5 Ads 42/2003 — Nejvyšší správní soud

34 Ad 6/2023- 54 - text  9 34 Ad 6/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobce: J. P. trvale bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 2. 2023, č. j. X, takto: I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalované s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 2. 2023, č. j. X („napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 10. 10. 2022, č. j. X („prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění („zákon o důchodovém pojištění“), neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 20 %. Nebyla tak naplněna minimální hranice poklesu pracovní schopnosti o 35 %, která je nutná pro uznání žalobce invalidním. 2. Základem pro vydání prvostupňového rozhodnutí byl posudek Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) ze dne 4. 10. 2022, podle něhož pracovní schopnost žalobce poklesla o 10 %. Jako příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo stanoveno zdravotní postižení uvedené v kapitole VIII (postižení ucha, bradavkového výběžku, sluchu), oddílu A (postižení ucha, bradavkového výběžku, sluchu), položce 10a (komplikace provázející ušní postižení, ušní šelesty, tinnitus, stabilizované formy, lehká symptomatologie, neinterferující s pracovní činností) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. („vyhláška o posuzování invalidity“). 3. Podle posudku o invaliditě České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ze dne 25. 1. 2023, vypracovaného pro účelu námitkového řízení, činila míra poklesu pracovní schopnosti žalobce 20 %. Jako příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce bylo stanoveno zdravotní postižení uvedené ve stejné kapitole a oddílu, ale v položce 8a [objektivizovatelné poruchy rovnováhy (poruchy vestibulárního ústrojí), lehké poruchy, lehká nejistota, lehčí závratě při celodenním zatížení, silnější nejistota s projevy závratí při vyšších duševních a tělesných zatíženích (vyšších než obvyklých, středních), řídký výskyt záchvatů, s kratším trváním, záchvat neinterferuje s pracovní činností] přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. II. Žaloba 4. Žalobce s posudkovým závěrem posudku zpracovaného v námitkovém řízení nesouhlasil. Souhlasil s tím, že mu byla nově přiznána dominantní diagnóza benigní paroxysmální vertigo a vestibulopatie a s tím, že mu bylo pro nemožnost práce v současném či minulém zaměstnání navýšeno snížení pracovní schopnosti o dalších 10 %. V případě dominantní diagnózy žalobce se však nejedná o lehkou poruchu, ale o středně těžkou poruchu definovanou jako výrazná nejistota a projevy závratí při celodenním zatížení, opakované prudké závratě s vegetativními projevy, zvracením při obvyklém (středním) duševním a tělesném zatížení, častější výskyt záchvatů delšího trvání, záchvat ovlivňuje pracovní činnost. 5. Žalovaný si protiřečí tím, že žalobci přiznal 10 % navíc za nemožnost výkonu povolání a vzdělání, ale současně jeho zdravotní stav ohodnotil tak, že závratě neinterferují s pracovní činností. Posudkový lékař došel k závěru, že schopnost využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti u žalobce převážně nejsou zachovány (proto přiznání 10 % bodů navíc za nemožnost vykonávat současné povolání). Žalobce nerozumí tomu, jak může posudkový lékař určit závratě lehkého stupně, které neinterferují s pracovní činností, současně určí řadu pracovních omezení, a přitom neuzná, že dané postižení interferuje s pracovní činností. 6. Nesouhlas žalobce vychází z toho, že nyní, když je dlouhodobě v pracovní neschopnosti a není vystaven běžnému celodennímu zatížení, se jeho současné potíže jeví jako méně závažné. Postižení rovnovážného ústrojí mu ale činí potíže i v pracovní neschopnosti v domácím prostředí. Při změně polohy žalobce přepadá závrať, kvůli které musí čekat i několik minut na ustálení. V běžném celodenním zatížení by buď nebyl schopen řadu činností vykonávat, nebo by se projevy závratí zhoršily. Dále není pravdou, že toto postižení neinterferuje s pracovní činností – naopak, každý výraznější pohyb způsobuje další závrať. 7. Dle žalobce jde o středně těžkou poruchu, protože lehké potíže se projevují již při lehkém zatížení. Při běžném celodenním zatížení, tedy při docházení do zaměstnání a dalším běžném fungování se projevy zhoršují a ovlivňují pracovní činnost. Zároveň žalobce nemůže kvůli svému postižení vykonávat současnou pracovní činnost, ani řadu pracovních činností předchozích. 8. Žalobce uzavřel, že je schopen se živit manuální činností, s nepřiznanou invaliditou však je třeba, aby pracoval na plný úvazek, není schopen pracovního uplatnění na otevřeném trhu práce. Vhodné pracovní podmínky by měl pouze na chráněném pracovním trhu, který pro něj bez přiznané invalidity není dostupný. III. Vyjádření žalované 9. Žalovaná i nadále trvá na napadeném rozhodnutí. K námitkám žalobce uvedla, že při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření. Přitom se bere v úvahu a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 10. Žalovaná připomněla, že v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je žalovaná ve správním řízení vázána posudkem lékaře OSSZ a v rámci řízení o námitkách posudkem lékaře ČSSZ, neboť obdobně jako při posouzení míry poklesu pracovní schopnosti se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství. Žalovaná shrnula náležitosti posudku dle vyhlášky o posuzování invalidity. 11. Žalovaná rozhodla na podkladě posudku zpracovaného lékařem žalované, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem 12. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní spis OSSZ Blansko a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti. 13. Žalobce podal žádost o invalidní důchod dne 25. 7. 2022. Součástí spisu je ve vztahu k tomuto řízení mimo jiné profesní dotazník žalobce, výuční list žalobce (vyučen jako kuchař-číšník), lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu ve věcech sociálního zabezpečení ze dne 20. 7. 2022 a další lékařská dokumentace, např. lékařská zpráva z ORL ambulance MUDr. V. V. ze dne 28. 3. 2022, zpráva o hospitalizaci ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně na klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ze dne 2. 4. 2022, ambulantní lékařská zpráva ze dne 4. 4. 2022 z Nemocnice České Budějovice a.s., lékařská zpráva ze dne 30. 6. 2022, ze dne 12. 8. 2022 a ze dne 21. 11. 2022 z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, psychiatrická lékařská zpráva MUDr. J. N. ze dne 21. 9. 2022. Dále lékařská zpráva z audiologie a foniatrie MUDr. M. V. ze dne 7. 11. 2022 a dále lékařská dokumentace z Nemocnice Blansko. 14. Dle posudkového hodnocení lékařky OSSZ MUDr. B. F. ze dne 4. 10. 2022 žalobce nebyl invalidní. Jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo určeno zdravotní postižení podřaditelné do kapitoly VIII oddíl A položka 10a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. 15. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce námitky. Dle posudkového hodnocení v námitkovém řízení lékařky ČSSZ MUDr. M. R. ze dne 25. 1. 2023 žalobce nebyl invalidní. Jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo určeno zdravotní postižení podřaditelné do kapitoly VIII oddíl A položka 8a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti o 10 %. Vzhledem k vlivu na schopnost využí