABIL ENERGY s.r.o. sídlem Bělehradská 858/23, Praha proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava o žalobě proti rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 26. 2. 2019, č. j. 00975-15/2018-ERU takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Energetický regulační úřad (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 21. 5. 2018, č. j. 00975-7/2018-ERU, rozhodl výrokem I. o tom, že se žalobkyně dopustila 6 přestupků podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném do 30. 6. 2017, a jednoho přestupku podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, ve znění účinném do 12. 1. 2018, tím, že požadovala po zákaznících platby za sdružené dodávky plynu, které jim žalobkyně dodala, přestože si je od ní neobjednali. Výrokem II. rozhodl o tom, že se žalobkyně dopustila 28 přestupků podle § 91 odst. 11 písm.) d) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, tím, že v systému operátora trhu uvedla nepravdivou informaci, že mezi ní a zákazníky byla uzavřena smlouva, resp. že disponuje písemným vyjádřením, že zákazník hodlá změnit dodavatele. Výrokem III. bylo rozhodnuto o tom, že se žalobkyně dopustila 559 přestupků podle § 91 odst. 11 písm. d) energetického zákona, kterých se dopustila tím, že podala v systému operátora trhu u 559 odběrných míst žádost o zrychlenou změnu dodavatele plynu, aniž by disponovala smlouvou o dodávkách plynu uzavřenou se zákazníky. Výrokem IV. správní orgán I. stupně rozhodl o tom, že se žalobkyně dopustila 586 přestupků podle § 91 odst. 5 energetického zákona tím, že podala v systému operátora trhu u 586 odběrných míst žádost o zrychlenou změnu dodavatele elektřiny, aniž by disponovala smlouvou o dodávkách elektřiny uzavřenou se zákazníky. Žalobkyni byla výrokem V. rozhodnutí správního orgánu I. stupně uložena úhrnná pokuta ve výši 4 000 000 Kč a výrokem VI. povinnost uhradit náklady řízení ve výši paušální částky 1 000 Kč. 2. Rada Energetického regulačního úřadu rozklad žalobkyně napadeným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila. II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně v podané žalobě namítla, že se žalovaný nevypořádal s námitkami žalobkyně a z napadených rozhodnutí není seznatelné, z jakých podkladů správní orgány vycházely. V řízení byly využity pouze protokoly o kontrole; ty však nemohou být důkazy jedinými. Rozhodnutí proto považuje za nepřezkoumatelné. 4. Namítla, že se nedopustila přestupků podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, neboť k uzavření smlouvy distančním způsobem u všech zákazníků došlo. Každému zákazníkovi bylo srozumitelně vysvětleno, že uzavírá smlouvu distančním způsobem, načež mu žalobkyně zašle písemné podklady poštou. Každému zákazníkovi bylo srozumitelně vysvětleno, že má právo od smlouvy odstoupit. Projednávaný případ lze v extrémním případě hodnotit tak, že někteří zákazníci nevyslovili naprosto explicitní souhlas s uzavřením smlouvy, ale pouze souhlas implicitní. Všichni zákazníci souhlasili se zasláním písemných podkladů ke smlouvě, přičemž předtím byl každý zákazník poučen o tom, že pokud s tímto vysloví souhlas, považuje se smlouva za distančně uzavřenou. 5. Žalobkyně se nedopustila ani přestupku podle dle § 91 odst. 11 písm. d) energetického zákona spočívajícího v tom, že v systému operátora uvedla nepravdivou informaci, že mezi ní a zákazníky byla uzavřena smlouva, resp. že disponuje písemným vyjádřením, že zákazník hodlá změnit dodavatele. Otázka, zda došlo k uzavření smlouvy ve vztahu ke spotřebitelům uvedeným ve výroku I. rozhodnutí prvostupňového rozhodnutí, je přinejmenším sporná. Žalobkyně postupovala v dobré víře, že k uzavření smluv došlo ve vztahu ke všem 14 zákazníkům. Každou uzavřenou smlouvu potvrdila písemným podáním. Až na základě tohoto písemného potvrzení došlo ke stvrzení uzavřené smlouvy. Žalobkyně nemohla učinit efektivnější opatření než ta, která již učinila, aby k takovým případům nedocházelo. 6. Má za to, že se nedopustila ani přestupků uvedených ve výroku III. a IV. prvostupňového rozhodnutí. Dne 2. 3. 2017 uzavřela smlouvu o dočasné správě klientů se společností Česká Regionální Energetika a.s. Jejím předmětem bylo dočasné postoupení práv a povinností dodavatele energií na žalobkyni. Povahou smlouvy byla tedy tzv. cese podle § 1895 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žádný veřejnoprávní předpis přitom takový postup dvou dodavatelů energií nezakazuje. Všichni zákazníci společnosti Česká Regionální Energetika byli před uzavřením smlouvy telefonicky kontaktováni a s navrhovaným postupem dočasného postoupení služeb vyslovili souhlas. Zákon nepředvídá povinnou písemnou formu souhlasu s tzv. cesí práv a povinností; telefonická forma souhlasu je tak zcela dostačující. 7. Čestná prohlášení, která prokazují souhlas zákazníků s přechodem k novému dodavateli, žalovaný vyhodnotil jako nedůvěryhodné důkazy. Sám však neprovedl žádné důkazy, které by pravdivost čestných prohlášení vyvracely či zpochybňovaly. S ohledem na to, že k postoupení práv není nutná písemná forma, představují čestná prohlášení dostatečný důkaz o tom, že zákazníci s provedenou cesí souhlasili. 8. Ve vztahu k přestupkům uvedeným pod výroky III. a IV. prvostupňového rozhodnutí žalobkyně namítla, že správní orgán jednotlivé skutky nedostatečně individualizoval. Rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné. Pokud není skutek dostatečně individualizován, není zřejmé, jaké konkrétní jednání je žalobkyni kladeno za vinu. 9. Závěrem zpochybnila přiměřenost uložené sankce a požadovala její moderaci. 10. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí Rady žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že správní orgány vycházely ze skutečností zjištěných v rámci 13 kontrol. Skutkový stav byl zjištěn bez důvodných pochybností a ani žalobkyně jej v průběhu řízení v podstatě nerozporovala. Nebyl tak důvod k doplnění podkladů nad rámec podkladů založených ve spise. 12. Žalobkyně uváděla zákazníkům mylné, zavádějící nebo neúplné informace. Z obsahu žádného hovoru nelze seznat bezvýhradné přijetí nabídky. Smlouvy nelze uzavřít jednostranným jednáním žalobkyně. Úvahy žalobkyně o uzavření písemné smlouvy v případě písemného potvrzení jsou mylné. 13. Smlouvou o dočasné správě klientů mohlo dojít k postoupení smluv zákazníků na nového dodavatele pouze za předpokladu, že by zákazníci s takovým postupem vyslovili souhlas. Udělení souhlasu však nebylo ve správním řízení prokázáno. V postupu žalobkyně spatřuje žalovaný zjevnou snahu o to, aby zákazníci původního dodavatele, který pozbyl oprávnění podnikat, setrvali v původním smluvním vztahu a nespadali do režimu dodávek dodavatele poslední instance. 14. Výši uložené pokuty považuje žalovaný za přiměřenou posuzovanému případu. Žalobkyně se dopustila velkého množství přestupků, nadto právní předpisy porušuje opakovaně. 15. Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 16. Soud přezkoumal rozhodnutí Rady žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů. Ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí Rady žalovaného. 17. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“). 18. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 19. Soud se nejprve zabýval obecnými námitkami [bod IV. A) rozsudku]. Poté se zabýval námitkou nesprávného posouzení porušení zákazu nekalých obchodních praktik [bod IV. B) rozsudku], porušení povinnosti stanovené v § 61 odst. 2 písm. p) energetického zákona [bod IV. C) rozsudku] a námitkou nesprávného posouzení podmínek pro postoupení smluv o dodávkách energií [bod IV. D) rozsudku]. Závěrem se věnoval námitce nepřiměřené výše sankce a její moderaci [bod IV. E) rozsudku]. IV. A) Obecné námitky 20. Žalobkyně v podané žalobě uplatnila mj. námitku nepřezkoumatelnosti, proto se soud nejprve zabýval otázkou, zda je napadené rozhodnutí způsobilé soudního přezkumu. Případná nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí (ať už pro jeho nesrozumitelnost či pro nedostatek důvodů) by totiž byla vadou natolik závažnou, k níž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti a pro kterou by muselo být rozhodnutí žalovaného dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušeno (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002-35). 21. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spatřuje žalobkyně v prvé řadě v