§ 187 stavební zákon – Souhlas vlastníka
Zákon stavební zákon · 283/2021 Sb. · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Stavební zákon § 187 stanovuje, kdy a jakým způsobem musí stavebník doložit souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, na nichž má být stavební záměr uskutečněn, pokud sám není vlastníkem nebo nemá jiné právo k realizaci. Pokud stavebník vlastní pozemek nebo stavbu, nebo má právo stavby či služebnost, stavební úřad si tuto skutečnost ověří v katastru nemovitostí. (§ 187 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Souhlas vlastníka
- Týká se: vlastník, stavebník, stavební úřad
- Judikatura: na § 187 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Souhlas vlastníka“ podle zákona?
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 283/2021 Sb.
(1) Je-li stavebník vlastníkem pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr uskutečněn, nebo je-li oprávněn k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, ověří stavební úřad tuto skutečnost v katastru nemovitostí. Vlastnické právo ke stavbě, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, doloží stavebník čestným prohlášením.
(2) Není-li stavebník vlastníkem pozemku, na němž má být záměr uskutečněn, a není-li ani oprávněn k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, dokládá stavebník souhlas vlastníka pozemku, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti. To platí obdobně i v případě, že stavebník není vlastníkem stavby, která není součástí pozemku. Souhlas vlastníka pozemku nebo stavby nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Dojde-li po podání žádosti k podstatné změně záměru, lze záměr povolit, jen doloží-li stavebník souhlas vlastníka pozemku nebo stavby s upraveným záměrem.
(3) Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace a musí obsahovat identifikační údaje a podpis vlastníka pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr povolen, nebo oprávněného k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti. Identifikačními údaji jsou u
a) fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště,
b) právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.
(4) K souhlasu vlastníka pozemku nebo stavby, které jsou v podílovém spoluvlastnictví, je třeba souhlas dvoutřetinové většiny spoluvlastníků podle výše jejich podílů; v případě bytového spoluvlastnictví postačí pouze souhlas společenství vlastníků jednotek, nebo správce, pokud společenství vlastníků jednotek nevzniklo.
(5) Souhlas není potřeba, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro záměr stanoven zákonem účel vyvlastnění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud stavebník vlastní pozemek nebo stavbu, nebo má právo stavby či služebnost, stavební úřad si tuto skutečnost ověří v katastru nemovitostí. Pokud stavba není v katastru, stavebník doloží vlastnictví čestným prohlášením.
- Pokud stavebník nevlastní pozemek nebo stavbu a nemá ani právo stavby či služebnost, musí doložit souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti.
- Souhlas vlastníka musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace a musí obsahovat identifikační údaje a podpis vlastníka.
- U pozemků nebo staveb v podílovém spoluvlastnictví je potřeba souhlas dvoutřetinové většiny spoluvlastníků podle výše jejich podílů. U bytového spoluvlastnictví stačí souhlas společenství vlastníků jednotek, nebo správce, pokud společenství nevzniklo.
Na co si dát pozor
- Souhlas vlastníka nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru.
- Pokud dojde po podání žádosti k podstatné změně záměru, je nutné doložit souhlas vlastníka s upraveným záměrem.
- Souhlas není potřeba, pokud je pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro záměr stanoven zákonem účel vyvlastnění.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 187
Jak soudy aplikují § 187
Tuto skutečnost stěžovatelka nezpochybňuje a argumentuje-li tím, že kdyby námitku neexistence práva stavby ve stavebním řízení vznesla, nemohl by se jí stavební úřad zabývat, pak tato situace jednak nenastala, jednak toto tvrzení neodpovídá platné právní úpravě (viz § 187 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon).
Nově v žalobcem předloženém vyjádření ze dne 18. 1. 2024 uplatněný poukaz na ust. § 187 nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.) je nedůvodný, neboť uvedené ustanovení citovaného zákona nebylo účinné v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí.
Stěžovatel shrnuje, že se na něj nemůže vztahovat zákonné věcné břemeno podle § 59a vodního zákona, neboť stavba vůbec není vodním dílem ve smyslu vodního zákona. [14] Ve druhém doplnění repliky stěžovatel upozorňuje, že při rozhodování by měl Nejvyšší správní soud zohlednit, že v souladu s § 187 odst. 1 a 2 nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb. stavební zákon – poznámka soudu), který vstoupí v účinnost dne 1. 7. 2023, již nebude možné legální věcná břemena nezapsaná v katastru nemovitostí v řízení o dodatečném stavebním povolení zohledňovat v …
Právní otázky
Související
§ 1169 Změna prohlášení (Zákon občanský zákoník)§ 184a SOUHLAS VLASTNÍKA A NAVAZUJÍCÍ ŘÍZENÍ (Zákon o územním plánování a stavebním řá)§ 34 Souhlas vlastníka domu (Vyhláška vedoucího Ústředního úřadu pro )§ 183 SOUHLAS VLASTNÍKA A NAVAZUJÍCÍ ŘÍZENÍ (Zákon o územním plánování a stavebním řá)§ 27 (Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a k)