2 Ao 1/2008 — Nejvyšší správní soud

65 A 2/2023- 97 - text 9 č. j. 65 A 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Václava Štencla, MA a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D. ve věci navrhovatelů: a) M. Š., narozený dne X bytem X b) V. B., narozený dne X bytem X c) Krásné Moravany, s. r. o., IČO 04455541 sídlem U Vlečky 1046, 664 42 Modřice všichni zastoupeni advokátkou Mgr. Anežkou Statečnou sídlem Sochorova 3226/40, 616 00 Brno proti odpůrci: obec Moravany sídlem Vnitřní 49/18, 664 48 Moravany zastoupen advokátem JUDr. Radkem Ondrušem, se sídlem Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změna č. 1 územního plánu Moravany, ze dne 9. 6. 2022, takto: I. Řízení o návrhu navrhovatele a) se zastavuje. II. Návrh navrhovatelů b) a c) se zamítá. III. Navrhovatel a) a odpůrce nemají právo na náhradu nákladů řízení o návrhu navrhovatele a). IV. Navrhovatelé b) a c) nemají právo na náhradu nákladů řízení. V. Navrhovatel b) je povinen zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 4 114 Kč, a to k rukám JUDr. Radka Ondruše, advokáta se sídlem Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. VI. Navrhovatel c) je povinen zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 4 114 Kč, a to k rukám JUDr. Radka Ondruše, advokáta se sídlem Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. VII. Navrhovateli a) se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Brně do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Navrhovatel a) se vyzývá, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo bankovního účtu, na nějž má být soudní poplatek vrácen. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Zastupitelstvo odpůrce vydalo dne 9. 6. 2022 opatření obecné povahy – změna č. 1 územního plánu Moravany (dále jen „napadené OOP“), které nabylo účinnosti dne 25. 6. 2022. Navrhovatelé se domáhají zrušení napadeného OOP. Konkrétně navrhovatelé brojí proti změně umístění biokoridoru LBK 6 (dále jen „biokoridor“), který má nově vést také přes pozemky navrhovatelů, a proti zvýšení požadavku minimální velikosti nového stavebního pozemku v plochách bydlení v rodinných domech na 600 m2. II. Stanoviska účastníků řízení 2. Navrhovatelé se domáhají zrušení napadeného OOP. Namítají, že vydáním změny č. 1 územního plánu Moravany byli zkráceni na svých právech, zejména na právu vlastnickém; došlo ke vzniku škody na jejich majetku. Napadeným OOP byla změněna trasa vedení biokoridoru mimo jiné také přes pozemek parc. č. X, zapsaný na LV č. X, pro katastrální území X (všechny další jmenované pozemky se nacházejí v katastrálním území X), který je ve spoluvlastnictví navrhovatele a) a navrhovatele b), a pozemek parc. č. XA, zapsaný na LV X, jehož vlastníkem je navrhovatel c) (dále budou souhrnně tyto dva pozemky označovány ve shodě s návrhem jako „pozemky č. 1“). Pozemky č. 1 jsou změnou trasy biokoridoru značně omezeny. Přesunutím trasy biokoridoru byly znehodnoceny, jelikož navrhovatelé plánovali na pozemcích zahájit výstavbu rodinných domů. Pozemky č. 1 zůstávají jako jediné nezastavěné a tvoří nepochopitelnou proluku v území. V současné době jsou vedeny jako zemědělské pozemky, nicméně pro zemědělské využití jsou již vyčerpány a nachází se v málo bonitní oblasti. Nová výstavba je navíc pro odpůrce zásadní. Názor odpůrce, že biokoridor je nutné vést přes pozemky č. 1, byl vyvrácen Revizí Územního plánu Moravany, změna č. 1 ze srpna 2021, vypracovanou Ing. Arch. Ľ. K./NASKOK atelier s.r.o. (dále jen „revize“). Vlastnické právo navrhovatelů by mělo převážit nad veřejným zájmem. Odůvodnění změny trasy biokoridoru je také nedostatečné. Navrhovatelé a) a b) jsou dále napadeným OOP dotčeni tím, že na pozemcích v jejich společném spoluvlastnictví parc. č. XB, XC, XD, XE a XF, zapsaných na LV X (dále budou souhrnně tyto pozemky označovány ve shodě s návrhem jako „pozemky č. 2“), došlo ke zvýšení požadavku minimální velikosti stavebního pozemku pro rodinný dům na 600 m2, což odporuje plánované výstavbě rodinných domů na těchto pozemcích. Nový požadavek na minimální rozlohu stavebního pozemku pro rodinný dům povede k rozrušení urbanistické struktury. V případě nevyhnutelného nahrazení původních staveb stavbami novými nebude možné požadavek na rozlohu pozemku o minimální výměře 600 m2 splnit. Dojde tak k vytvoření proluk. Odpůrce se řádně nevypořádal s námitkami navrhovatelů ve vztahu k vedení biokoridoru, pouze uvedl, že revize není právně závazná. Nedostatečně se odpůrce vypořádal také s námitkami uplatněnými ve vztahu k pozemkům č. 2. 3. Odpůrce ve svém vyjádření navrhuje, aby soud návrh zamítl. Území odpůrce je územím vesnické zástavby. Rozvoj je daný kapacitou obslužných komunikací a další technické infrastruktury. Již dnes je kapacita příjezdových komunikací do Brna nedostatečná. Předložená revize nemá veřejnoprávní charakter, nejedná se o součást územně plánovací dokumentace. Pozemky č. 1 jsou zemědělsky obhospodařovanou ornou půdou (II. třída bonity) sousedící s intravilánem, avšak nejsou jeho součástí, nejde o proluku v zástavbě. Na pozemcích nedochází k žádné změně, nadále jde o pozemky k zemědělským účelům, na nichž není možná výstavba. Při vymezování trasy biokoridoru byly kromě přírodních a přírodovědeckých aspektů vzaty v potaz i majetkoprávní vztahy. Nová trasa co nejvíce využívá pozemků ve vlastnictví obce, je kratší, logičtější, méně zatěžující soukromé zemědělské pozemky, a tedy vhodnější jak z hlediska umožnění migrace živočišných druhů zemědělskou krajinou, tak i z hlediska dopadů na zemědělskou půdu. Biokoridor je navíc vymezen na okraji pozemků č. 1 při souvrati pole podél existující cesty. Na staré polní cestě jsou podmínky pro migraci živočichů vhodnější něž přes obhospodařovaný lán. Pozemky č. 1 nebyly v původním územním plánu vymezeny pro stavbu rodinných domů, dosavadnímu využití pro zemědělské účely biokoridor nezabraňuje. Změna požadavku na stavební pozemky se na pozemky č. 2 nepoužije z toho důvodu, že se jedná o stávající zástavbu. Požadavek na minimální velikost stavebního pozemku se uplatní pouze u nové zástavby. Bylo nutné stanovit požadavek na minimální velikost stavebního pozemku, aby se zabránilo nežádoucímu přehušťování zástavby v obci a aby se podpořila absorpce dešťové vody zvýšením zatravněných ploch. Navrhovatelé nerealizují kroky směřující k povolení výstavby na kterémkoliv z předmětných pozemků. III. Posouzení věci krajským soudem 4. Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny všechny podmínky řízení a předpoklady pro věcný přezkum napadeného OOP. Shledal přitom, že řízení o návrhu navrhovatele a) je nutno zastavit pro nezaplacení soudního poplatku. Krajský soud usnesením ze dne 27. 6. 2023, č. j. 65 A 2/2023-64, vyzval navrhovatele, aby každý z nich uhradil soudní poplatek ve výši 5 000 Kč do 15 dní od doručení předmětného usnesení. Zástupkyni navrhovatelů bylo usnesení doručeno dne 3. 7. 2023, poslední den lhůty na uhrazení soudního poplatku tak připadl na 18. 7. 2023. Navrhovatel a) však soudní poplatek uhradil až dne 19. 7. 2023 (platby byly identifikovány mimo jiné také závazným specifickým symbolem), a tedy opožděně. Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 9 odst. 1, věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) vyplývá, že soud řízení zastaví po marném uplynutí lhůty, kterou určí poplatníkovi k zaplacení soudního poplatku. Podle věty třetí se přitom k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek nebyl ve stanovené lhůtě navrhovatelem a) zaplacen, krajský soud podle § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 9 odst. 1, větou druhou, zákona o soudních poplatcích, řízení o jeho návrhu usnesením zastavil. 5. Soud poznamenává, že navrhovatel a) je spoluvlastníkem dotčených pozemků spolu s navrhovatelem b). Faktický rozsah přezkumu napadeného OOP se proto zastavením řízení o návrhu navrhovatele a) nezměnil. Pokud není uvedeno jinak, označuje soud v dalším textu pojmem „navrhovatelé“ navrhovatele b) a c). 6. Krajský soud dále uvádí, že navrhovatelé osvědčili svou aktivní procesní legitimaci. Podle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, „kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.“ Navrhovatel b) je spoluvlastníkem pozemků parc. č. X, XB, XC, XD, XE a XF a navrhovatel c) je vlastníkem pozemku parc. č. XA. Tyto pozemky jsou součástí území přímo dotčeného napadeným OOP, proti kterému v návrhu brojí. V návrhu poukazují na konkrétní důsledky napadeného OOP pro uvedené pozemky, přičemž krajský soud považuje tato tvrzení za dostatečná pro závěr o napln