5 As 104/2013 — Nejvyšší správní soud

29 Ad 19/2020- 79 - text pokračování 7 29 Ad 19/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., ve věci žalobce: Dráček s.r.o., IČ: 293 62 113 sídlem Staňkova 324/29, 602 00 Brno zastoupený advokátkou Mgr. Terezou Haraštovou sídlem Olomoucká 1292/17a, 618 00 Brno proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce sídlem Kotlářská 451/13, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2020, č. j. 797/1.30/20-7, sp. zn. S9-2019-329 takto: I. Rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne ze dne 7. 7. 2020, č. j. 797/1.30/20-7, sp. zn. S9-2019-329 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 4 000Kč, a to k rukám jeho advokátky Mgr. Terezy Haraštové do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 16. 9. 2020 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2020, č. j. 797/1.30/20-7 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobce tak, že bylo zčásti změněno (výše pokuty byla snížena ze 74 000 Kč na 53 000 Kč) a ve zbytku bylo potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (dále jen „oblastní inspektorát“ či „správní orgán I. stupně“) ze dne 9. 12. 2019, č. j. 18302/9.30/19-14 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). Tímto rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle ust. § 22 odst. 1 zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o dětských skupinách“), jehož se dopustil tím, že v období od 1. 3. 2018 do 3. 12. 2018 označoval svou činnost v „MŠ Dráček“ na adrese Bayerova 25, 602 00 Brno, jako službu péče o dítě v dětské skupině, ačkoliv nebyl zapsán do evidence poskytovatelů ve smyslu ust. § 4 zákona o dětských skupinách, čímž bylo porušeno ust. § 4 odst. 1 zákona o dětských skupinách. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta a povinnost uhradit paušální částku náhrady nákladů přestupkového řízení. 2. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2020, č. j. 25 Ad 13/2020-16 byla uvedená věc postoupena Krajskému soudu v Brně. Usnesení nabylo právní moci dne 7. 10. 2020. 3. Žalobce v podané žalobě současně požádal o přiznání odkladného účinku žalobě. Tímto se Krajský soudu v Brně (dále jen „soud“) již zabýval. Odkladný účinek byl usnesením ze dne 12. 11. 2020, č. j. 29 Ad 19/2020-36 žalobě přiznán. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Ve včas podané žalobě žalobce namítá nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Byl zkrácen na svých právech. 5. Žalobce dostatečně prokázal, že se nevydává za provozovatele dětské skupiny. Žalobce je řádným držitelem příslušného živnostenského oprávnění pro péči o děti dané věkové kategorie. Žalobce úzce spolupracuje se subjektem Standart island, z.s., IČ: 27024580 (dále jen „Standar island“) provozovatelem dětské skupiny Lvíčata. Žalobce měl s rodiči dětí, jejichž péči zajišťoval, vždy uzavřenou řádnou smlouvu, z jejíhož obsahu bylo zřejmé, o jaký druh služby se jedná. 6. Dle žalovaného způsob prezentace činnosti žalobce vedl k její zaměnitelnosti s činností spočívající v poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Uvádí pouze konkrétní případy vzbuzující v něm zaměnitelnost na společných internetových stránkách a dále poukazuje na evidentní překlep ve smlouvě uzavírané s rodiči dětí, v níž byla zkratka „DS“, avšak z obsahu smlouvy bylo zřejmé, že se jedná o zajištění péče o děti mimo dětskou skupinu. Rodiče uzavírali dvě smlouvy, jednu se žalobcem a jednu se spolkem Standart island o poskytování péče o dítě v dětské skupině. Pokud se děti nevešly z kapacitních důvodů do dětské skupiny, mohli rodiče svěřit děti žalobci na základě smlouvy o poskytování péče o dítě po dobu, než bude přijato do dětské skupiny, případně na dny, kdy se do dětské skupiny nevejde. Situace tedy byla rodičům zcela přehledná a nenesla žádné riziko zaměnitelnosti. 7. Žalobce užíval stejnou jednotku jako Dětská skupina Lvíčata Standard islandu, kde každý subjekt měl svoji výlučnou část – třídu – a společné části užívali dohromady. Žalobce prezentoval svoji svébytnou činnost na společné webové stránce se Standard islandem, což je pochopitelné, neboť obě služby se doplňovaly. Žalobce užíval služby stejného správce jako Standard island (Bytové družstvo Opora, družstvo), který nejen spravoval nemovitost, ale také vedl oběma subjektům, účetnictví a přijímal pro tyto oba subjekty poplatky od rodičů, které dále po úhradě měsíčních plateb distribuoval oběma subjektům. Žalobce rovněž užíval služby stejného advokáta, proto se ve Smlouvě o poskytování péče (dále jen „Smlouva“) objevila výše popsaná chyba. Nic z uvedeného však není přestupkem. 8. Žalovaný se spokojil s povrchním a nesprávným zjištěním oblastního inspektorátu, které neodráží skutečný stav věcí a konstruuje skutkový stav na základě dojmů, nikoli důkazů. Riziko zaměnitelnosti nebylo zjištěno výslechem rodičů. Účelem právního předpisu je chránit rodiče před rizikem spojeným se záměnou s péčí v dětské skupině. Tato tvrzení žalobce považuje za účelová, činěná ve snaze najít jakékoli administrativní pochybení, kterými by obvinění kladená žalobci za vinu mohl odůvodnit. Systém, kde na jedné adrese působí společně dva kooperující subjekty, které lze jednoduše odlišit, je zcela objektivně nastaven. Není tedy pravdivé tvrzení, že by žalobce významně zasáhl do právní jistoty rodičů dětí, že tito si nemohli být jistí tím, kterému subjektu reálně své děti svěřují a kdo je za řádné poskytování péče odpovědný. 9. Dle žalovaného spolupráce subjektů musí být v mezích zákona. Žalovaný však neuvádí, jaké konkrétní jednání není v mezích zákona. Žalovaný pouze dovozuje spáchání přestupku pouze zmateným označením na webových stránkách a nikde se již nevyjadřuje k tomu, jakým způsobem měl žalobce svou činnost pod označením dětské skupiny vykonávat. Žalovaný porušil zásadu správnosti, zásadu materiální pravdy, zásadu přesvědčivosti rozhodnutí a zásadu přednosti smírného řešení. 10. Uložená pokuta ve výši 53 000 Kč je pro žalobce zcela likvidační, neboť by ji splácel několik let. Pokud je žalobci kladeno za vinu spáchání přestupku pouze zavádějícím textem na internetových stránkách, nikoliv konkrétním označováním své péče za péči o dítě v dětské skupině, žádnou vzniklou škodou ani dalším pochybením, jeví se žalobci uložení pokuty v takové výši jako zjevný exces a pokud by měl být žalobce formálně potrestán, jevilo by se adekvátní uložení pokuty při spodní hranici rozpětí sazby u daného přestupku. 11. Žalobce tedy považuje napadené rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu I. stupně za nepřezkoumatelné, věcně chybné a vydané v rozporu se základními právními předpisy. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušit s tím, že žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 12. Žalovaný setrval na správnosti svého rozhodnutí a vzhledem k tomu, že žalobní námitky jsou obsahově obdobné námitkám uvedeným v odvolání, odkázal na napadené rozhodnutí a na rozhodnutí oblastního inspektorátu. Kontrola byla provedena v souladu se zákonem a žalovaným i oblastním inspektorátem byly dodrženy zásady správního i přestupkového řízení. Žalovaný nepovažuje své rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Ke skutkovým zjištěním a nesouhlasu žalobce s právní kvalifikací žalovaný odkázal na své rozhodnutí. Žalovaný riziko zaměnitelnosti spatřuje v kumulaci jednotlivých skutečností, žalobce je zpochybňuje jednotlivě. K neprovedení výslechu rodičů se žalovaný vyjádřil na straně 12 napadeného rozhodnutí. Žalovaný nezpochybňoval, že má žalobce živnostenské oprávnění, ani nebyla zpochybňována spolupráce se spolkem Standard island. Rovněž existence uzavřených smluv nebyla zpochybňována, pouze bylo poukázáno na jejich textaci. 13. Výše pokuty je dle žalovaného přiměřená. Pokuta odpovídá závažnosti přestupku, způsobu jeho spáchání, jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán, všem zjištěným osobním a majetkovým poměrům žalobce a polehčujícím i přitěžujícím okolnostem, ale také smyslu a účelu správního trestání. Sankce za protiprávní jednání musí nést přiměřený zásah do majetkové sféry žalobce, aby tento byl veden k dodržování všech zákonných norem. Žalobce byl vyzván k doložení osobních a majetkových poměrů a zjištěné skutečnosti zohlednil při úvahách o výši pokuty. Žalovaný podrobně majetkovou situaci žalobce popsal a vyjádřil se ke skutečnosti, že při stanovení pokuty nebylo vycházeno ze zisku žalobce. Žalovaný vycházel z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 14. 8. 2014, č. j. 10 Ads 140/2014-58, dle kterého nelze vycházet pouze ze zisku, ale také z dalších skutečností, jako např. obrat sk