2 Ao 2/2007 — Nejvyšší správní soud

65 A 4/2022- 214 - text  13 č. j. 65 A 4/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci navrhovatelů: a) Ing. M. R., narozený X bytem X b) K. R., narozená X bytem X oba zastoupeni obecným zmocněncem Mgr. J. J. bytem X proti odpůrci: obec Radešín sídlem Radešín 58, 592 55 Bobrová zastoupený advokátem JUDr. Milanem Vašíčkem, MBA sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu obce Radešín, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Radešín č. 22/21 ze dne 19. 5. 2021 takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel a) je povinen zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 6 171 Kč, a to k rukám JUDr. Milana Vašíčka, MBA, advokáta se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Navrhovatelka b) je povinna zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 6 171 Kč, a to k rukám JUDr. Milana Vašíčka, MBA, advokáta se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Zastupitelstvo odpůrce schválilo dne 19. 5. 2021 usnesením č. 22/21 opatření obecné povahy – územní plán obce Radešín (dále také „napadené OOP“), který nabyl účinnosti dne 9. 6. 2021. Navrhovatelé se domáhají zrušení napadeného OOP, přičemž své námitky směřují proti té části napadeného OOP, kterou byly jejich pozemky zahrnuty do plochy K2 – plocha změn v krajině, která je v textové části napadeného OOP vymezena jako plocha zemědělská – trvalý travní porost (NZ2). II. Stanoviska účastníků řízení 2. Navrhovatelé namítají, že jejich námitka nevymezení plochy dopravní infrastruktury na části pozemku p. č. X (všechny zde uváděné pozemky jsou umístěny v katastrálním území R. nad B.) nebyla řádně vypořádána. K pozemku bylo zřízeno věcné břemeno a slouží jako přístupová cesta k domům č. p. X a X, proto měla být část tohoto pozemku vymezena jako plocha dopravní infrastruktury. Dále navrhovatelé namítají porušení legitimního očekávání a zásady proporcionality v důsledku toho, že napadené OOP na jejich pozemcích neumožňuje výstavbu rodinných domů, přestože pozemky nabývali v roce 2005 s utvrzením ze strany obce o možnosti takového budoucího využití, s takovým využitím počítala i dřívější urbanistická studie a bylo jim umožněno vybudovat přípojky nízkého napětí a pozemky rozdělit. Požadavek na zatravnění pozemků jako protierozního opatření je neadekvátní. Je nepravděpodobné, že by odpůrce provedl terénní průzkum dle geotechnických standardů. Odůvodnění námitky k protierozním opatřením je nedostatečné. Geotechnický posudek vyloučil, že by zemní práce a výstavby mohly aktivovat svahové deformace či aktivovat hlubší smykové poruchy. Případná zástavba by principy rozvoje obce nenarušila. Prvky týkající se dominant nejsou ve výroku napadeného OOP a odůvodněním se navrhovatelé nemusí řídit. Pohledové osy a chráněné pohledy jsou spekulativní a nezakládají se na skutečných poměrech v krajině. Barokní kompozice krajiny nemá reálný základ. Výhledu od sochy Krista Trpitele na zámek zamezuje stromořadí a ani bez něj by nebyl od ní zámek vidět. Výhledu na vrch Horka brání vodojem s umělým valem. Výstavba v dotčeném území proto nemůže ohrozit chráněné pohledy. Odpůrce zvolil k zástavbě jiné území, které základní inženýrskou a dopravní infrastrukturu vybudovanou nemá. Minimalizace zásahu se současným dosažením zamýšleného cíle lze dosáhnout stanovením zastavitelnosti území, na němž jsou pozemky navrhovatelů. Navrhovatelé dále namítají, že měl odpůrce provést variantní posouzení koncepce rozvoje zastavitelných ploch. Na závěr zdůrazňují, že napadené OOP zasahuje do jejich vlastnického práva a domáhají se ochrany vynaložených investic. 3. Odpůrce ve svém vyjádření uvádí, že napadené OOP se hrdě hlásí k cílům chránit krajinu, urbanismus a nezastavěná území. Záměr navrhovatelů odporuje tezím vyjádřeným v napadeném OOP. Nad rámec vypořádání námitek odpůrce uvádí, že územní plán nemusí zachycovat účelové komunikace, navíc v soukromém vlastnictví. Na povahu komunikace to nemá vliv. Navrhovatelům se za více než 15 let nepodařilo výstavbu zrealizovat. Potvrzení odpůrce je staré více než 15 let, urbanistická studie je z roku 1996 a nebyla vložena do evidence územně plánovací činnosti. K realizaci záměru na základě studie by navíc muselo dojít do 31. 12. 2020. Studie byla nejpozději od roku 2007 právně bezvýznamná a významu ztratilo i původní potvrzení obce. Ani kdyby napadené OOP plně korespondovalo s urbanistickou studií, neumožňovalo by předmětné pozemky prodat za účelem ubytování či rekreace. Pozemky nebyly zahrnuty do zastavěného území při jeho vymezení opatřením obecné povahy ze dne 30. 9. 2010. Od roku 2007 nebyl na studii brán zřetel a stavební úřad rozhodoval o umístění záměrů pouze v souladu s tehdy platnou právní úpravou posléze korigovanou vymezením zastavěného území. Výstavbu komplikuje to, že pozemky se nacházejí hluboko uvnitř I. třídy ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“), na což odpůrce nemá vliv. Srovnání s plochami Z5 a Z6 je nepřiléhavé, neboť u nich chybí urbanistický či kulturní zájem a u plochy Z5 je vyloučeno zemědělské využití. Při rozšíření sítě nízkého napětí nebylo deklarováno, že by bylo určeno pro rodinné domy. Odpůrce neměl důvod bránit dělení pozemků, dal však ve stanovisku ze dne 30. 1. 2019 najevo, že další výstavbu v dané lokalitě nepodporuje. Plocha K2 nebyla vymezena za účelem zabránění ve výstavbě ani za účelem zabránění svahových deformací, ale za účelem zajištění ochranného zatravnění na svažité půdě s ohledem na navazující zástavbu. Změna tedy do práv navrhovatelů zasahuje zcela minimálně. Terénním průzkumem byla myšlena obhlídka místa zpracovatelem územního plánu. Způsob využívání jako trvalého travního porostu v současné době odpovídá skutečnosti více než její stávající označení v katastru nemovitostí jako orné půdy. Dominanty v obci jsou toliko podpůrným argumentem pro omezení zapracovaná v jednotlivých plochách. Pohledová osa socha – zámek – horka je viditelná i z vyššího pohledu. Tato myšlenka nebyla vždy respektována. Umístění řady staveb je nevhodné, to ale neznamená, že doplnění o další zástavbu situaci zlepší. Primárním cílem u plochy K2 je chránit urbanistickou strukturu lokality, sekundárním pak ochránit půdu ve svažitém terénu. Tyto cíle testem proporcionality procházejí. I vymezení ploch Z5 a Z6 naplňuje cíle napadeného OOP. Opatření v ploše K2 navrhovatele v podstatě nijak neomezuje. Odpůrce proto navrhuje, aby soud návrh zamítl. 4. V rámci ústního jednání navrhovatelé nad rámec svých návrhových argumentů upřesnili, že pozemek kupovali pro svou dceru k budoucímu zastavění, přičemž zhruba od roku 2014 jim začal podle nich odpůrce klást překážky pro takové budoucí využití. Popsali dále komplikace při snaze o rozdělení pozemků a předložili další doplňující důkazy na podporu svých tvrzení. Ve zbytku navrhovatelé stejně jako odpůrce setrvali na svých dosavadních stanoviscích. III. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud předně uvádí, že navrhovatelé osvědčili svou aktivní procesní legitimaci. Podle § 101a odst. 1 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, „kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.“ Navrhovatelé jsou vlastníky pozemků (p. č. XA, XB, XC, XD) přímo dotčených regulací, proti které v návrhu brojí. V návrhu poukazují na konkrétní důsledky napadeného OOP, přičemž krajský soud považuje tato tvrzení za dostatečná pro závěr o naplnění aktivní procesní legitimace. Odpůrce ostatně procesní legitimaci navrhovatelů nezpochybňuje. 6. Za nepřípustnou z důvodu nedostatku aktivní procesní legitimace soud považuje pouze námitku, že vymezením zastavitelných ploch Z5 a Z6 došlo k zásahu do významného krajinného prvku, práva na příznivé životní prostředí, krajinného rázu, biodiverzity či propustnosti krajiny. Navrhovatelé totiž vůbec neuvádějí, že by měli ve vztahu k plochám Z5 a Z6 věcné právo k určitým nemovitostem, respektive, že by blíže neurčený krajinný prvek měl bližší vazbu k jimi uváděným nemovitostem. Navrhovatelé přitom v procesu územního plánování nevstupovali jako zástupci veřejnosti, proto není vůbec zřejmé, jak konkrétně by se měla regulace na plochách Z5 a Z6 negativně promítat do jimi realizovaného práva na příznivé životní prostředí, které by patrně měli realizovat v rámci využívání svých pozemků. Ostatně uplatněná námitka je zcela obecná a není vůbec zřejmé, v čem konkrétně by měl zásah spočívat. 7. Jelikož byl návrh podán osobami aktivně procesně legitimovanými a včas (§ 101b odst. 1 s. ř. s.), přistoupil soud, vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.), k přezko