4 As 59/2004 — Nejvyšší správní soud

30 A 87/2021- 65 - text 6 30 A 87/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobce: D. F. zastoupený advokátem Mgr. Zdeňkem Burdou sídlem Leknínová 3033/7, 106 00 Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2021, č. j. JMK 71350/2021 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V projednávané věci jde o posouzení včasnosti podaného odvolání. 2. Magistrát města Brna žalobci dne 9. 6. 2020 oznámil dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku jeho pozbytí podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále též „zákon č. 361/2000 Sb.“). Uvedených 12 bodů dosáhl žalobce ke dni 6. 6. 2020. Žalobce podal proti všem záznamům bodů námitky, které Magistrát města Brna zamítl jako nedůvodné rozhodnutím ze dne 4. 2. 2021, č. j. MMB/0058982/2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). 3. Odvolání žalobce zamítl žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím pro opožděnost. II. Argumentace žalobce 4. Žalobce v podané žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a pro nesrozumitelnost, je nezákonné a trpí vadami představujícími podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem. 5. Odvolání proti rozhodnutí o námitkách podal prostřednictvím datové schránky, přičemž k odeslání datové zprávy došlo tak, že datová schránka byla načtena v advokátním programu Praetor ze systému ARES podle IČO patřícího Statutárnímu městu Brno nebo Magistrátu města Brna. Odvolání tak bylo doručeno do datové schránky organizační jednotky Magistrátu města Brna. Jedná se tak o odvolání řádné a včasné. To, že datová zpráva byla doručena do schránky Městské policie Brno, není podle žalobce rozhodné. Rovněž tuto datovou schránku je nutné považovat za datovou schránku Statutárního města Brna. Jedná se o jeden subjekt veřejné správy, a tedy i o jednoho adresáta. Z pohledu teorie správního práva není Městská policie Brno samostatným subjektem veřejné správy. 6. Výklad žalovaného považuje žalobce za přepjatě formalistický a protiústavní. Systém Praetor je renomovaný a prověřený advokátní software, jenž fúzoval se společností Wolters Kluwer. Data v něm obsažená jsou čerpána z registru ARES, který je spravován Ministerstvem financí. K danému žalobce navrhl výslech pana R. (zaměstnance společnosti Praetor), provedení dotazu na společnost ARES s.r.o. a Ministerstvo financí, případně výslech jejich zaměstnanců. 7. Dále žalobce k věci samé uvádí, že příkazové bloky č. B1042573 a č. C1146440 neobsahují zákonné náležitosti a údaje v nich jsou nečitelné. Těmito skutečnostmi se správní orgán I. stupně nezabýval, což má za následek nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí. 8. Na základě výše uvedeného navrhl zrušit napadené rozhodnutí, včetně jemu předcházejícího rozhodnutí o námitkách. III. Argumentace žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout. Napadené rozhodnutí považuje za správné, odůvodněné a plně přezkoumatelné. 10. Trvá na opožděnosti podaného odvolání. Je irelevantní, jakým způsobem žalobce vyhledal konkrétní datovou schránku. I dobrá víra v soukromý software nemůže jakkoliv změnit jeho pochybení. Statutární město Brno, resp. Magistrát města Brna (jakožto správní orgán I. stupně) není identickým správním subjektem s Městskou policií Brno. Tyto subjekty mají odlišnou datovou schránku, přičemž skutečnost, že sdílí totéž IČO, není podstatná. Žalobce byl v závěru rozhodnutí o námitkách poučen o možnosti podat odvolání, včetně poučení o lhůtě a subjektu, k němuž se odvolání podává. Seznam držitelů datových schránek spravovaný Ministerstvem vnitra ČR je volné dostupný na webových stránkách www.mojedatovaschranka.cz. IČO není doručovací adresou. Je tak zcela nepodstatné, že žalobce použil ARES k vyhledání správního orgánu I. stupně. Argumentaci žalobce považuje za účelovou. Příslušnému správnímu orgánu nebylo toto odvolání v zákonné lhůtě ani předáno. 11. Námitky vůči konkrétním příkazovým blokům nesouvisí s předmětem žaloby. Ta totiž směřuje proti rozhodnutí žalovaného o zamítnutí odvolání pro opožděnost. V něm se žalovaný věcí samou nezabýval. Nad rámec ale uvádí, že příkazové bloky žádné nejasnosti neobsahují, proto by ani argumentace žalobce nemohla obstát. IV. Posouzení věci soudem 12. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání v souladu s § 51 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“). 13. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Na úvod soud uvádí, že soudní přezkum rozhodnutí odvolacího orgánu o zamítnutí odvolání pro opožděnost je možný, avšak pouze v otázce, zda bylo odvolání skutečně podáno opožděně, či nikoliv, respektive zda byl žalobce na svém právu na odvolací přezkum prvostupňového rozhodnutí zkrácen. Takové rozhodnutí má totiž pro žalobce i hmotněprávní dosah, neboť je mu tím znemožněno otevřít otázku zákonnosti meritorního rozhodnutí správního orgánu I. stupně (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2005, č. j. 4 As 59/2004-66). Není však možné věnovat se námitce věcné nesprávnosti, resp. nezákonnosti rozhodnutí správního orgánu I. stupně (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2008, č. j. 2 As 53/2007-111). Soud tak není v tomto případě oprávněn zabývat se námitkami žalobce směřujícími do samotných příkazových bloků, respektive hodnotit, zda tyto bloky jsou způsobilé k záznamu bodů do žalobcovy karty řidiče. 15. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda je napadené rozhodnutí způsobilé soudního přezkumu. Případná nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí (ať už pro jeho nesrozumitelnost či pro nedostatek důvodů) by totiž byla vadou natolik závažnou, k níž by soud byl povinen přihlížet z úřední povinnosti (ex offo) a pro kterou by muselo být rozhodnutí žalovaného dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušeno (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002-35). Dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je srozumitelné, vnitřně strukturované a dostatečně odůvodněné. Žalovaný podrobně vysvětlil, proč bylo předmětné odvolání podáno opožděně a proč aplikoval jednotlivá zákonná ustanovení způsobem, který vedl k výslednému rozhodnutí. Námitku nepřezkoumatelnosti tak soud neshledal důvodnou. 16. Dále se soud věnoval včasnosti podaného odvolání. 17. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, „se podání činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo.“ O k tomu doplňuje, že „v daném ohledu je klíčové, že podání je učiněno teprve dnem, kdy tomuto orgánu došlo“ (POTĚŠIL, L., HEJČ, D., RIGEL, F., MAREK, D. Správní řád. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 236.) 18. Podle § 86 odst. 1 zákona správního řádu, se „odvolání podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.“ 19. Z § 40 odst. 1 písm. f) správního řádu plyne, že „pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.“ 20. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále též „zákon o elektronických úkonech“), „datovou schránku orgánu veřejné moci zřídí Ministerstvo vnitra bezplatně orgánu veřejné moci, a to bezodkladně po jeho vzniku a v případě, že orgán veřejné moci vzniká zápisem do evidence podle jiného právního předpisu, bezodkladně po jeho zápisu do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.“ (odst. 1). „Další datové schránky orgánu veřejné moci zřídí ministerstvo orgánu veřejné moci bezplatně na žádost tohoto orgánu do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti. Datová schránka podle předchozí věty se zřizuje zejména pro potřebu vnitřní organizační jednotky orgánu veřejné moci nebo výkonu konkrétní agendy nebo činnosti orgánu veřejné moci (§ 6 odst. 2 zákona o elektronických úkonech). Podle § 6 odst. 5 zákona o elektronických úkonech se orgánu veřejné moci zřizuje pouze datová schránka orgánu veřejné moci.“ Zvláštní úpravu, jenž by se týkala pravidel pro doručování do fakultativně zřízené datové schránky orgánu veřejné moci tento zákon neobsahuje. Taktéž neobsahuje ani pravidla ve vztahu k doručování m