9 As 33/2014 — Nejvyšší správní soud

29 A 103/2020- 84 - text  8 29 A 103/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a JUDr. Mariana Kokeše ve věci žalobkyně: S. J. proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2020, č. j. KUZL 25791/2020, sp. zn. KUSP 58938/2017 ÚP-IS, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 14. 4. 2020, č. j. KUZL 25791/2020, sp. zn. KUSP 58938/2017 ÚP-IS, a rozhodnutí Městského úřadu Brumov-Bylnice ze dne 30. 6. 2017, č. j. MUBB/SÚ/3893/2017, se ruší a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč, a to k rukám žalobkyně do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Výše označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Brumov-Bylnice ze dne 30. 6. 2017, č. j. MUBB/SÚ/3893/2017, stavební úřad (dále jen „stavební úřad“ nebo „správní orgán prvního stupně“), kterým byla žalobkyni podle § 173 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) v návaznosti na § 62 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč za to, že žalobkyně znemožnila oprávněné úřední osobě v řízení vedeném stavebním úřadem ve věci nařízení odstranění nepovolené změny stavby dle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, po řádně doručené výzvě účasti na kontrolní prohlídce rodinného domu na pozemku st. p. X, parc. č. XA v k. ú. V. K. provést kontrolní prohlídku. Prohlídka měla být provedena za účelem ověření, zda dokumentace nazvaná „výstavba rodinného domu, investor K. A., V. K. 734“ předložená vlastnicí nemovitosti (žalobkyní) stavebnímu úřadu dne 12. 9. 2013 v rámci probíhajícího řízení je dokumentací skutečného provedení stavby, a zda tvrzení vlastnice stavby, že na stavbě nebyly provedeny žádné změny, které by před svou realizací vyžadovaly povolení stavebního úřadu, je pravdivé. 2. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že dle § 154 odst. 1 písm. c) stavebního zákona jsou vlastníci staveb povinni umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit. Je nepochybné, že budovy užívané jako obydlí požívají dle právního řádu České republiky vyšší právní ochrany než ostatní budovy, nicméně pro řízení o odstranění stavby je potřebná její dostatečná identifikace, neboť jen na základě přesné identifikace stavby lze v řízení o odstranění stavby ve smyslu § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona buď odstranění stavby nařídit anebo případně nenařídit, přičemž řádně identifikovat stavbu lze pouze na základě řádně provedeného ohledání na místě, resp. na základě řádně provedené kontrolní prohlídky. Jsou-li veřejným zájmem požadavky, aby stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a aby stavba byla užívána jen k povolenému účelu, je v tom případě ve veřejném zájmu také posouzení, zda stavba posuzovaná v řízení o odstranění stavby byla skutečně provedena v rozporu s vydaným stavebním povolením či nikoli, podle čehož se následně bude odvíjet výsledek řízení o odstranění stavby. Navíc je nutno dodat že dne 12. 9. 2013 byla stavebnímu úřadu Valašské Klobouky předána projektová dokumentace stavby rodinného domu, kterou v podání ze dne 12. 9. 2013 označila Ing. D. H., CSc. (spoluvlastnice předmětného rodinného domu) za dokumentaci skutečného provedení stavby, tudíž je na stavebním úřadě, aby v rámci řízení o odstranění stavby posoudil, zda skutečný stav stavby odpovídá předložené dokumentaci a zda je možné uvěřit tvrzení, že stavba byla „zkolaudována“ v roce 1990 v takovém stavu, v jakém nyní stojí na pozemcích st. p. X a p. č. XA v k. ú. V. K. Takové závěry je stavební úřad schopen vyslovit pouze na základě řádně provedeného ohledání na místě, resp. na základě řádně provedené kontrolní prohlídky. Dále žalovaný uvedl, že podstatné pro nyní projednávanou věc je, že dle § 172 odst. 3 stavebního zákona je úřední osoba oprávněna vstoupit bez souhlasu jeho uživatele pouze v případě pokud je to nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob, přičemž s ohledem na údaje dostupné v rejstříku živnostenského podnikání lze důvodně předpokládat, že rodinný dům na pozemcích st. p. X a p. č. XA v k. ú. V. K., kterému dle údajů dostupných v registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) bylo přiděleno č. p. XB a jeho adresní místo je „S. 830, V. K.“, není užíván pro podnikání. Žalovaný dodal, že o případ uvedený v § 172 odst. 3 stavebního zákona se v nyní projednávané věci nejedná, nicméně dovodil, že provedení kontrolní prohlídky za účelem zjištění zda stavba byla provedena v souladu s vydaným stavebním povolením, je postupem ve veřejném zájmu. Je-li proto vlastník stavby (jímž žalobkyně v době konání kontrolní prohlídky dne 2. 6. 2017 byla) účastníkem řízení o odstranění stavby, kterému může být ve smyslu § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nařízeno odstranění stavby, je povinen stavebnímu úřadu umožnit provedení kontrolní prohlídky a zúčastnit se jí, nebrání-li mu v tom závažné důvody. Pak je tento vlastník sankcionovatelný pořádkovou pokutou ve výši až 50 000 Kč za to, že znemožňuje oprávněné úřední osobě vstup na svůj pozemek nebo stavbu, je nutno konstatovat, že takovým znemožněním v případě obydlí je, nezajistí-li souhlas uživatele obydlí (v tomto případě paní M. K.) se vstupem do obydlí (např. formou jeho účasti a svolením se vstupem do objektu) v případě kontrolní prohlídky, jejímž účelem je zjištění, zda je stavba obydlí provedena v souladu s vydanými povoleními. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Žalobkyně ve včas podané žalobě namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí a navrhuje soudu, aby je zrušil a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení. 4. Žalobkyně nejprve zdůrazňuje, že na stavebním úřadě došlo ke ztrátě všech dokumentů k povolené stavbě rodinného domku z roku 1979. Po několika letech se však dokumenty našly v archivu, kam se vždy ukládají vyřízené spisové materiály (ukončená řízení). Sestra žalobkyně před tím, než se našly příslušné dokumenty, doručila dne 12. 9. 2013 stavebnímu úřadu své (původní) dokumenty. Stavební úřad tedy mohl porovnat pravost dokumentů podaných s dokumenty z roku 1979. Pozemek není oplocen a stavební úřad již předtím provedl ohledání s fotodokumentací včetně protokolárního zápisu a nezjistil žádné pochybení. Protokol prokazuje, že se nejedná o žádnou rozestavěnou stavbu, ale obydlí (rodinný domek). Dále také, že stavba byla v roce 1990 zkolaudována a od té doby žádné stavební práce neprobíhají a rodinný domek je užíván v souladu s kolaudačním rozhodnutím k bydlení (doživotně mají právo bydlení manželé K., pan K. již zemřel). 5. Výzvy začal posílat stavební úřad až na podnět pana T. po roce 2012. Ve věci byla vydána řada výzev od roku 2012 (od podání pana T.), kterými si stavební úřad vynucuje vstup do obydlí se zneužitím úřední moci formou pokut. Žalobkyně namítá, že v žádném případě nemůže jít o kontrolní prohlídku, neboť u žalobkyně neprobíhá žádná stavební činnost (viz § 133 a § 134 stavebního zákona), nikdo ani nežádal po roce 1990 o jakékoliv povolení v rámci stavebního zákona. Ustanovení § 133 odst. 1 stavebního zákona uvádí, že stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy má být nařízeno neodkladné odstranění stavby. 6. Dále žalobkyně uvedla, že v rámci § 172 stavebního zákona se nejedná o žádnou kontrolní prohlídku stavby, nýbrž jde jen o vstupy na pozemky a do staveb při splnění v tomto ustanovení uvedených podmínek. A zdůraznila, že důvody uvedené ve výzvě stavebního úřadu nejsou zákonným důvodem ke vstupu do obydlí dle § 172 odst. 3 zákona stavebního zákona, naopak žalovaný si zneužitím svého postavení vynucuje pokutami nezákonné vniknutí do obydlí v rozporu s uvedeným § 172 odst. 3 stavebního zákona. 7. Žalobkyně rovněž namítá, že v době konání kontroly byla v zahraničí, což žalovanému doložila a z účasti na kontrole se omluvila. 8. Žalobkyně namítla, že navíc mělo být řízení o pořádkové pokutě žalovaným zastaveno, jelikož již uplynula prekluzivní lhůta k vydání rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 9. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že stavební úřad postupuje v řízení o odstranění stavby rodinného domu na pozemcích st. p. X a p. č. XA v k. ú. V. K. tak, aby zjistil stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, přičemž kvůli přístupu žalobkyně k nařizovaným kontrolním prohlídkám se stavebnímu úřadu nedaří nade vši pochybnost stanovit, zda je stavba rodinného domu provedena v rozporu se stavebním povolením odbor