6 Ads 35/2008 — Nejvyšší správní soud

22 Ad 12/2025- 36 - text 8 22 Ad 12/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: Ing. P. Š., nar. X, bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 3. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou dne 13. 5. 2025, ve spojení s podáním ze dne 25. 10. 2025 opravujícím žalobní návrh, se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 25. 7. 2024, č. j. X. Tím byla pro nesplnění podmínek § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDP“) a s přihlédnutím k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a č. 987/2009 zamítnuta žádost žalobce o doplacení rozdílu mezi výší „plného“ českého starobního důchodu a součtu „dílčího“ českého a slovenského starobního důchodu přiznaného mu slovenskou Sociální pojišťovnou. II. Podání účastníků 2. V podané žalobě brojí žalobce proti tomu, že žalovaná do 17. 10. 2023 na základě dřívějšího zmocnění Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též „MPSV“) doplácela „rozdíl mezi českým a slovenským důchodem řadě jeho poživatelů“. Ti, kdo si o doplacení důchodu požádali ještě před datem 17. 10. 2023, ale neobdrželi jej, byli diskriminováni vůči těm, kterým byl doplatek již vyplacen. 3. Žalovaná ve svém vyjádření připomenula, že žalobce se dříve domáhal „plného“ českého důchodu navzdory tomu, že k 31. 12. 1992 sídlil jeho zaměstnavatel na území Slovenské republiky. Žalovaná nicméně vyhověla žádosti žalobce o odstranění tvrdosti předpisů o sociálním zabezpečení a převzala výplatu celého jeho starobního důchodu. Zdůrazňuje, že institut odstranění tvrdosti má toliko nenárokový charakter, tudíž jeho aktivace závisí čistě na ministrovi. Žalovaná byla povinna postupovat podle pro ni závazného stanoviska MPSV ze 17. 10. 2023, č. j. MPSV–2023/174445–711/1. Jelikož rozhodla výlučně v intencích tohoto aktu, nelze jí cokoli vytknout. Otázky věcné správnosti rozhodnutí nepřísluší správnímu soudu přezkoumávat. 4. V replice k vyjádření žalované žalobce uvedl, že správní orgán již vydal rozhodnutí, v němž avizoval, že bude možné mu doplatit rozdíl mezi českým a slovenským důchodem zpětně. Následně se ovšem (kvůli novému stanovisku MPSV) rozhodl, že nově od 17. 10. 2023 nelze takový doplatek přiznat. Žalovaná nyní zamítá i žádosti o doplacení důchodu podané před daným datem. Žalobce poukazuje na to, že někteří žadatelé, kteří podali svou žádost před 17. 10. 2023, doplatek dostali, ovšem jiným byla jejich žádost zamítnuta. 5. V podání ze dne 25. 10. 2025 žalobce k výzvě soudu doplnil, že žalovaná porušuje své vlastní předpisy, když v jeho případě „neaplikovala zpětné doplacení“ starobního důchodu. Opakuje, že vznikly dvě skupiny žadatelů, přičemž jedna doplatek obdržela a druhá nikoliv. Došlo dle něj k porušení jeho „závazkového práva“ na doplacení důchodu. III. Jednání 6. Dne 15. 12. 2025 se ve věci konalo jednání soudu (§ 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Účastníci řízení při něm odkázali na svá stanoviska tak, jak byla soudu písemně doručena. Soud při jednání neprováděl žádné dokazování, neboť to účastníci řízení nenavrhli a sám soud nepovažoval za nezbytné doplnit ve smyslu § 77 odst. 2 s. ř. s. důkazy, které byly provedeny správním orgánem. Závěrem jednání žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí, žalovaná požadovala zamítnutí podané žaloby. IV. Posouzení věci krajským soudem 7. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. 8. Žaloba není důvodná. 9. Krajský soud předesílá, že argumentace žalobce uvedená přímo v samotné žalobě je poměrně kusá. Z žaloby, ve spojení s replikou k vyjádření žalované, podáním žalobce ze dne 25. 10. 2025 a obsahem správního spisu, vyplývá následující skutkový stav věci a na něj navazující žalobní námitky: 10. Žalobce dne 26. 4. 2023 požádal žalovanou o odstranění tvrdosti právních předpisů o důchodovém pojištění ve věci stanovení výše důchodu vypláceného mu slovenskou Sociální pojišťovnou podle právních předpisů České republiky a o zprostředkování jeho výplaty. Žalobce mimo jiné požadoval, aby mu byl stanoven „plný“ český starobní důchod zpětně ode dne 9. 10. 2019, resp. aby mu byl doplacen rozdíl mezi součtem výše slovenského a „dílčího“ českého starobního důchodu, jako by mu byl vyplácen výhradně „plný“ český důchod. 11. Žalovaná rozhodnutím ze dne 5. 9. 2023, č. j. X, na základě pověření ministryně práce a sociálních věcí České republiky vydaného dne 12. 10. 2015 podle § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 582/1991 Sb.“) od 1. 9. 2023 přejala výplatu starobního důchodu žalobce náležejícího mu od Sociální pojišťovny v Bratislavě a žalobci byla od 1. 9. 2023 stanovena výplata „plného“ českého starobního důchodu ve výši 23 311 Kč. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím žalované ze dne 26. 3. 2025, č. j. X, a nyní je přezkoumáváno Krajským soudem v Brně v řízení sp. zn. 22 A 13/2025. 12. Žalovaná v rozhodnutí ze dne 5. 9. 2023 mimo jiné obecně uvedla, že pokud žalobce doloží, jaké konkrétní částky slovenského starobního důchodu mu byly vyplaceny, lze mu požadovaný rozdíl mezi výší dosavadního a nově přiznaného starobního důchodu zpětně doplatit. 13. Takový postup totiž nevylučoval tehdy účinný pokyn ministryně práce a sociálních věcí (dále též „ministryně“) k odstranění tvrdosti zákona ze dne 12. 10. 2015, č. j. 2015/58673-71. V něm ministryně uvedla, že využívá svého oprávnění podle § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. a pověřuje žalovanou, aby rozhodovala v případech bývalých zaměstnanců podniku Kooperativa, Československá družstevní pojišťovna, a.s., zemské ředitelství Praha a zemské ředitelství Brno, kteří zde byli zaměstnáni k 31. 12. 1992, o jejich žádostech o zprostředkovanou výplatu důchodu, který jim bude přiznán Sociální pojišťovnou Bratislava, a to kladně za předpokladu, že „plný“ český důchod (včetně doby před 1. 1. 1993) bude vyšší, než součet českého důchodu přiznaného za dobu po 31. 12. 1992 a slovenského důchodu přiznaného za dobu před 1. 1. 1993. 14. Dne 17. 10. 2023 však byl vydán nový pokyn MPSV týkající se osob, které byly zaměstnány v organizaci Kooperativa, Československá družstevní pojišťovna, a.s., u nichž nedošlo k převzetí výplaty důchodu již od okamžiku vzniku nároku na důchod, resp. k datu úpravy dříve nesprávně posouzené důchodové záležitosti, ale až na základě později doručené žádosti o zprostředkování výplaty důchodu. MPSV konstatovalo, že „v těchto případech by mělo být postupováno analogicky jako u jiných osob, které splnily podmínky pro zprostředkovanou výplatu, ale nevztahuje se na ně uvedené zmocnění (ze dne 12. 10. 2015, č. j. 2015/58673-71), např. bývalí zaměstnanci X, tj. v těchto případech by mělo dojít k výplatě důchodu za veškeré doby pojištění ze strany ČSSZ až od doby, kdy dojde k zasílání slovenské části důchodu na účet ČSSZ, s tím, že na doplatek za dobu před tímto datem nárok nevzniká. Ve výše specifikovaných případech považujeme přiznávání doplatků za dobu přede dnem převzetí zprostředkování výplaty za neodůvodněné ve srovnání se zaměstnanci jiných zaměstnavatelů, u kterých se tento postup neaplikuje. S bývalými zaměstnanci organizace X, kteří se aktivně rozhodli v době řešení jejich důchodové záležitosti možnosti požádat o zprostředkovanou výplatu důchodu nevyužít (…), nebo pro tuto možnost nesplnili podmínky a o zprostředkovanou výplatu požádali později, by mělo být v otázce finanční účinnosti zprostředkované výplaty zacházeno jako s ostatními žadateli o takovou výplatu, kteří nebyli zaměstnanci organizace X a o jejichž žádostech rozhoduje ministr práce a sociálních věcí, tj. zahájení zprostředkované výplaty až po zahájení vyplácení slovenského důchodu na účet ČSSZ“ (pozn.: zdůraznění přidáno krajským soudem). Žádná přechodná ustanovení přitom daný pokyn neobsahuje. 15. Žalobce následně dne 15. 1. 2024 doložil žalované doklady o dávkách slovenského starobního důchodu, které mu byly Sociální pojišťovnou v Bratislavě vyplaceny. 16. V reakci na to zaslala žalovaná žalobci dne 3. 4. 2024 přípis, že podle závazného stanoviska MPSV ze dne 17.10. 2023 došlo ke změně dosavadní praxe. Postup spočívající ve zpětném doplacení rozdílu mezi výší důchodů, která by náležela žadateli podle českých právních předpisů, a výší důchodu přiznaného slovenskou Sociální pojišťovnou, již neplatí. Nově je třeba postupovat u všech zprostředkovaných výplat důchodů jednotně, tedy u žádného případu, u kterého dochází k dodatečnému převzetí výplaty důchodu od zastavení slovenského d