1 As 157/2012 — Nejvyšší správní soud

31 A 41/2022- 73 - text 8 č. j. 31A 41/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: MVDr. Ing. V. T., Ph.D., narozen X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Radkem Ondrušem sídlem Bubeníčkova 42, 615 00 Brno proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky sídlem Strojnická 27, 170 89 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 1. 2022, č. j. PPR-40873-5/ČJ-2021-990450 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, odbor služeb pro zbraně a bezpečnostní materiál (dále jen „správní orgán prvého stupně“) rozhodnutím ze dne 4. 10. 2021, č. j. KRPB-94158-44/ČJ-2018-0602IZ-OSŘ (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítl žádost žalobce o vydání nového zbrojního průkazu pro nesplnění podmínky bezúhonnosti stanovené § 22 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zbraních“). Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 14. 1. 2022, č. j. PPR-40873-5/ČJ-2021-990450 (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce podané proti prvostupňovému rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdil. II. Stanoviska účastníků řízení 2. Žalobce se domáhá zrušení správních rozhodnutí obou stupňů a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítá, že skutek, pro který byl ve Slovenské republice uznán vinným, nesplňuje v České republice znaky skutkové podstaty přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky. V České republice ustálená judikatorní praxe požaduje překročení hranice 1 mg/l alkoholu v krvi řidiče. Z obsahu spisu, provedených důkazů a dalších okolností nelze osvědčit, že znaky skutkové podstaty byly naplněny. Dechová zkouška byla provedena zařízením, které není stanoveným měřidlem Českým metrologickým institutem. Jen taková měřidla mají potenciál osvědčit přítomnost a míru přítomnosti alkoholu v krvi s právní závazností v České republice. Žalobce v této souvislosti navrhl dokazování (zejména znalecké zkoumání), které správní orgány neprovedly. Žalovaný neuvedl přezkoumatelnou úvahu o tom, proč důkazní návrh nebyl proveden. Od výsledku zkoušky měla být odečtena odchylka. Výsledek by nenaplňoval zákonem předpokládaný limit z důvodu absence jednoho ze znaků trestného činu. Žalobce k tomu navrhoval znalecké zkoumání, ale správní orgány se s tímto návrhem nezabývaly. Pominuly návrhy na provedení důkazů a tím zatížily rozhodnutí nepřezkoumatelností. Další vadou je to, že neproběhlo dokazování, ani ústní jednání, ani dokazování mimo ústní jednání. Byly porušeny základní zásady správního řízení, zejména zásady dle § 2 odst. 1 a 4 správního řádu a § 3 správního řádu a právo na spravedlivý proces. 3. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že v českém i slovenském zákoně je shodné vymezení jednání, které je považováno za deliktní. V trestním zákoníku není stanoveno, jakým způsobem (prostředkem) má být stav vylučující způsobilost zjištěn. Návrhem na znalecké zkoumání se žalovaný zabýval. Porovnání hodnot naměřených různými přístroji by znamenalo revidování soudem provedených důkazů. Postup orgánů Slovenské republiky a relevantnost naměřených hodnot byly řešeny v trestním řízení policií i slovenským soudem. Žalovaný nemá pochybnosti, že měření proběhlo v souladu s právními předpisy. Žalobce nežádal lékařské vyšetření a odběr krve, takže naměřené hodnoty nezpochybňoval. Naměřené hodnoty byly převedeny za pomocí tabulky – Převodník jednotek z mg/l na promile. Problematikou odchylek měření se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 8 Tdo 398/2019 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), a Ústavní soud v usnesení ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II.ÚS 2334/19 (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Navíc jak plyne z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 5 Tdo 874/2007, ani snížení hodnoty zjištěného alkoholu by nemuselo znamenat beztrestnost jednání a jeho kvalifikaci jako přestupkového. K navrhovaným důkazům se žalovaný vyjádřil. O zařazení listin byl žalobce vyrozuměn a zaslal ve věci písemné vyjádření. Jeho právo seznámit se s podklady a vyjádřit se k nim tak bylo respektováno a žalobcem využito. Žalovaný se neztotožňuje s tvrzením o nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a neshledává, že by bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces. Napadené rozhodnutí není nepřekonatelnou překážkou pro výkon myslivosti, která je navíc zájmovou činností. Část svých argumentů žalovaný zopakoval v rámci své omluvy z jednání. 4. V rámci ústního jednání žalobce přednesl obsah svého podání, které soudu zaslal v den jednání, zdůraznil, že v replice neuplatnil nové skutečnosti ani argumenty, a setrval na svém závěrečném návrhu. III. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). S ohledem na celkovou délku řízení před správními orgány a správními soudy rozhodoval soud přednostně. 6. Nejprve se soud zabýval námitkami, jimiž žalobce zpochybňuje zákonnost provedeného dokazování listinami. Konkrétně správní orgán prvého stupně prováděl dokazování listinami mimo ústní jednání, o čemž následně vyrozuměl žalobce vyrozuměním ze dne 16. 8. 2021. Žalobce vůči tomuto postupu namítá zejména porušení § 51 odst. 2 a § 53 odst. 6 správního řádu. 7. Podle § 53 odst. 6 správního řádu platí, že „[o] provedení důkazu listinou se učiní záznam do spisu. Za přítomnosti účastníků nebo zúčastněných osob, anebo účastní-li se úkonu veřejnost, se důkaz listinou provede tak, že se listina přečte nebo sdělí její obsah.“ Podle § 51 odst. 2 správního řádu „[o] provádění důkazů mimo ústní jednání musí být účastníci včas vyrozuměni, nehrozí-li nebezpečí z prodlení.“. 8. K citovaným ustanovení soud v prvé řadě odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2013, č. j. 1 As 157/2012-40, podle něhož „správní orgán není povinen postupovat dle § 51 odst. 2 správního řádu z roku 2004, tj. vyrozumět účastníka řízení o provádění důkazů mimo ústní jednání, jde-li o provedení důkazu listinou.“ Shodně se k problematice dokazování listinami vyjadřuje také odborná literatura: „Z logiky věci se však nelze domnívat, že je nezbytné vyrozumět účastníka, že se bude provádět důkaz listinou spočívající pouze v tom, že si ji správní orgán (přesněji řečeno oprávněná úřední osoba) přečte, resp. učiní o tom podle § 53 odst. 6 záznam do spisu. Nutnost přítomnosti účastníků při tomto přečtení listiny nelze dovozovat ani z § 53 odst. 6, protože ten pouze stanoví, jak postupovat v případě, že přítomni jsou (nestanoví však, že je to nezbytné; svou formulací naopak dokládá, že to nezbytné není)“ (Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D.: Správní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 211; obdobně viz také Vedral, J. Správní řád. Komentář. Praha: BOVA POLYGON, 2012, II. vydání, s. 536-537). Skutečnost, že žalobce nebyl předem informován o provedení dokazování listinami, proto nelze považovat za vadu řízení. 9. Za vadu řízení lze považovat pouze skutečnost, že o provedení důkazů mimo ústní jednání nebyl sepsán záznam ani protokol. Jde však o vadu ryze formální, neboť tutéž funkci fakticky plní samotné vyrozumění o provedení důkazu mimo ústní jednání ze dne 16. 8. 2021, v němž jsou všechny listiny vyjmenovány. Jak přitom uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 25. 4. 2019, č. j. 2 As 258/2017-48, sepsání protokolu o provedení důkazu listinou má význam především u listin uvedených v § 53 odst. 1 správního řádu. V případě, kdy je předmětná listina po celou dobu a i po skončení správního řízení součástí spisu (jako v nyní projednávané věci), na základě čehož mají účastníci řízení možnost se s ní seznámit (např. prostřednictvím postupů dle § 36 či § 38 správního řádu), postrádá sepsání protokolu význam. Jestliže tedy žalobce byl v nyní projednávané věci informován o provedení důkazů konkrétními listinami, s těmito listinami se mohl seznámit a navíc se s nimi seznámil, nemůže mít absence záznamu či protokolu o provedení dokazování mimo ústní jednání žádný vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí (obdobně srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2012, č. j. 3 As 29/2011-51). Ani namítané porušení zásad uvedených v § 2 odst. 4 a § 4 odst. 3 správního řádu, které by mělo z