9 Afs 289/2016 — Nejvyšší správní soud

30 A 1/2021- 195 - text 17 30 A 1/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobce: Biologické centrum AV ČR, v. v. i. sídlem Branišovská 1160/31, České Budějovice zastoupený advokátem JUDr. Jaromírem Kyzourem sídlem Lublaňská 398/18, Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2020, č. j. 48824/2020-MZE-16211, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 2. 11. 2020, č. j. 48824/2020-MZE-16211, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 18 518 Kč k rukám jeho advokáta, JUDr. Jaromíra Kyzoura, sídlem Lublaňská 398/18, Praha 2, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V projednávané věci jde o přezkum zákonnosti rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobce o zařazení lesního pozemku parc. č. X v k. ú. H. („Pozemek“) do kategorie lesů zvláštního určení. 2. Žalobce je veřejnou výzkumnou institucí. Mezi hlavní předměty jeho činnosti patří zejména vědecký výzkum v oblastech obecné a aplikované entomologie a navazujících oborech, ekologie, a to včetně smluvního výzkumu, a využití získaných poznatků v ochraně přírody a životního prostředí, v zemědělství nebo lesnictví. 3. Dne 17. 6. 2020 požádal žalobce Krajský úřad Jihomoravského kraje o zařazení Pozemku v jeho vlastnictví do kategorie lesů zvláštního určení potřebných pro zachování biologické rozmanitosti podle § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona. Krajský úřad jeho žádost rozhodnutím ze dne 28. 8. 2020 č. j. JMK 120636/2020, zamítl. Stěžejním důvodem zamítnutí žádosti byla skutečnost, že v současné době Pozemek nedisponuje vyšší mírou biologické rozmanitosti, proto u něj převládá veřejný zájem na zachování produkční funkce. 4. Odvolání žalobce žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl. II. Obsah žaloby 5. Žalobce v podané žalobě tvrdí, že byl vydáním napadeného rozhodnutí zkrácen na svých hmotných i procesních právech. Jako vlastníkovi Pozemku mu byla v rozporu s čl. 11 odst. 3 Listiny uzavřena možnost spravovat les podle svých představ s cílem optimálně naplňovat mimoprodukční funkce vztahující se k ochraně přírodní rozmanitosti, mj. žádat o umožnění odchylných postupů za účelem realizace opatření ve prospěch chráněných druhů podle § 36 odst. 1 lesního zákona. Přestože je v současné době v důsledku kůrovcové kalamity na trhu nadbytek dřeva, je žalobce nucen plnit produkční funkci lesa. Tím je znemožňováno rovněž jeho právo podílet se na ochraně přírody a krajiny ve smyslu § 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny („ZOPK“). 6. Žádost byla odůvodněna snahou o vytvoření Ptačího parku Kosteliska, v němž by byly vytvořeny biotopové podmínky ptáků, netopýrů a saproxylických druhů organismů (zejm. lesáka rumělkového). Ochrana přírody ve smyslu § 2 ZOPK nemá být pouze činností orgánů veřejné moci, ale má být zajišťována také fyzickými a právnickými osobami, které se mohou podílet na vytváření příznivého životního prostředí. 7. Napadeným rozhodnutím bylo zasaženo rovněž do práva žalobce na svobodu vědeckého bádání, které je chráněno čl. 15 odst. 2 Listiny. V rámci své vědecké a vzdělávací činnosti žalobce čerpá informace přímo z terénu, čemuž napadené rozhodnutí brání. 8. Porušení procesních práv žalobce spatřuje v nedostatečném odůvodnění rozhodnutí, v porušení zásady materiální pravdy a zásady legitimního očekávání. 9. Správní orgány při výkladu podmínek pro zařazení Pozemku do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona nezohlednily cílový stav popisovaný v žádosti. Vycházely pouze z aktuálního stavu Pozemku, čímž došlo k nepřiměřeně zužujícímu výkladu. Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy, u kterých je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazen funkcím produkčním. Žalobce žádal o zařazení Pozemku mezi lesy zvláštního určení potřebné pro zachování biologické různorodosti. Biodiverzita se přitom může projevovat na úrovni genové diverzity, druhové diverzity a na úrovni diverzity ekosystémů a společenstev. 10. Všechny funkce lesa by podle § 11 odst. 2 lesního zákona měly být plněny rovnoměrně. Produkční funkce lesů by neměla být upřednostňována nad funkcí mimoprodukční, na níž je v dnešní době (zejména v souvislost s úbytkem biodiverzity) veřejný zájem. Zatímco produkční funkce lesa je především soukromým ekonomickým zájmem vlastníka, ochrana přírodní rozmanitosti je zájmem veřejným. Žádost byla odůvodněna cílem vytvářet pomocí postupných zásahů biotopové a mikrobiotopové podmínky pro široké spektrum organismů (např. podpora autochtonních listnatých dřevin a jejich výchova v uvolněném až trvale přerušeném zápoji, využití tradičních i netradičních způsobů obhospodařování dřevin). K bližšímu obsahu záměru poukazoval žalobce na internetové stránky projektu Ptačí park Kosteliska, který vznikl za účelem podpory biodiverzity. Jeho partnerem je i žalobce. Na daném území se nacházejí živočichové, kteří jsou předmětem ochrany podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. (např. netopýři) nebo živočichové chránění právem Evropské unie (netopýři nebo lesák rumělkový jsou v příloze IV směrnice o stanovištích zahrnuti mezi druhy živočichů vyžadujících přísnou ochranu). Veřejný zájem na ochraně těchto živočichů plyne rovněž z § 58 odst. 1 ZOPK. 11. Podle žalobce se správní orgány dopustily tří zásadních pochybení: 1) vycházely jen z aktuálního stavu Pozemku, nikoliv stavu plánovaného, 2) chybně vyhodnotily význam lesa na pozemku z hlediska ochrany biodiverzity a 3) nedostatečně zhodnotily potřebu naplňovat produkční funkci lesa na pozemku. 12. Při rozhodování podle § 8 odst. 2 písm. f) lesního zákona bylo nutné zohlednit i potenciální stav, který má být v rámci kategorie lesa zvláštního určení naplňován. Rozhodujícím kritériem má být nadřazenost zájmu na plnění mimoprodukčních funkcí lesa. Ten nicméně nemusí převažovat již v době rozhodování. Lesní zákon v § 8 odst. 2, věta prvá, připouští pouhou možnost veřejného zájmu na zlepšení životního prostředí. Z toho je zřejmé, že zákonodárce připouští možnost zařazení lesa do lesů zvláštního určení i v situaci, kdy ke zlepšení životního prostředí má dojít teprve v budoucnu. Ani z § 6 lesního zákona, který hovoří o kategorizaci lesů, nelze dovodit, že by byl rozhodující pouze aktuální stav lesa. Např. holina v lese neplní produkční funkci, ale stále je považována za hospodářský les. Požadavek žalovaného, aby již v okamžiku rozhodování byla zrealizována opatření, která přinesou kýžený efekt pro biologickou rozmanitost, je nepřiměřený. Cílového stavu je nutné často dosahovat za pomocí výjimek dle § 36 odst. 1 lesního zákona. Výjimku však nelze získat, pokud les není lesem zvláštního určení. Žalobce u Pozemku upozorňoval na potřebu vytvářet prosvětlené porosty dřevin v širokém sponu a v uvolněném až trvale přerušeném zápoji za účelem podpoření výskytu saproxylického hmyzu, který v hustých stinných lesích nemá vhodný biotop. Oproti tomu ukazatel zakmenění, který zmiňoval krajský úřad, vypovídá o produkci dřevní hmoty. Ve vztahu k jiným funkcím lesa však nemá žádnou vypovídající hodnotu. V prvostupňovém rozhodnutí bylo navíc argumentováno rakouským lesním zákonem z roku 1975, s nímž žalobce nebyl seznámen. Přesto je přesvědčen, že žalovaný chybně směšuje ukazatel zakmenění a zápoj [viz § 7 písm. f) vyhlášky č. 84/1996 Sb.]. Zápoj hovoří o pokryvnosti korun, zatímco zakmenění o produkci kmenů. 13. Pro přežití řady ohrožených nebo zvláště chráněných druhů jsou klíčové dřeviny s co největším průměrem kmene a vzácnými mikrostanovišti (např. dutiny stromů, obnažené dřevo). Takové dřeviny chce žalobce na Pozemku pěstovat, jak vyplývalo z podané žádosti. Oproti tomu stromy rostoucí při zakmenění 0,7 jsou vysoké a štíhlé, s malou korunou, ve spodní části bez větví. Tyto stromy nevyhovují záměru žalobce, neboť mají minimální tloušťkový přírůst kmene. Zařazením mezi lesy zvláštního určení nechce žalobce předjímat, zda by byla potřebná výjimka ve smyslu § 36 odst. 1 lesního zákona, nicméně nestane-li se les lesem zvláštního určení, bude záměr žalobce do budoucna vyloučen. Postup krajského úřadu i žalovaného byl pro žalobce překvapivý, neboť v jiných rozhodnutích byl zohledněn rovněž budoucí (cílový) stav a směřování lesního hospodaření (viz rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 6. 5. 2019, č. j. JMK 63663/2019). Rozhodování žalovaného tak nese znaky nepřípustné libovůle. Žalovaný zmiňuje, že rozhodnutí o zařazení mezi lesy zvláštního určení má konstitutivní povahu. Jeho účelem tedy není osvědčení již existujícího stavu. V dané věci je rovněž nepřiléhavá argumentace, že za současného stavu je zařazení lesa mezi lesy zvláštního určen