1 Afs 107/2004 — Nejvyšší správní soud

30 A 28/2022- 85 - text 6 30 A 28/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D. a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: Farma Bratřejov, s.r.o. sídlem č.p. 253, 763 12 Bratřejov zastoupený advokátkou JUDr. Miroslavou Hořínkovou sídlem areál DEZA, a.s., 757 05 Valašské Meziříčí proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín za účasti: Ing. J. K. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2022, č. j. KUZL 11409/2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Podanou žalobou se žalobce domáhá přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil usnesení Městského úřadu Vizovice, Stavební úřad (dále jen „stavební úřad“) ze dne 22. 9. 2021, č. j. MUVIZ 015276/2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zastaveno řízení o žádosti žalobce o dodatečné povolení stavby „Ocelový přístřešek s krmným žlabem“ X (dále jen „stavba“ nebo „stavba přístřešku“) na pozemcích p. č. XA, XB, XC a XD v katastrálním území X. Důvodem zastavení řízení bylo neodstranění vady žádosti bránící v pokračování v řízení, která spočívala v nedoložení dokladu prokazujícího souhlas s užíváním cizího pozemku. II. Argumentace žalobce 2. Žalobce uvádí, že se stavba přístřešku nachází v zemědělském areálu, který byl vybudován v 60. a 70. letech minulého století na pozemcích soukromých vlastníků, na základě tehdy platných právních předpisů. Také zmiňuje, že předchozí provozovatel předmětné farmy v X provedl někdy v letech 2008 až 2009 rekonstrukci kravína, zemědělské stavby ev. č. 30. Součástí této rekonstrukce byla realizace nadstřešení nad betonovým výběhem, který je součástí stavby kravína. Podél výběhu bylo realizováno krmné koryto, sloužící ke krmení dobytka. V rámci koupě neobdržel žalobce, resp. jeho jednatel od prodávajícího žádné informace o tom, že by některá stavba, která je součástí obchodního závodu, nebyla řádně povolena. 3. Žalobce namítá, že jediným důvodem pro zastavení řízení o dodatečném povolení stavby je nesouhlas vlastníka pozemku pod přístřeškem kravína p. č. XC (který vystupuje v řízení před soudem jako osoba zúčastněná na řízení). Pozemek je zastavěný výběhem kravína a jeho vlastník ho nemůže pro sebe nikterak využívat, nýbrž pouze působí újmu žalobci. 4. Stavba přístřešku slouží pro ochranu chovaného masného dobytka. Osvětlení, kterým je stavba vybavena umožňuje realizovat krmení dobytka v ranních a večerních hodinách a podstatně zvyšuje bezpečnost práce obsluhy při této činnosti. Žalobce dále poukazuje na význam chovu dobytka pro zachování alespoň částečné soběstačnosti českého zemědělství. Žalobce zmiňuje odbornost svého jednatele v masném průmyslu, řádný provoz a hospodářský rozvoj farmy v X. Při nalezení spravedlivého řešení nelze podle žalobce přehlížet ekonomickou a právní realitu vzniklou v České republice v důsledku historického vývoje. Nemožnost spravedlivého vyřešení daného případu znamená ve svém důsledku znehodnocení majetku žalobce, a to v situaci, která osobě zúčastněné na řízení nepřináší absolutně ničeho. 5. Žalobce namítá, že je třeba hledat spravedlivou rovnováhu v kolizi mezi stojícími základními právy a odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 1587/20 ze dne 12. 1. 2022 a na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2005, č. j. 1 Afs 107/2004-48. 6. Žalobce má za to, že je třeba vzít v úvahu veškeré okolnosti případu, základní zásady právních vztahů i ekonomickou racionalitu. Nelze absolutizovat vlastnické právo jednoho vlastníka (jehož jediným cílem je bránit hospodáři v jeho činnosti) na úkor jiného vlastníka (provozujícího a využívajícího již vybudované hodnoty). 7. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. III. Argumentace žalovaného 8. Žalovaný navrhuje podanou žalobou zamítnout, jelikož vznesené námitky považuje za nedůvodné. K jednotlivým žalobním bodům žalovaný plně odkazuje na napadené rozhodnutí. IV. Ústní jednání 9. Při ústním jednání 25. 1. 2024 setrval žalobce na své dosavadní argumentaci a procesních stanoviscích a odkázal na svá písemná podání ve věci. 10. Žalovaný se z jednání omluvil, žádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, přičemž odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a na písemné vyjádření k žalobě. 11. Ing. J. K. (osoba zúčastněná na řízení) se v rámci jednání obsáhle vyjádřil k historickým souvislostem ve vztahu k jeho pozemku a na něm umístěné předmětné stavbě; zejména zdůraznil, že stavba je realizována na pozemku, který je v jeho vlastnictví, se stavbou zásadně nesouhlasí, na což žalobce upozorňoval již předtím, než tento zemědělský areál zakoupil; pozemek je dlouhodobým historickým majetkem rodiny Ing. K. 12. Nad rámec obsahu správního spisu soud neprováděl dokazování žalobcem předloženými fotografiemi stavby přístřešku a popisem konstrukčního řešení stáje ev. č. 30 v X, neboť by nemohlo přispět k dalšímu objasnění skutkového stavu věci. Charakter stavby, který není předmětem sporu, je dostatečně patrný z obsahu správního spisu, jehož součástí jsou mimo jiné i fotografie a projektová dokumentace. Na připojení předchozího soudního spisu sp. zn. 30 A 225/2017 již žalobce netrval. 13. Soud ani neprováděl dokazování listinami přiloženými k podání žalobce ze dne 18. 1. 2024, neboť tyto listiny se vztahovaly k vyjádření osoby zúčastněné na řízení, které bylo podáno ve věci projednávané Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 30 A 103/2022, přičemž pro právní posuzení dané věci nebyly tyto listiny, dokládající spor mezi žalobcem a osobou zúčastněnou na řízení ve věci vzniku škod na okolních pozemcích, které by měly původ v hospodaření žalobce, podstatné. V. Posouzení věci krajským soudem 14. Žaloba byla podána včas osobou k tomu oprávněnou a jedná se o žalobu přípustnou. Soud vycházel při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 15. Předmětem správního řízení zahájeného dne 12. 1. 2017 byla žádost žalobce o dodatečné povolení stavby. Správní orgány správně ve smyslu přechodného ustanovení čl. II bodu 10 zákona č. 225/2017 Sb. vycházely z relevantní právní úpravy obsažené v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění účinném do 31. 12. 2017, tj. před účinností zákona č. 225/2017 Sb. (dále jen „stavební zákon“). 16. Podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena. 17. Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení. 18. Podle § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona k žádosti stavebník připojí doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato práva ověřit v ka