2 Ads 58/2003 — Nejvyšší správní soud

29 Ad 9/2024- 42 - text 10 29 Ad 9/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka ve věci žalobce: T. K. zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 proti žalovanému: Útvar policejního vzdělávání a služební přípravy sídlem Ve Smečkách 599/29, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2023, č. j. UPVSP-1357-20/ČJ-2023-9100KR, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „soud“) se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný změnil rozhodnutí ředitele vzdělávacího zařízení Brno PČR Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy ve věcech kázeňských (dále jen „policejní orgán“ nebo „správní orgán I. stupně“), ze dne 15. 3. 2023, č. 4/2023 (dále jen „rozhodnutí policejního orgánu“), tak, že nahradil části výroku (upravení ustanovení a popis spáchaného jednání a přesněji stanovený trest), ale závěr o spáchání přestupku a uložení kázeňského trestu zůstal nezměněný. 2. Žalobce byl uznán vinným podle § 2 odst. 1, § 181, 186 a 189 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o služebním poměru“) ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“) a podle § 51 odst. 1 písm. e) a odst. 3 zákona o služebním poměru a § 125c odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu byl žalobci uložen kázeňský trest pokuty ve výši 5 000 Kč a podle § 51 odst. 1 písm. g) zákona o služebním poměru a § 125c odst. 6 písm. b) zákona o silničním provozu ve spojení s § 189 odst. 1 písm. k) zákona o služebním poměru byl žalobci uložen kázeňský trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 9 měsíců. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě Nesrozumitelnost a nepřezkoumatelnost výroku napadeného rozhodnutí 3. Napadené rozhodnutí je nezákonné – výrok je nesrozumitelný, tudíž nepřezkoumatelný. Není uvedeno, podle jakých právních ustanovení správní orgán při změně rozhodnutí policejního orgánu postupoval; chybí náležitost rozhodnutí dle § 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Žalovaný změnil výrok rozhodnutí policejního orgánu, ale neuvedl, jak naložil se zbytkem rozhodnutí (§ 90 odst. 5 správního řádu; rozsudek Nejvyššího správního soudu [dále též „NSS“] ze dne 24. 1. 2007, č. j. 3 As 60/200646, č. 462/2005 Sb. NSS). Rozhodnutí o blanketním odvolání 4. Odvolání nemělo náležitosti dle § 82 odst. 2 správního řádu, je tzv. blanketní (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 4. 2018, č. j. 7 As 40/2018-33, bod 15). Správní orgán měl postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu – pomoci nedostatky podání odstranit či k odstranění vyzvat a poskytnout lhůtu (viz Josef Vedral: Správní řád. Komentář. BOVA POLYGON, Praha 2006, str. 492.) Správní orgán nezákonně rozhodl o odvolání, aniž znal odvolací důvody (§ 82 odst. 2 správního řádu, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. 2. 20085, č. j. 54 Ca 1/2008-30, publikovaný pod č. Sb. NSS 1578/2008). Absence rozporů s právními předpisy a nesprávnosti předcházejícího řízení v odvolání byla nahrazena žádostí o poskytnutí dodatečné lhůty k jeho doplnění. Žalobce si o takový postup požádal. Postup podle § 39 odst. 1 správního řádu nelze vyloučit. V souladu s účelem řízení bylo poskytnutí lhůty (§ 4 odst. 2 správního řádu). Žalovaný posoudil žádost nikoliv jako žádost o prodloužení či stanovení lhůty k doplnění náležitostí odvolání, ale jako stanovení lhůty k prostudování spisu. Takový postup je nezákonný, nepřípustný a v rozporu s procesními ustanoveními a s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (viz rozsudek NSS č. j. 4 As 52/2014-31 ze dne 24. 7. 2014). 5. Tvrzení žalovaného pod bodem 6 napadeného rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Není jasné, kdo, kdy, komu, z jakého telefonního čísla a na jaké telefonní číslo měl telefonovat, jak byla zjištěna a prokázána totožnost osoby, která hovor přijala; není ničím prokázáno, co mělo být obsahem předmětného telefonátu a ani to, že takový telefonát vůbec proběhl. I kdyby tomu tak bylo, uvedený postup by byl nezákonný. Výzva k odstranění nedostatků podání dle § 37 odst. 3 správního řádu musí být učiněna prokazatelně (nejlépe písemně), vyzývaná osoba musí být poučena a musí jí být poskytnuta přiměřená lhůta k odstranění vad podání. Žalovaný netvrdí, že by žalobci byla lhůta poskytnuta, nebo že by byl poučen. Žalobce k odstranění vad podání vyzván nebyl. Správní řízení bylo zatíženo vadou mající za následek nezákonné rozhodnutí (srov. rozsudek NSS č. j. 7 As 40/2018-33, bod 18). Nepřezkoumatelný postup při ukládání správních trestů 6. Žalovaný uvedl toliko částečné naplnění kritérií odůvodnění rozhodnutí. Rozhodnutí policejního orgánu je nepřezkoumatelné, žalovaným nemělo být přezkoumáváno, ale zrušeno a vráceno k novému projednání. Postup, kdy je nepřezkoumatelné odůvodnění rozhodnutí správního orgánu prvního stupně „nahrazeno“ až odvolacím orgánem, je nezákonný. Žalobce přišel o řádný opravný prostředek, neboť argumenty odůvodňující uložené správní tresty byly předestřeny teprve v druhoinstančním rozhodnutí, proti kterému se už žalobce nemohl odvolat. 7. Postup při ukládání správních trestů je nelogický a vnitřně rozporný, pokud správní orgány žalobci uložily pokutu na spodní hranici (5 000 Kč), ale zákaz řízení v polovině zákonné sazby (9 měsíců). Při ukládání správních trestů bylo přihlíženo k okolnostem nemajícím s předmětným přestupkem nic společného. Uložení trestu za přestupek spočívající v překročení nejvyšší povolené rychlosti nelze odůvodňovat tím, jak žalobce plní úkoly ve svém zaměstnání. 8. Žalovaný uvádí, že neshledal přitěžující ani polehčující okolnosti, ačkoliv sám konstatuje několik polehčujících okolností. Jestliže správní orgány uloží přísné tresty zákazu činnosti spočívající v řízení motorových vozidel, přičemž trest v polovině zákonné sazby se za takový pokládá, musí řádně odůvodnit, z jakého důvodu považují konkrétní jednání za závažnější, než by odpovídalo zákonodárcem stanovené nejnižší sazbě (viz rozsudek NSS ze dne 31. 8. 2020, č. j. 9 As 143/2020-27 či ze dne 13. 12. 2004, č. j. 7 As 43/2004-51). To se v daném případě nestalo. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Podmínky pro uložení kázeňského trestu byly naplněny. Je jednoznačné, podle jakých právních předpisů bylo postupováno. Absence výslovného potvrzení rozhodnutí není v rozporu s požadavkem na srozumitelnost rozhodnutí. Řízení ve věcech služebního poměru je upraveno samostatně (v § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru), není zde možnost potvrdit zbytek rozhodnutí. Nebyla uvedena nová skutečnost, což nemohlo být pro žalobce překvapující. Změny byly v souladu se zásadou jednotnosti řízení (rozsudky NSS ze dne 22. 7. 2008 č. j. 2 As 20/2008-73, ze dne 10. 12. 2018 č. j. 6 As 286/2018-34). Žalobce nemohl být specifikací výroku poškozen na svých právech. 10. Žalobce byl telefonicky kontaktován služebním funkcionářem, kdy upřesnil, že odvolání směřuje proti rozhodnutí policejního orgánu a že jej nebude více upřesňovat. Toto není překážka pro pokračování řízení a žalovaný považoval odvolání proti výrokové části rozhodnutí policejního orgánu jako celku. Není pravdou, že by žalovaný rozhodl bez znalosti odvolacích důvodů. Způsob telefonického upřesnění podání (jde o běžný způsob komunikace v rámci služebního poměru ve vztahu nadřízený – podřízený), je dostatečný. Nedošlo k poškození práv žalobce. Ten byl opakovaně poučován o svých procesních právech a byl v odvolacím řízení zastoupen advokátem. O tvrzených žádostech nebyla ve spisovém materiálu žádná zmínka. 11. Žalovaný se uložením kázeňských trestů podrobně zabýval, postupoval v souladu se zásadou jednotnosti řízení. Odůvodnění rozhodnutí policejního orgánu toliko doplnil (rozsudek NSS ze dne 27. 2. 2013 sp. zn. 6 Ads 134/2012). Kázeňské tresty byly uloženy v souladu s právními předpisy, není zde rozpor nebo nelogičnost. Při určení druhu kázeňského trestu se přihlédne mj. k dosavadnímu přístupu příslušníka k plnění služebních povinnosti, a zda již byl kázeňsky trestán. Přestože § 51 zákona o služebním poměru zmiňuje pouze „závažnost kázeňského přestupku“, a nikoli i „závažnost jednání, které má znaky přestupku“, je třeba tato kritéria vztáhnout i na ukládání kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku (rozsudek NSS ze dne 10. 2. 2016 sp. zn. 5 As 35/2014). 12. Nebyly shledány polehčující ani přitěžující okolnosti výslovně uvedené v § 39 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za