4 Ads 12/2015 — Nejvyšší správní soud

62 A 16/2023- 102 - text pokračování 11 62 A 16/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobců: a) P. J. b) P. J. oba bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2022, č.j. MPSV-2021/110279-233/5, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladu řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobci napadají rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2022, č.j. MPSV-2021/110279-233/5, jímž bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru sociálních věcí (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 5. 2. 2021, č.j. KUZL 8887/2021, sp. zn. KUSP 11884/2019, kterým ve smyslu § 22 odst. 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „zákon č. 359/1999 Sb.“), prvostupňový orgán rozhodl o tom, že se žalobci nezařazují do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobci namítají, že napadené rozhodnutí je nesprávné a nezákonné. Žalobci podali jednak žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se pěstouny a žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli. Přesto se v napadeném rozhodnutí objevují důkazy a posouzení správního orgánu k náhradní rodinné péči ve formě pěstounské péče. 3. Žalobci namítají, že skutečnosti uvedené v napadeném rozhodnutí svědčí ve prospěch jejich zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli. Odkazují například na stranu 8 napadeného rozhodnutí v části týkající je jejich osvojitelské motivace. Žalobci nesouhlasí se zpochybňováním zdravotního stavu žalobkyně ve spojení s její částečnou invaliditou. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně ve výši 35 % je na spodní hranici pro uznání invalidity; ta se posuzuje toliko ve vztahu k výdělečné schopnosti žalobkyně, nikoli k výkonu péče o děti. 4. Ve své argumentaci žalobci dále poukazují na lékařskou zprávu ze dne 24. 11. 2020 od neuroložky MUDr. M. Z., podle níž je žalobkyně schopna péče o dítě. Žalobkyně soustavně pracuje, je zaměstnána na zkrácený úvazek v rozsahu šesti hodin denně, což je podle žalobců slučitelné s výkonem rodičovské role. V případě potřeby je žalobkyně připravena výlučně se věnovat péči o dítě. 5. Žalobci dále poukazují na to, že žalovaný při hodnocení důkazů nedostatečně vyhodnotil vyjádření klinické psycholožky PhDr. A. Š., která ve svém závěru a doporučení uvedla, že manželský pár žalobců doporučuje jako vhodný pro náhradní rodičovskou péči. Žalobkyně je na základě výsledků vyšetření PhDr. A. Š. po intelektové stránce v pásmu velmi dobrého průměru až lehkého nadprůměru; rovněž zaměstnavatel hodnotí žalobkyni jako nekonfliktní. Výsledek vyšetření osobnosti žalobkyně je velice pozitivní a pro požadavky náhradní rodinné péče tak vyhovující. 6. Žalobci proto nesouhlasí se závěrem Mgr. P. M., která žalobkyni popisuje jako sociálně neobratnou, odtažitou, úzkostnou a vyhýbající se kontaktu s lidmi. Dodávají, že žalobkyně je od 3. 2. 2017 zaměstnaná jako prodavačka ve Vsetíně v prodejně s pracovními a ochrannými pomůckami PRIMOZ spol. s r.o a denně přichází do kontaktu se zákazníky, kolegy a dodavateli. 7. Závěrem žalobci shrnují své aktuální majetkové poměry. Pro tyto účely k žalobě připojují mzdové listy z roku 2021 a 2022 a potvrzení o výši invalidního důchodu 1. stupně žalobkyně od ledna 2023. Žalobci uvádějí, že bydlí ve vlastním bytě o velikosti 3+1 a jsou majiteli zahrady v zahrádkářské kolonii ve Vsetíně, kde mohou s dítětem trávit volný čas. 8. Z uvedených důvodů žalobci navrhli, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobci setrvali po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 9. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a uvádí, že napadené rozhodnutí se věnuje individuálním okolnostem situace žalobců a srozumitelně vysvětluje obecné aspekty náhradní rodinné péče (do níž spadá jak osvojení, tak pěstounská péče). 10. Správní orgány zohlednily v možném rozsahu lékařskou zprávu MUDr. M. Z. a zprávu a výsledky vyšetření žalobkyně PhDr. A. Š.; tyto zprávy byly dány do vzájemné souvislosti s lékařskými zprávami a objektivizovanými posudkovými zjištěními. Vyjádření jmenovaných osob však neobstojí v rámci kritérií vhodnosti žalobců pro náhradní rodinnou péči. Při zprostředkování náhradní rodinné péče je prioritní nejlepší zájem (obvykle již zatíženého) dítěte, kterým je zejména stabilita rodinného systému. S ohledem na zdravotní rizika a sníženou zátěžovou toleranci tato stabilita absentuje; majetkové poměry žalobců v tomto směru nejsou relevantní. 11. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem a navrhl, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Posouzení věci 12. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobami k tomu oprávněnými (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 13. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. K charakteru nyní přezkoumávaného rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobců proti rozhodnutí o zamítnutí jejich žádosti o zařazení do evidence osvojitelů, zdejší soud předně odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20.3.2015, č.j. 4 Ads 12/2015-46, č. 3234/2015 Sb. NSS: „Napadené rozhodnutí žalovaného se týkalo zařazení osoby stěžovatelky do určité veřejnoprávní evidence, konkrétně evidence žadatelů o zprostředkování osvojení, z čehož Nejvyššímu správnímu soudu vyplývá, že jde o správní řízení zakončené vydáním správního aktu, k jehož přezkoumání je dána pravomoc správních soudů. Rozhodnutí se týká veřejnoprávního statusu takové osoby, tedy in concreto toho, zda veřejná moc stěžovatelku považuje za osobu vhodnou pro zprostředkování osvojení, nebo nikoli, s čímž jsou spojena určitá práva a povinnosti stěžovatelky. Ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí totiž vyplývá, že zprostředkování osvojení státními orgány představuje ingerenci veřejné moci do této ryze soukromoprávní oblasti, která je odůvodněna veřejným zájmem na ochraně dětí - srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2012, čj. 3 Ads 144/2011-163, č. 2662/2012 Sb. NSS.“). Napadené rozhodnutí tedy je soudně přezkoumatelné. 15. Podstatou sporu je naplnění předpokladů stanovených pro zařazení žalobců do evidence osob vhodných pro účely zprostředkování osvojení ve smyslu § 27 odst. 2 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb. Žalobci činí sporným zejména výsledky psychologického a zdravotního posouzení žalobkyně. 16. Ze správního spisu vyplynuly pro zdejší soud tyto relevantní skutečnosti. Dne 16. 1. 2019 podali žalobci žádost o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli. Ze zprávy o sociálním šetření v domácnosti žalobců ze dne 17. 1. 2017 se podává, že se žalobci seznámili v roce 2016 a po roce vztahu vstoupili do manželství (u obou šlo o první manželství). V době šetření měli žalobci trvalé bydliště každý na adrese původní rodiny, od podzimu 2018 žijí společně v podnájmu (byt 2+1). Žalobkyně je zaměstnána jako prodavačka v prodejně pracovních oděvů a je poživatelkou částečného invalidního důchodu. Žalobkyně se od dětství léčí s X; poslední záchvat měla v roce 2015, dle sdělení žalobkyně je její stav stabilizovaný. Žalobce vyrůstal v pěstounské rodině, biologické rodiče nezná a neměl potřebu je vyhledat, za své rodiče považuje pěstouny. Své dětství hodnotí jako šťastné. V rodině vyrůstal společně s dalším přijatým chlapcem. Žalobce je zaměstnán jako dělník, je pasivním řidičem a jeho zdravotní stav je dobrý. Žalobce od dětství dochází k psycholožce PhDr. A. Š. (dříve ohledně pěstounské péče a hyperaktivity, nyní ve věci náhradní rodinné péče a za účelem rozvíjení a udržování manželství). Žalobcům nebylo ze zdravotních důvodů doporučeno počít vlastní dítě. 17. Žalobci absolvovali přípravu k přijetí dítěte do rodiny v organizaci Centrum poradenství pro rodinné a partnerské vztahy a dne 15. 9. 2020 vyhotovili lektoři Mgr. et Mgr. J. Z. a PhDr. D. Ž. závěrečnou zprávu s doporučujícím závěrem. Lektoři kladně hodnotili pevný partnerský vztah, podpůrnou síť přátel a místní římskokatolické farnosti, zkušenost s osvojením v blízké rodině a vlastní zkušenost s pěstounskou péčí, ta však dle jejich názoru může být i určitým rizikem. Jako další riziko lektoři označili emotivitu žalobce. 18. Součástí