10 As 38/2021 — Nejvyšší správní soud

33 A 54/2020- 86 - text  11 33 A 54/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobce: A. H. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2020, č. j. JMK 89558/2020, sp. zn. S-JMK 77745/2020 OSPŽ takto: I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce napadl u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) svou žalobou rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2020, vypravené dne 8. 7. 2020, č. j. JMK 89558/2020, sp. zn. S-JMK 77745/2020 OSPŽ (dále jen napadené rozhodnutí), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Slavkov u Brna ze dne 4. 5. 2020, čj. SC/31117-20/13474-2019/Kac (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterého se úmyslně dopustil tím, že dne 8. 4. 2019 v 11:15 hod. ve Slavkově u Brna na ulici Boženy Němcové vykřikoval, že „policie je mafie a strážníci i policie jsou všichni stejná banda a zkorumpovanci.“ 2. Za spáchání předmětného přestupku bylo žalobci uloženo napomenutí a náhrada nákladů řízení ve výši 1000 Kč. II. Napadené rozhodnutí 3. Žalovaný nejprve shrnul relevantní právní úpravu (§ 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů) ve spojení s legální definicí úřední osoby uvedenou v ustanovení § 127 odst. 1 trestního zákoníku. Zejména vyložil, že objektem přestupku proti veřejnému pořádku není ochrana osobnosti úřední osoby, ale primárně hladký výkon veřejné moci. 4. Jednáním, které lze podřadit pod znak „znevážení osoby“, může být urážení, zesměšnění slovy či gesty, vyhrožování, nepravdivé obvinění z protiprávního či jiného závadného jednání, hrubé jednání či v podstatě cokoliv, co je současně schopno snížit autoritu úřední osoby při výkonu její pravomoci. Není třeba zavinění ve formě úmyslu, ale postačí nedbalost. 5. Podle názoru žalovaného postupoval prvostupňový orgán v souladu se zákonem a se zásadou materiální pravdy a zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Vyslechl jako svědky strážníky Městské policie Slavkov u Brna M. K. a D. L., kteří přestupkové jednání obviněného potvrdili a vylíčili průběh děje v podstatě shodně. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce označeného dne rušil veřejný pořádek, když dosti nevybíravým způsobem napadal strážníky městské policie, kteří prováděli obchůzku a kontrolovali placené parkoviště (tzn. při výkonu jejich pravomoci). Smyslem jednání žalobce bylo nepochybně strážníky veřejně zostudit a dát jim najevo svůj celkový despekt z veřejné moci. Tolerance takového chování však není přípustná, neboť tak daleko již svoboda slova jednotlivce nesahá. Jednání žalobce dosahuje takové míry intenzity, která je i při větší míře tolerance úředních osob pro tyto neúnosná a frustrující. 6. K námitkám žalobce žalovaný poznamenal, že prvostupňový orgán hodnotil všechny podklady pro rozhodnutí jako celek a ve vzájemné souvislosti s tím, že žalobce sám svým podpisem stvrdil, že byl na závěr ústního jednání dne 9. 10. 2019 proveden důkaz navrženým internetovým odkazem www.youtube.com a byla mu dána možnost seznámení se všemi podklady. 7. Žalovaný dále neshledal žádnou nezákonnost ani při určení druhu a výměry správního trestu, a proto shledal odvolání jako celek za nedůvodné, pročež jej zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. III. Žaloba 8. V žalobě podané poslední den lhůty k podání žaloby namítl žalobce především podjatost JUDr. L. C., pracovnice žalovaného ke své osobě. Uvedl zejména, že tato úřední osoba ignoruje důkazy ze spisu a kryje nesprávný postup strážníků a úředníků prvostupňového orgánu. 9. Dále žalobce namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť nebylo podle jeho názoru vyvráceno, že jeho údajné vykřikování je nepravdivé, a to na základě předložených důkazů žalobcem a porovnání výpovědí údajných poškozených a porovnáním časových sousledností. 10. Napadené rozhodnutí je též nezákonné, neboť na počátku bylo žalobci upřeno se vyjádřit k přestupku, o němž se dozvěděl až dne 21. 8. 2019 (doručením oznámení o zahájení řízení). Podle názoru žalobce také nebyl vyvrácen právní zájem strážníků na přestupkovém řízení se žalobcem. IV. Vyjádření žalovaného 11. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne 3. 12. 2021 žalovaný uvedl, že námitky proti JUDr. L. C. jsou bezpředmětné, přičemž žalobce je mohl vznést v průběhu odvolacího řízení. Podle jeho názoru bylo přestupkové jednání náležitě prokázáno. 12. Žalovaný dále uvedl, že žalobci byla v průběhu řízení dána možnost se seznámit před vydáním rozhodnutí se všemi podklady. Co se týká provedení důkazu navrženým odkazem z internetových stránek, svým podpisem stvrdil, že byl v závěru jednání před prvostupňovým orgánem tento důkaz proveden. 13. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, a souhlasil s upuštěním od ústního jednání ve věci. V. Průběh řízení před krajským soudem 14. Krajský soud nejprve rozhodoval o návrhu žalobce na delegaci nutnou k Městskému soudu v Praze, neboť podle žalobce má k němu vedení krajského soudu nepřátelský vztah. Přitom odkázal na některá řízení vedená u Městského soudu v Brně i Krajského soudu v Brně s tím, že mu dlouhodobě upírají jako žalobci právo na veřejné projednání u podaných správních žalob a na zákonného soudce. Zároveň vznesl i námitku podjatosti. O těchto návrzích žalobce rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 24. 3. 2021, č. j. Nad 157/2020 – 25, jímž zamítl návrh na přikázání věci jinému soudu a rozhodl, že soudci specializovaných senátů úseku správního soudnictví Krajského soudu v Brně nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 33 A 54/2020. 15. Dále krajský soud posuzoval návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků ze dne 31. 5. 2021, k němuž připojil řadu příloh. Krajský soud o této žádosti rozhodl usnesením ze dne 3. 6. 2021, č. j. 33 A 54/2020-35 tak, že ji zamítl, neboť žalobce neosvědčil své majetkové poměry. Následně žalobce sám zaplatil soudní poplatek za žalobu a proti označenému usnesení podal kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 13. 8. 2021, č. j. 3 As 193/2021 – 17, který nabyl právní moci ke dni 26. 8. 2021. 16. Žalobce dále přípisem ze dne 25. 1. 2022 vyjádřil svůj nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 17. Krajský soud si vyžádal správní spis žalovaného a prvostupňového orgánu, z nichž zjistil následující skutečnosti relevantní pro posouzení věci. Ve spisu je založeno oznámení přestupku ze dne 12. 4. 2019, dále úřední záznam o předvedení osoby dle § 13 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., podle něhož byl žalobce strážníky Městské policie Slavkov předveden na obvodní oddělení Policie ČR k prokázání své totožnosti. Dále je ve spisu založeno oznámení o zahájení řízení a předvolání ze dne 20. 8. 2019 (doručeno žalobci dne 21. 8. 2019). Dále prvostupňový orgán předvolal svědkyně paní M. U., která však odpověděla, že se nemůže zúčastnit výslechu pro nemoc, a že nemá k věci co říci.“ 18. Ve věci se uskutečnilo ústní jednání dne 9. 10. 2019, při němž žalobce zejm. uvedl, že si již nepamatuje, co dne 8. 4. 2019 v 11:15 hod. řekl. Žalobce odkázal na protokol o podání vysvětlení sepsaný téhož dne (žalobcem označovaný jako „trestní oznámení“). Ve správním řízení před prvostupňovým orgánem proběhl při jednání i výslech svědků M. K. a D. L., strážníků Městské policie Slavkov u Brna (dále také „MP Slavkov“). Žalobce jim kladl otázky vyjádření žalobce. Podle jeho tvrzení není pravda, že by strážníci sdělili žalobci, že spáchal přestupek proti veřejnému pořádku. Žalobce uvedl, že tvrzení strážníků, že pokřikoval na parkovišti, že policie je mafie a že oni jsou s nimi jedna banda atd., nedává žalobci smysl. Žalobcem navrhovaný důkaz internetovými stránkami „nikomar belt“ prokazuje, že policie je mafie, nebyl žalovaným dostatečně zohledněn. Žalobce tvrdil, že ve skutečnosti strážníkům řekl, že „policie neodhaluje trestné činy a že to chce oznámit jako trestný čin“. 19. Správní spis dále obsahuje kopie úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 8. 4. 2019, prvostupňové rozhodnutí ze dne 4. 5. 2020 a proti němu směřující odvolání žalobce ze dne 19. 5. 2018, jakož i usnesení o výzvě k doplnění odvolání ze dne 20. 5. 2020 a odvolání proti tomuto usnesení ze dne 29. 5. 2020. V odvolacím řízení bylo vydáno nejprve rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2020 (vypraveno dne 8. 7. 2020) o zrušení napadeného usnesení o výzvě k doplnění odvolání, kde by