29 Af 12/2024 – Krajský soud v Brně

29 Af 12/2024- 187 - text 24 29 Af 12/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Martina Kopy ve věci žalobce: MAGION systém, a.s. sídlem Jiráskova 1252, 755 01 Vsetín zastoupené advokátem Mgr. Markem Šimkou sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno za účasti: Masarykova univerzita sídlem Žerotínovo nám. 617/9, Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 12. 2023, sp. zn. ÚOHS-R0140/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44147/2023/162 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 11. 12. 2023, sp. zn. ÚOHS-R0140/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44147/2023/162 (dále jen „napadené rozhodnutí“), předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „předseda“) zamítl rozklad navrhovatele (žalobce) proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „žalovaný“ nebo „Úřad“) ze dne 13. 9. 2023, č. j. ÚOHS-34911/2023/500 (dále jen „rozhodnutí úřadu“), vydanému ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0106/2023/VZ, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (osoby zúčastněné na řízení), Masarykovy univerzity, IČO 00216224 (dále též „MU“ či „zadavatel“). 2. Zadavatel zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „ZZVZ“) dne 29. 4. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení „Otevřený informační systém pro Masarykovu univerzitu“ zadávací řízení se soutěžním dialogem (dále jen „ŘSSD“), přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 5. 2021 pod ev. č. Z2019-004453, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 086-222638, ve znění pozdějších opravy k uveřejnění (dále jen „zadávací řízení“ či „veřejná zakázka“). 3. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 10. 2. 2023, kdy žalovaný obdržel prostřednictvím datové schránky dva návrhy. První návrh směřoval proti rozhodnutí o vyloučení (žalobce nesouhlasil s formulací důvodů pro vyloučení) a bylo předmětem správního řízení, jenž Úřad vedl pod sp. zn. ÚOHS-S0105/2023/VZ a o němž bylo rozhodnuto zdejším soudem v rozsudku ze dne 27. 6. 2025, č. j. 29 Af 29/2023-287 (dále jen „řízení 105“). Druhý návrh směroval proti volbě druhu zadávacího řízení a bylo na základě něj zahájeno samostatné správní řízení, které Úřad vedl pod sp. zn. ÚOHS-S0106/2023/VZ (dále také jako „řízení 106“) a o kterém je vedeno nynější soudní řízení. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhuje, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil. Žalobce popisuje jednotlivá řízení, proti kterým brojí samostatnou žalobou. K vadnému postupu žalovaného 5. Rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné a skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu ve správním spise. Žalovaný neodůvodněně postupoval odlišně od své praxe, zejména praxe při rušení nezákonného rozhodnutí o námitkách. Tím porušil § 2 odst. 4 správního řádu. Závěry žalovaného ohledně přípustnosti ŘSSD nemají poklad v dokazování a nebyly zadavatelem doloženy. Zadavatel neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Obdobné ekonomicko-informační systémy (dále také jako „EIS“), které poptává zadavatel, pořizují srovnatelní zadavatelé ve standardních řízeních, zejména v otevřeném řízení. Na EIS nelze a priori a pohlížet jako na plnění splňující podmínky dle § 60 odst. 1 ZZVZ. Zadavatel měl konkrétně doložit, jak došlo k naplnění zákonných požadavků. Žalovaný setrval u prostého opakování výroků a tvrzení zadavatele. Obvyklá praxe by měla být indicií, že je potřeba posoudit individuální poměry na straně zadavatele. K takovému posouzení však nedošlo. 6. Namísto aby žalovaný posoudil, zda zadavatel směřuje k podstatným, nikoliv marginálním úpravám, žalovaný obviňuje žalobce, že nekonkretizuje, že by odlišnost poptávaného plnění od toho, co trh nabízí, byla pouze marginální či snadno popsatelná. Závěry žalovaného popírají základní zásadu, že je povinností zadavatele unést důkazní břemeno ohledně přípustnosti volby konkrétního postupu. Žalovaný nepřípustně přenáší na žalobce odpovědnost zadavatele za řádné vymezení zadávacích podmínek. Zadavatel nikdy svůj postup neobhájil, neuvedl konkrétní přezkoumatelnou argumentaci. Žalovaný prázdné fráze zadavatele pouze opakuje, neučinil žádné posouzení a zkoumání, zda úpravy jsou kosmetické nebo podstatné. Závěry žalovaného nemají oporu v provedeném dokazování a nevyplývají ze správního spisu. 7. ŘSSD je mimořádným druhem zadávacího řízení. Mimořádnost dokazuje § 60 odst. 1 ZZVZ. Ten vymezuje podmínky, za nichž je možné ŘSSD použít. Pokud nejsou splněny, nelze jej použít. To je rozdíl oproti např. otevřenému řízení. To je „běžné“, a ŘSSD „mimořádné. V bodě 32 jde o slovíčkaření – bylo by také možno říci, že ZZVZ neobsahuje žádné členění na řízení s restriktivním a s jiným přístupem, a přesto o restriktivním přístupu žalovaný hovoří v bodě 34. Nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. K nedostatečnému vypořádání námitek 8. Zadavatel splnění zákonných požadavků relevantně neodůvodnil. Svůj postup měl obhájit minimálně v rozhodnutí o námitkách. Tak neučinil, čímž porušil § 245 odst. 1 ZZVZ. Prázdná floskule o hledání řešení nelze považovat za „podrobné a srozumitelné vyjádření“. Rovněž formulace, že se potvrdilo, že žádné řešení odpovídající zcela jeho potřebám na trhu neexistuje je prázdná a nic neříkající. Zadavatel mohl už lépe konkrétně označit aspekty, které na trhu nebyly přítomny, ale on je vyžaduje. Žalovaný měl postupovat podle § 263 odst. 5 ZZVZ a zrušit minimálně rozhodnutí o námitkách. Rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné. Pro takový postup není potřeba návrh navrhovatele. Ačkoliv Úřad podobná rozhodnutí činí běžně z vlastní iniciativy, v tomto případě se podanou možností vůbec nezabýval. Pokud v odst. 42 až 55 napadeného rozhodnutí žalovaný obhajuje volbu zadávacího řízení, pak se nic z této argumentace v rozhodnutí o námitkách nevyskytovalo. Tento přístup je v rozporu s § 2 odst. 4 správního řádu. K argumentaci ohledně volby ŘSSD 9. V odst. 42 až 55 napadeného rozhodnutí jsou prázdné fráze a obecná prohlášení nedokládající konkrétní argumenty a důvody pro volbu ŘSSD. Závěry předsedy v odst. 44 jsou nepodložené. Není jasné, proč z rozsáhlosti úkonů, které zadavatel vyžadoval v rámci předběžných tržních konzultací (dále jen „PTK“), by mělo být zřejmé, že jde o složitou problematiku. Zadavatel měl představit konkrétní otázky, aspekty a nedostatky, aby bylo možno ověřit, že se jedná o složité otázky, které nejsou upraveny v již existujícím řešení na trhu. Ani v odst. 45 napadeného rozhodnutí není konkrétní indicie, aspekt, jehož absenci na trhu by bylo možno přezkoumat, posoudit a ověřit tvrzení zadavatele. Ani v odst. 46 rozhodnutí předsedy, v němž je odkaz na odst. 100 rozhodnutí žalovaného, nejsou uvedeny konkrétní argumenty. Zadavatel ignoruje, že na trhu existují více než jedno řešení, která umějí pokrýt jak zadavatele podobné velikosti a složitosti, tak i veřejnou vysokou školu. Není zřejmé, zda nutné úpravy dosahují míry podstatných změn. 10. Nepravdivý až manipulativní je odkaz na vyjádření žalobce, že sám potvrzuje, že nejde o typický produkt běžně dostupný na trhu. Tím, že zadavatel odmítá řešení, které teprve bude upravováno a programováno (jak zamýšlel žalobce), byla demaskována obhajoba zadavatele ohledně hledání neexistujícího řešení a ukázalo se, že zadavatel usiluje o běžné řešení na trhu, pouze je jeho zájmem, aby to nebylo řešení žalobce. Dezinterpretovat tuto argumentaci žalobce je nepřípadné a neoprávněné. Je třeba odmítnout argumentaci v odst. 50 napadeného rozhodnutí. Ta ignoruje, že jakkoli se žalobce úplné otevřenosti bránil, následně ji přislíbil. Přesto ji ÚOHS opakovaně používá. Zmatení pojmů a postupů naznačuje odst. 48 napadeného rozhodnutí. Žalovaný ukazuje, že zadavatel splnění zákonných podmínek pro ŘSSD zaměňuje se svou neschopností či neochotou ověřit stav trhu např. formou PTK. Opravdu zadavatel nebyl schopen seznámit se s licenčními podmínkami jednotlivých dodavatelů jinak než realizací ŘSSD? To je absurdní. Je zřejmé, že za důvod pro realizaci ŘSSD je fakticky vydávána nedostatečná příprava a nedostatečné úsilí zadavatele před zahájením zadávacího řízení. Nejedná se o legitimní odůvodnění ŘSSD. K časovému aspektu dodávek 11. Žalovaný porušil zásadu rovného