CS · EN DE FR brzy

9 As 79/2016 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2024:29.Ad.4.2023.74
Datum: 2024-06-25
Z rozhodnutí: Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše ve věci…
29 Ad 4/2023- 74 - text 9 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše ve věci žalobce: A.B. proti žalovanému: doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D. služební orgán předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2023, č. j. ÚOHS-04237/2023/164, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 1. 2. 2023, sp. zn. ÚOHS-04237/2023/164, se ruší a vrací žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč ve lhůtě 8 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Předmětem sporu je vytknutí nedostatků žalobci ve službě podle § 88 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále „služební zákon“), ze strany představeného. II. Skutkové okolnosti a rozhodnutí správních orgánů 2. Dne 1. 2. 2023 byly žalobci představeným písemně vytknuty nedostatky ve službě podle § 88 odst. 3 služebního zákona. Žalobce si výtku převzal, což doložil svým podpisem. 3. V hodnocení událostí předcházejících předání písemné výtky se účastníci rozcházejí. Žalobce uvádí, že před předáním písemné výtky mu byla udělena ještě obsahově stejná výtka ústní. Žalovaný s tímto tvrzením nesouhlasí a vysvětluje, že představený žalobci pouze obsah písemně ukládané výtky nejdříve ústně shrnul. 4. Obsahem výtky byla především skutečnost, že dne 20. 1. 2023 měl žalobce za úkol odevzdat svému přímému nadřízenému koncept rozhodnutí, což však v daném termínu nesplnil. Tohoto úkolu si byl dobře vědom, přesto toho dne z pracovního e-mailu zaslal žalovanému pět e-mailů nijak nesouvisejících s plněním služebních úkolů. Uvedené jednání považoval představený za porušení povinnosti státního zaměstnance podle § 77 odst. 1 písm. d) služebního zákona a § 77 odst. 1 písm. o) služebního zákona ve spojení s čl. 5.4.3 organizační směrnice Etický kodex Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže OS 33/2021 účinného od 17. 12. 2021. III. Argumentace žalobce 5. Žalobce v řízení před soudem upravil petit své žaloby. Ve stručně formulované žalobě ze dne 31. 3. 2023 požadoval pouze zrušení ústní výtky pronesené vůči němu představeným dne 1. 2. 2023. Při zaslání textu písemné výtky na výzvu soudu dne 23. 5. 2023 upřesnil, že se domáhá jak zrušení ústní výtky, tak navazující písemné výtky. 6. Ve vztahu k písemné výtce žalobce brojí proti dvojímu trestání za týž skutek. Ve vztahu k ústní výtce namítá, že nebyly respektovány záruky spravedlivého procesu: nebyl podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění, jakákoli obhajoba mu byla při ústním vytknutí znemožněna. Služební orgán nezjišťoval stav věci, o němž nebyly dány důvodné pochybnosti, nebyl veden spis, nebyl sepsán protokol, žalobce nebyl informován o ukončení shromažďování podkladů. Dále nebyla respektována procesní práva žalobce: jeho právo na seznámení se s obsahem protokolu, právo na podepsání protokolu, na uvedení důvodů eventuálního odepření podpisu a na zaznamenání přímo do protokolu eventuálních námitek proti jeho obsahu. Nebylo respektováno jeho právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit se k podkladům ústní výtky. 7. Vedle toho nebyly respektovány zásady činnosti správních orgánů: byly činěny nedůvodné rozdíly při vyřizování drobných nedostatků ve službě. 8. Současně žalobce upozorňuje, že ústní výtka je věcně nesprávná, a tedy nezákonná. Zasláním pěti e-mailů žalobce dne 20. 1. 2023 žalovanému neporušil žádnou svou právní povinnost. Neodesláním konceptu rozhodnutí téhož dne představenému rovněž neporušil žádné své právní povinnosti. Nebyla také respektována žádost žalobce o utajení jeho totožnosti ze dne 30. 1. 2023 služebnímu orgánu. 9. Žalobce závěrem dodává, že se cítí být cílem odvetných opatření ze strany služebního orgánu a představených. IV. Argumentace žalovaného 10. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Předesílá, že žalobce podepsal žalobu kvalifikovaným elektronickým podpisem, přestože držitelem kvalifikovaného certifikátu, na němž je elektronický podpis založen, je zaměstnavatel žalobce, nikoliv on sám. Žalobce byl proto oprávněn k jeho použití pouze za účelem plnění svých služebních povinností. Zákaz použití pro soukromé účely vyplývá z čl. 5.12.3 Spisového řádu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Protože žaloba není služební věcí, jedná se o osobně motivovaný zájem žalobce, mělo by být na žalobu pohlíženo jako na žalobcem nepodepsanou. 11. Dále žalovaný uvádí, že k dané věci nevedl samostatný spis, písemná výtka i další podklady a úřední záznam byly založeny do osobního spisu žalobce jako samostatný dokument. 12. Žalovaný upozorňuje, že institut výtky drobných nedostatků při výkonu služby umožňuje postihovat jednání, které sice formálně naplňuje znaky kárného provinění, jeho intenzity ale nedosahuje. To znamená, že nedošlo k naplnění materiálního znaku kárného provinění. Vytknutí drobných nedostatků ve službě představuje spíše upozornění na to, že jednání státního zaměstnance je nesprávné. Výtka tak signalizuje vadu v chování nebo postupu státního zaměstnance, jejíž případné opakování (či jiný drobnější nedostatek) povede k vyvození přímé kárné odpovědnosti, a tedy k zahájení kárného řízení. Výtka tedy nemá primárně sankční charakter, ale plní spíše funkci preventivní. Výtku tak lze považovat za jakýsi manažerský nástroj sloužící k řešení méně závažných provinění, jak je zřejmé např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 173/2015-31 ze dne 27. 11. 2015. 13. Mezi zákonem stanovené povinnosti státního zaměstnance patří povinnost plně využívat služební dobu k výkonu služby a plnit služební úkoly řádně a včas. Na základě okolností daného případu představený rozhodl o udělení písemné výtky podle § 88 odst. 3 služebního zákona za nedostatky ve službě podrobněji popsané v písemné výtce. Je v ní uvedeno, jaké jednání žalobce bylo shledáno jako porušující služební kázeň a v čem spočívaly drobné nedostatky ve službě. Skutek, který byl předmětem písemné výtky, je v ní dostatečně přesně vymezen, a také z ní plyne, které zaviněné jednání žalobce je považováno za vytknutý nedostatek ve službě. 14. Žalovaný se důrazně ohradil proti tvrzení žalobce, že mu byla udělena ústní výtka. Jakkoliv se žalobce snaží tento dojem vyvolat, ze všech skutečností je zřejmé, že mu byla udělena písemná výtka. Formu výtky, tj. písemnou nebo ústní, volí představený v závislosti na tom, o jak závažný nedostatek státního zaměstnance se jedná. Jelikož žalobce nesplnil v požadovaném termínu služební úkol, ač si jeho uložení byl prokazatelně vědom, rozhodl představený o udělení výtky písemně. Žaloba sice směřuje proti neexistující ústní výtce a měla by být bez dalšího zamítnuta, žalovaný se přesto podrobně vyjádřil k jednotlivým žalobním námitkám ohledně respektování procesních práv i věcné nesprávnosti a nezákonnosti výtky. V. Ústní jednání konané dne 19. 6. 2024 15. Ve věci proběhlo dne 19. 6. 2024 na žádost žalobce ústní jednání podle § 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). Žalovaný se k jednání nedostavil. 16. Žalobce setrval na svém stanovisku. Navrhl k provedení důkaz svým osobním zvukovým záznamem z pracovního jednání dne 1. 2. 2023, kterým chtěl doložit udělení ústní výtky před následnou výtkou ústní. Na dotaz soudu k průběhu pracovního jednání uvedl, že nejdříve mu byly představeným ústně vytknuty skutky, které mu po chvíli byly stejným představeným vytknuty písemně. Na dotaz soudu, zda vyplývalo z projevu představeného, že má v úmyslu mu udělit dvě samostatné výtky, sdělil, že ne. Z toho důvodu soud důkaz neprovedl, neboť postrádal vypovídací hodnotu ve vztahu ke skutečnosti, která má být prokázána, tedy úmyslu představeného udělit dvě samostatné výtky. 17. Soud dále provedl důkaz dvěma svazky listin o devíti listech předložených při jednání žalobcem. Jeden svazek obsahující dva listy nadepsal žalobce slovy Důkaz 3 + D. anonymity. Zachycují e-mail žalobce žalovanému ze dne 30. 1. 2023, zvýrazněný je v něm text uvádějící, že žalobce činil svá podání v režimu utajení. Druhý svazek listin je nadepsán slovy Důkazy o „odvetnosti“. Obsahuje Vyjádření k vyřazení písemné výtky a k nahlížení do osobního spisu státního zaměstnance, zapsané dne 4. 7. 2022 Mgr. T. S. K poslednímu odstavci zmiňujícímu ne zcela standardní chování žalobce při nahlížení do jeho osobního spisu je dopsán text: „Dovolené jednání“ a několik dalších vlastnoručních poznámek. Další listy zachycují pět e-mailů směřujících od žalobce k žalovanému ze dnů 4. 7. 2022, 29. 6. 2022, 1. 7. 2022 a 29. 6. 2022. Žalobce v nich žalovaného upozorňuje na svá podezření, že Úřad se dopouští porušování právních předpisů v personální oblasti. 18. Ke skutku týkajícímu se opožděně zpracovaného služebního úkolu žalobce dodal, že jeho nadřízený e-mailem akceptoval odevzdání úkolu o den později. 19. Žalobce dále upřesnil žalobní bod namítající, že je cílem odvetných opatř

Citovaná ustanovení

§ 49 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 72 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 88 (234/2014 Sb.)§ 30 (283/1993 Sb.)§ 5 (297/2016 Sb.)§ 2 (500/2004 Sb.)§ 3 (500/2004 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.