9 As 164/2018 — Nejvyšší správní soud

32 A 35/2018- 96 - text pokračování 22 32 A 35/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce: P. C., IČ: X, sídlem X zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Ledčická 15, 184 00 Praha 8 proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo nám. 5/3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19. 4. 2018, č. j. JMK 57703/2018, sp. zn. S-JMK 46267/2018/OD/Př, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2018, č. j. JMK 57703/2018, sp. zn. S-JMK46267/2018/OD/Př, a rozhodnutí Městského úřadu Židlochovice, odboru dopravy ze dne 13. 3. 2018, č. j. 115915/2016-8, s e z r u š u j í pro nezákonnost a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000,- Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, Mgr. Václava Voříška, advokáta se sídlem Ledčická 15, 184 00 Praha 8. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci 1. Žalobce se včasně podanou žalobou, doručenou Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“ či „zdejší soud“), domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Židlochovice, odboru dopravy (dále též „správní orgán I. stupně) ze dne 13. 3. 2018, č. j. 115915/2016-8 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce shledán vinným ze spáchání správního deliktu provozovatele vozidla (nyní přestupku) podle ustanovení § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „silniční zákon“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500,- Kč za správní delikt podle ustanovení § 125f odst. 1 silničního zákona, jehož se jako provozovatel vozidla reg. zn. X měl dopustit tím, že v rozporu s ustanovením § 10 silničního zákona nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená silničním zákonem, neboť bylo automatizovaným technickým prostředkem používaným při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích bez obsluhy zjištěno, že dne 20. 12. 2016 v 09:26 hod v Židlochovicích na ulici Žerotínovo nábřeží, sil. II/425 v km 7,6 neustanovený řidič vozidla reg. zn. X překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km/h, když v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, jel rychlostí 61 km/h, resp. 58 km/h (dle toleranční odchylky měření 3 km/h dle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii). Tím došlo k porušení ustanovení § 18 odst. 4 silničního zákona a ke spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 silničního zákona. 3. Za spáchání správního deliktu byla žalobci podle ustanovení § 125f odst. 3, ve znění účinném v době spáchání správního deliktu, ve vazbě na ustanovení § 125c odst. 5 písm. g) silničního zákona uložena sankce ve formě pokuty ve výši 1 500,- Kč, a současně mu byla podle ustanovení § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) a ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uložena povinnost nahradit náklady řízení v paušální výši 1 000,- Kč. II. Žaloba 4. V žalobě ze dne 22. 6. 2018, doručené zdejšímu soudu dne 25. 6. 2018, shrnul žalobce své žalobní námitky do celkem osmi bodů, pojmenovaných: není odložení věci, nesrozumitelný výrok – uznání viny za přestupek, nedostatečná identifikace porušení právní povinnosti (pouze odkaz na § 10 bez uvedení odstavce), nebylo měřeno automatizovaným technickým prostředkem bez obsluhy, nesrozumitelný výrok, sankce – nepřihlédnutí k možnosti mimořádného snížení, neoznámení úseku měření rychlosti motorových vozidel dopravní značkou a nevedení společného řízení. 5. V podrobnostech se krajský soud vrátí k uvedeným žalobním bodům v další části tohoto rozsudku, a to v souvislosti s jejich vypořádáním v části V. odůvodnění. 6. V závěrečném bodě žaloby vyjádřil žalobce a jeho právního zástupce nesouhlas se zveřejňováním osobních údajů žalobce a právního zástupce na webu Nejvyššího správního soudu a návrh na naprostou anonymizaci rozhodnutí ve věci. 7. Závěrem žalobce navrhl, aby krajský soud napadené, jakož i prvostupňové, rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 30. 7. 2018 s podanou žalobou nesouhlasil, napadené rozhodnutí považoval za správné a odůvodněné. Žalovaný měl za to, že on, jakož i správní orgán I. stupně, při svém rozhodování postupovali zcela v souladu s platnou právní úpravou. K jednotlivým žalobním námitkám poté uvedl následující. 9. Na nyní řešenou situaci se ustanovení § 66 odst. 4 zákona o přestupcích nepoužije. Účelově sdělená osoba řidiče není podezřelá z přestupku a žalobce nemůže být ani jejím údajným jednáním dotčen. 10. Správní orgán I. stupně sice ve výroku uvedl, že došlo ke spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 silničního zákona, což dále upřesnil tím, že v daném případě tak došlo ke spáchání přestupku provozovatele vozidla dle ustanovení § 125f odst. 1 silničního zákona. Toto pochybení nezapříčiňuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku, protože došlo ke změně terminologie. Od 1. 7. 2018 došlo na základě ustanovení § 112 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „zákon o odpovědnosti za přestupky“), ke změně terminologie, což žalovaný ve svém rozhodnutí reflektoval. 11. Odkaz na ustanovení § 10 silničního zákona bez uvedení konkrétního odstavce je s ohledem na ostatní skutečnosti rovněž dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu dostačující. Navíc ve výroku rozhodnutí je uvedené doslovné znění ustanovení § 10 odst. 3 silničního zákona. 12. Ze spisové dokumentace jasně vyplývá, že užitý rychloměr je automatizovaným prostředkem bez obsluhy, což také správní orgán reflektoval v odůvodnění svého rozhodnutí. 13. Správní orgán nemá povinnost v rámci odůvodnění sdělovat, že důvody pro mimořádné snížení výše sankce neshledal a ani sám žalobce žádné konkrétní důvody v odvolání či žalobě nepodal. 14. Dle ustanovení § 79a silničního zákona není označení začátku a konce měření podmínkou provedení měření. Fotografie nejsou důkazem získaným v rozporu s právem. 15. Otázkou nevedení společního řízení se žalovaný zabýval již v napadeném rozhodnutí, pročež na jeho odůvodnění odkázal. IV. Průběh ústního jednání 16. Krajský soud nařídil ve věci ústní jednání na den 24. 9. 2020. 17. Žalobce, jakož i jeho zástupce, se z jednání řádně omluvili, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti. 18. Soud k důkazu provedl rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 11. 5. 2018, č. j. 105629/2017-11, v němž bylo uvedeno, že žalobce jako obviněný jako provozovatel vozidla reg. zn. X v rozporu s ustanovením § 10 silničního zákona nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemní komunikaci stanovená tímto zákonem, neboť bylo automatizovaným technickým prostředkem používaným při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích bez obsluhy zjištěno, že dne 11. 7 2017 v 09:27 hod v Židlochovicích na ulici Žerotínovo nábřeží, sil. II/425 v km 7,6 neustanovený řidič vozidla reg. zn. X překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km/h, když v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, jel rychlostí 68 km/h, resp. 65 km/h (dle toleranční odchylky měření 3 km/h dle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii). Tím došlo k porušení ustanovení § 18 odst. 4 silničního zákona a k jednání mající znaky přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 silničního zákona. Za toto jednání byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500,- Kč. K výši pokuty bylo v odůvodnění daného rozhodnutí uvedeno, že správní orgán při určení druhu a výměry správního trestu postupoval podle ustanovení § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky a v textu odůvodnění rozhodnutí hodnotil okolnosti přestupku, zejména přihlížel k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Osobní poměry žalobce nebyly správnímu orgánu známy. Z hlediska posouzení povahy a závažnosti přestupku dle ustanovení § 38 zákona o odpovědnosti za přestupky se správní orgán zaobíral významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, tedy porušením konkrétního zákazu, příkazu či povinnosti. Přitěžující a polehčující okolnosti shledány nebyly. Správní trest za přestupek byl uložen na spodní hranici zákonného rozpětí a dle správního orgánu jde o správní trest, který zcela odpovídá splnění účelu řízení. 19. Dále soud k důkazu provedl rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2018, č. j. JMK 123375/2018, kterým bylo výše specifikované rozhodn