9 As 109/2017 — Nejvyšší správní soud

62 A 12/2021- 54 - text pokračování 7 62 A 12/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: Mgr. V. V. bytem X proti žalovanému: nejvyšší státní zástupce sídlem Jezuitská 4, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23.11.2020, č.j. 6 NZN 2558/2014-73, takto: I. Usnesení nejvyššího státního zástupce ze dne 23.11.2020, č.j. 6 NZN 2558/2014-73, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 5 601 Kč, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí soudní poplatek 60 Kč za pořízení kopie napadeného rozhodnutí. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23.11.2020, č.j. 6 NZN 2558/2014-73, kterým bylo žalobci podle § 38 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, odepřeno nahlédnout do spisu Nejvyššího státního zastupitelství sp.zn. 7 Spr 77/2002 v jeho části, a to do listin založených na č.l. 64-66, 83, 84, 85, 86 až 90, 104, 105, 225 až 229, 250, 252, 253, 260, 260a, 301 až 318, 321 a do spisového přehledu. Podle odůvodnění tohoto usnesení bylo o žalobcově žádosti o nahlédnutí do spisu již rozhodováno a usnesením ze dne 7.11.2017 bylo nahlédnutí do uvedených listin spisu odepřeno s tím, že se jedná o listiny interní povahy státního zastupitelství a žalobcem uváděné důvody nemohou prolomit veřejný zájem na zachování mlčenlivosti o obsahu těchto listin. K témuž závěru dospěl žalovaný i v tomto usnesení, neboť uzavírá, že žalobce ani v žádosti nyní posuzované neprokázal právní zájem ani jiný vážný důvod. Takovým důvodem totiž podle žalovaného není požadavek na nové posouzení ani kandidatura žalovaného na soudce Evropského soudního dvora. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá, že žalovaný pochybil, pokud mu do celého spisu neumožnil nahlédnout. Žalobce namítá, že se vedlo řízení o jeho jmenování státním zástupcem (to bylo zahájeno již podnětem městského státního zástupce v Praze). Žalobce je toho názoru, že mu mělo být do spisu umožněno nahlédnout, neboť má právo se seznámit s listinami, které se ho týkají a jsou ve spisu obsaženy. 3. Žalobce proto navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 4. Žalovaný namítá, že v žalobě chybí označení důkazů a návrhu výroku rozhodnutí; žalobu navrhuje odmítnout, případně jako nedůvodnou zamítnout, neboť je napadené rozhodnutí vydáno v souladu se zákonem. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 5. Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s.ř.s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 6. Zdejší soud tak napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s). 7. Soud rozhodoval o žalobě přednostně v souladu s § 56 odst. 1 s.ř.s., neboť pro takový postup s ohledem na propojenost věci se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem (vedenou u zdejšího soudu pod sp.zn. 62 A 13/2021) shledal dostatečně závažné důvody. Současně stav vyřizování věcí podle pořadí, v jakém do soudního oddělení 62 a 67 zdejšího soudu došly, přednostní projednání a rozhodnutí v této věci bez újmy účastníkům řízení v jiných věcech podle zdejšího soudu umožnil. 8. Pokud žalovaný namítal, že žaloba neobsahuje návrh výroku rozsudku a důkazů, a proto je třeba žalobu odmítnout, nemůže s ním zdejší soud souhlasit. Obě uvedené náležitosti totiž žalobce během řízení (při jednání) doplnil a žaloba tak věcně projednatelná je. 9. Žalovaný se také domnívá, že žalobce proti závěrům v napadeném rozhodnutí konkrétně nebrojí. Zdejší soud s ním však nesouhlasí. Žalobce v žalobě dostatečně konkrétně namítá, že mu do spisu mělo být umožněno nahlédnout, aniž by měl svoje právo blíže konkretizovat, neboť je toto právo zřejmé, neboť bylo vedeno řízení o jmenování žalobce státním zástupcem. Žalobce v žalobě též uvedl, že mu mělo být do spisu umožněno nahlédnout, neboť má právo se seznámit s listinami, které se ho týkají a jsou ve spisu obsaženy. Žalobce tedy v dostatečné míře konkrétnosti uvedl žalobní body, které směřovaly proti napadenému rozhodnutí. Zjednodušeně řečeno žalobce shledával nezákonným postup žalovaného, který na základě žalobcovy žádosti žalobci odepřel nahlédnout do spisu. Žalobce má za to, že důvody, které uvedl v žádosti, byly pro nahlédnutí do spisu dostatečné. 10. Pokud žalobce namítá, že bylo zahájeno řízení o jeho jmenování státním zástupcem a že mu tak měl být spis zpřístupněn jako účastníkovi tohoto řízení, nelze s ním souhlasit. Tuto otázku totiž postavil na jisto již Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23.8.2017, č.j. 9 As 109/2017-37, v němž uvedl, že „ze strany tehdejší nejvyšší státní zástupkyně nebyl podán návrh na jmenování žalobce státním zástupcem ministru spravedlnosti. Za této situace lze přisvědčit stěžovateli (pozn. soudu: žalovaného), že nedošlo k zahájení řízení o jmenování do této funkce. Samotné řízení by bylo zahájeno až podáním návrhu na jmenování ministru spravedlnosti. Obsahem jakéhokoliv spisu však nemusí být nutně jen podklady týkající se konkrétního řízení v určité věci. Je zcela běžnou praxí, že správní orgány shromažďují podklady a vedou spis, přičemž k zahájení konkrétního řízení z různých důvodů nedojde“. Nelze tedy souhlasit se žalobcem, že by měl právo nahlížet do spisu jako účastník řízení, neboť žádné řízení zahájeno nebylo. 11. Zároveň ale Nejvyšší správní soud uvedl, že „obsahem posuzovaného spisu je shromáždění nezbytných podkladů pro rozhodnutí tehdejší nejvyšší státní zástupkyně, zda podá či nepodá ministru spravedlnosti návrh na jmenování žalobce do funkce státního zástupce. I když se jednalo o shromažďování podkladů, které byly spojeny do spisu, a nebylo zahájeno žádné řízení, neznamená to samo o sobě nemožnost do spisu nahlédnout. Shromažďování podkladů pro rozhodnutí, zda bude podán návrh na jmenování kandidáta do funkce státního zástupce ministru spravedlnosti či nikoliv, nezbytně souvisí s procesem jmenování. Bez takto shromážděných podkladů by nebylo možné dospět k rozhodnutí, zda bude či nebude podán návrh na jmenování konkrétní osoby do funkce státního zástupce. Proces před zahájením řízení o jmenování nemůže zůstat bez kontroly. V tomto procesu vystupuje žalovaný vrchnostensky, byť s velmi širokým správním uvážením, protože rozhoduje o podání či nepodání návrhu na jmenování konkrétní osoby do veřejné funkce. 12. Shromažďování podkladů je možné připodobnit např. k situaci, kdy je podán podnět k zahájení řízení z moci úřední a určitý správní orgán shromažďuje podklady za účelem posouzení, zda řízení zahájí či nikoliv. Pokud řízení nezahájí, ještě to neznamená, že do shromážděných podkladů nemá ten, kdo prokáže právní zájem, právo nahlížet. Obdobnou otázkou se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 29. 7. 2011, č. j. 8 As 81/2010-63, kde posuzoval případ, v němž se žalobce domáhal nahlédnutí do spisu za situace, kdy žádné přestupkové řízení nebylo zahájeno. Žalobce se svého práva domáhal z titulu účastenství v přestupkovém řízení (postavení poškozeného a navrhovatele v jedné osobě), a to na základě § 38 odst. 1 správního řádu. Soud k tomu uvedl, že nebyl-li žalobce účastníkem řízení ani jeho zástupcem, jelikož nebylo žádné přestupkové řízení zahájeno, musel pro přiznání práva na nahlížení do spisu prokázat právní zájem či vážný důvod dle § 38 odst. 2 správního řádu. Následně by musel správní orgán zkoumat, zda nahlédnutím do spisu nedojde k porušení práva některého z účastníků, popř. dalších dotčených osob anebo veřejného zájmu. Z uvedeného rozsudku je možné dospět k závěru, že i za situace, kdy není řízení zahájeno, je možné nahlížet do spisu dle § 38 správního řádu, přičemž takový závěr je nutno aplikovat i na nyní posuzovanou věc“. 13. V daném případě se tedy právo žalobce nahlédnout do spisu sp.zn. 7 Spr 77/2002 opírá o § 38 odst. 2 správního řádu, podle něhož správní orgán umožní jiným osobám nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem. 14. V daném případě žalobce dne 3.11.2020 požádal žalovaného o nahlédnutí do celého spisu Nejvyššího státního zastupitelství sp.zn. 7 Spr. 77/2002 o jmenování žalobce státním zástupcem. Žalobce v žádosti mj. uvedl, že