5 Ads 14/2003 — Nejvyšší správní soud

31 A 33/2021- 160 - text  11 č. j. 31A 33/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: ELMES PRAHA, s.r.o., IČO 65411587 sídlem Hekrova 851/6, 149 00 Praha 4 zastoupen advokátem JUDr. Viktorem Rossmannem sídlem Senovážné náměstí 1464/6, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví sídlem Biskupský dvůr 1148/5, 110 00 Praha 1 zastoupen advokátem Mgr. Bc. Patrikem Frkem sídlem Ohradské náměstí 1628/7A, 155 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2021, č. j. SPR/004/3000/21-3 takto: I. Rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ze dne 20. 1. 2021, č. j. SPR/004/3000/21-3, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Usnesení Českého metrologického institutu ze dne 20. 11. 2020, č. 0111-RS-C001-16-4, se zrušuje. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to k rukám JUDr. Viktora Rossmanna, advokáta se sídlem Senovážné náměstí 1464/6, 110 00 Praha 1, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti usnesení Českého metrologického institutu ze dne 20. 11. 2020, č. j. 0111-RS-C001-16 – 4, kterým správní orgán prvního stupně zastavil řízení podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, o žádosti žalobce ze dne 31. 5. 2016 o schválení typu a prodloužení platnosti certifikátu schválení typu stanoveného měřidla: Název: analyzátor alkoholu v dechu Typ: AlcoQuant 6020, AlcoQuant 6020 plus, Výrobce: Envitec GmbH, Německo. II. Obsah žaloby 2. V podané žalobě žalobce nejprve zopakoval průběh jak soudního, tak i prvního správního řízení, počínaje podáním žádosti dne 31. 5 2016, přes rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2017, č. j. SPR/037/3000/17-2, kterým žalovaný pravomocně zamítl žádost žalobce o prodloužení platnosti Certifikátu o schválení typu měřidla č. 0111-CS-C062-06 ze dne 14. srpna 2006, ve znění jeho Doplňku č. 1 ze dne 31. července 2014, pro analyzátory dechu typ AlcoQuant 6020 a AlcoQuant 6020 plus, značka schválení typu TCM 144/06 - 4414, a rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 22. 1. 2022, č. j. 31 A 278/2017-164, kterým bylo rozhodnutí žalovaného zrušeno, až po řízení vedoucí k vydání nyní napadeného rozhodnutí. 3. Zrekapituloval, že správní orgán prvního stupně přehodnotil zásadním způsobem svůj postoj a zastavil řízení o žádosti žalobce ze dne 31.5. 2016, o schválení typu stanoveného měřidla, pro údajné odmítnutí prokázání požadavků na software a odmítnutí prokázání některých požadavků na technické a metrologické vlastnosti předmětných typů měřidel či odmítnutí provedení části zkoušek ze strany žalobce, což kvalifikoval jako odmítnutí poskytnutí součinnosti ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii. 4. Namítl, že v žádném případě neodmítá a nikdy neodmítal poskytnout ČMI součinnost. Dále namítl, že veškeré zákonem požadované zkoušky byly již ze strany ČMI provedeny, a to s pozitivním výsledkem, žalobce veškerá požadovaná měření žalobce ČMI zaplatil, avšak tato měření mu nebyla ze strany ČMI vydána. Zdůraznil, že, pokud ČMI výsledky těchto měření neúmyslně ztratil, zašantročil či úmyslně zatajil či zničil, nelze to přičítat k tíži žalobce. 5. Stejně jako v předchozím řízení uvedl, že, pokud ČMI vydal Doplněk č. 1 k certifikátu schválení měřidla ze dne 31. 7. 2014, mohl tak učinit pouze na základě měření, která sám provedl a jejichž vydání nyní požaduje po účastníkovi řízení. Při neexistenci uvedených měření, by ČMI nemohl předmětný Doplněk č. 1 ze dne 31. července 2014, vydat. K tomu odkázal na závazný právní názor zdejšího soudu dle citovaného rozsudku k jednotlivým měřením a protokolům. Podle žalobce ČMI nadále svévolně popírá existenci měření, která sám provedl a za která žalobce zaplatil, a není schopen vysvětlit, proč trvá na provedení daných zkoušek. 6. Jelikož však ČMI dohledal protokoly z roku 2006, měl by být schopen dohledat i protokoly z roku 2014, jejichž neznámý obsah je navíc hlavním důvodem soudem řešeného sporu, nicméně ČMI uvedl, že žádné další doklady či protokoly o měření neexistují (ČMI žádné takové doklady a protokoly ve svém archívu zkoušek k předmětnému procesu z roku 2014 nenalezl), a pokud existují, nemá o jejich existenci žádné informace. K tomu žalobce odkázal jako na důkaz na vyjádření J. P., gestora oboru AAD na ČMI v roce 2006 až 2014, z nějž vyplývá provedení zkoušek i vypracování protokolů. Vyjádřil se i ke stanovení ceny za provedení zkoušek nutných pro vydání Doplňku č. 1 k certifikátu o schválení typu s tím, že ČMI doložil fakturu ČMI č. 2140110024 na částku 59.987 Kč a potvrzení o jejím uhrazení ze strany žalovaného. Podle žalobce se žalovaný podrobnějším a racionálnějším odůvodněním nezabýval. 7. ČMI uvedl, že po vydání rozsudku zdejšího soudu provedl opětovné zkoumání archivů, přičemž žádné „nové“ dokumenty či informace, které by prokazovaly tvrzení žadatele, že v rámci předmětného řízení byly provedeny i všechny zkoušky prokazující shodu s požadavky toho času připravovaného nového opatření obecné povahy, nalezeny nebyly. Podle žalobce nelze dovodit, zda ČMI nemá vůbec žádné záznamy o zkouškách z roku 2014, nebo zda má záznamy o zkouškách provedených v roce 2014, avšak tyto dle jeho názoru neodpovídají opatření obecné povahy č. 0111-OOP-C040-13 ze dne 14. 7. 2014 (dále též OOP2014). Veškerá argumentace ČMI, týkající se účelů vyhodnocení prokázání splnění požadavků kriteriálního předpisu množiny všech požadovaných zkoušek, by měla smysl, kdyby ČMI měl k dispozici záznamy ze zkoušek z roku 2014. Jestliže však vůbec žádné záznamy nemá, je uvedené odůvodnění zcela irelevantní. 8. Pokud ČMI nemá k dispozici žádné záznamy o zkouškách z roku 2014, pak důvody ČMI jsou podle žalobce nejen nesprávné, ale i zcela účelové. Žalobce podle svého názoru součinnost ČMI poskytl a doložil zákonem požadované dokumenty, vydané v zahraničí, prokazující že požadavky kladené na měřidlo jsou splněny. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve svém vyjádření zrekapituloval právní názor zdejšího soudu uvedený v předcházejícím rozsudku a konstatoval, že ČMI zastavil opětovné řízení, neboť žalobce odmítl prokázat požadavky na software a odmítl prokázat některé požadavky na technické a metrologické vlastnosti měřidel či odmítl provedení části zkoušek. Podle žalovaného je žaloba nedůvodná. 10. Konstatoval, že v rámci nového projednání věci před ČMI nebyly zjištěny žádné skutečnosti, z nichž by bylo lze uzavřít, že žalobcem tvrzená měření byla realizována. O těchto měřeních, k opakovanému prověřování ČMI, nebyla zjištěna žádná dokumentace, ani žádné přímé či nepřímé indicie, z nichž by realizace těchto měření vyplývala. Čestné prohlášení bývalého zaměstnance ani daňový doklad doložený žalobcem podle něj není způsobilý prokázat, že měření byla skutečně realizována, natož výsledky těchto měření. S ohledem na evidenci ČMI a řízení dokumentů v rámci ČMI je nemožné, aby žalobcem tvrzená měření nebyla v této evidenci zachycena. Tvrzení bývalého zaměstnance ČMI tak zůstávají osamocena a nenacházejí adekvátní odraz v evidenci ČMI. 11. Poukázal i na to, že žalobce se nikdy nebral o výsledky jím tvrzených měření. Nikdy jej nezajímali výsledky těchto měření, nikdy nežádal protokoly nebo jiné písemnosti z těchto měření a není sto prokázat samotnou realizaci jím tvrzených měření, natož obsah těchto měření. 12. Žalovaný má za to, že se ČMI, jakož i žalovaný, respektoval závazný právní názor soudu a umožnil žalobci doložit veškeré nutné proklady pro vedení řízení. Na výzvu ČMI ze dne 6. 5. 2020, č.j. CMI-3126/2020/0311, rubrikovanou jako „Schválení typu měřidla č. 0111-CS-C062-06 (TCM 144/06-4414)“ žalobce nereagoval. Zareagoval teprve na opakovanou výzvu ČMI ze dne 14. 7. 2020, č.j. CMI-4673/2020/0311, k součinnosti. Žalovaný ve svém vyjádření podrobně reagoval na jednotlivé skutečnosti, které uvedl žalobce v reakci na citovanou výzvu, nicméně podle něj žádná z námitek uváděných žalobcem neobstojí. ČMI následně správně reagoval usnesením ze dne 22. 9. 2020, č.j. 0111-RS-C001-16-3, kterým žalobce vyzval k doložení podkladů pro schválení měřidla, a následně řízení usnesením ze dne 20. 11. 2020, č.j.0111-RS-C001-16-4, zastavil. 13. V další části vyjádření žalovaný uvedl, jak se vypořádal v rozhodnutí ze dne 20. 1. 2021, č. j. SPR/004/3000/21-3, s jednotlivými body odvolání a shrnul obsah napadeného rozhodnutí, tj. uvedl důvody, které ho vedly k zamítnutí odvolání. IV. Posouzení věci 14. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, s. ř. s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání r