7 As 54/2011 — Nejvyšší správní soud

31 A 62/2025- 116 - text  9 31 A 62/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci žalobkyně: D. R. bytem X proti žalovanému: Městský úřad Hrotovice sídlem náměstí 8. května, 675 55 Hrotovice za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. J. F. bytem X 2. obec Zárubice sídlem Zárubice 5, 675 52 Lipník u Hrotovic 3. EG.D, s. r. o. sídlem Lidická 1873/36, 602 00 Brno 4. CETIN a. s. sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 o žalobě proti společnému souhlasu žalovaného ze dne 15. 1. 2025 č. j. MUHR/OVZP/94/25, takto: I. Společný souhlas Městského úřadu Hrotovice ze dne 15. 1. 2025 č. j. MUHR/OVZP/94/25, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného – společného souhlasu – územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru „STAVEBNÍ ÚPRAVY RODINNÉHO DOMU č.p. X“ na pozemku p. č. X v k. ú. X. II. Shrnutí procesního postoje účastníků 2. Žalobkyně v žalobě uvádí, že její soused (stavebník J. F. – prvá osoba zúčastněná na řízení) na pozemku č.p. X provádí práce, které nejsou jen stavebními úpravami, ale demolicí starého domu a výstavbou nového. Rozsah zásahů – odstranění konstrukcí, změna dispozic, nová základová deska – neodpovídá tomu, co bylo oznámeno stavebnímu úřadu, a nelze je provést pouze na základě společného souhlasu. Záměr stavebníka je v těsném sousedství rodinného domu žalobkyně, a ta je tak ohrožena imisemi. Žalobkyně tedy měla být účastníkem řízení. Žalovaný jí ale tuto pozici upřel. Žalobkyně žádala o nahlédnutí do spisu, o vysvětlení a o prověření skutečného stavu na stavbě, avšak žalovaný jí nevyhověl. Celý postup žalovaného působí jako snaha dodatečně legitimizovat již probíhající stavební zásahy, které měly vyžadovat standardní stavební řízení. Žalobkyně dále namítá, že stavebník byl podle zákona povinen předložit souhlas dotčených osob (včetně žalobkyně) se záměrem, což neučinil. Žalovaný přesto společný souhlas vydal. Žalobkyně spatřuje pochybení žalovaného také v tom, že jí společný souhlas nedoručil. Žalobkyně tak byla výše popsaným postupem připravena o možnost ochrany svých práv. Podle jejího názoru se jedná o podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem. Z těchto důvodů považuje vydaný společný souhlas ze dne 15. 1. 2025 za nezákonný a požaduje jeho zrušení. Jedná se o zásadní vady, pro které lze rozhodnout rozsudkem bez jednání. V tomto případě je z důvodu procesní ekonomie nadbytečné jednání vést. 3. Žalovaný ve svém vyjádření popisuje svůj postup po obdržení podnětů žalobkyně. Uvádí, že na jejich základě provedl dne 22. 7. 2025 kontrolní prohlídku s místním šetřením a ústním jednáním na místě samém. Žalovaný přitom zjistil, že u rodinného domu č. p. X probíhají bourací a stavební práce ve značném rozsahu, při nichž byla odstraněna střecha, obvodové zdi i téměř veškeré konstrukce až po základy. Na místě byla vybudována nová základová deska. Výsledkem šetření bylo tedy zjištění, že rozsah prací je proveden v rozporu se společným souhlasem. Žalovaný konstatoval, že se nejedná o stavební úpravy, nýbrž novostavbu. Ve formě sdělení žalovaný o tomto výsledku šetření informoval stavebníka, žalobkyni i starostu obce Zárubice. Následně žalovaný formou dalšího sdělení informoval stavebníka o tom, že společný souhlas pozbyl právních účinků, jelikož se nejedná o stavební úpravy, ale o novostavbu rodinného domu. Žalovaný rovněž stavebníkovi zakázal pokračovat ve stavebních pracích a montážích a dne 15. 8. 2025 zahájil řízení o odstranění stavby. K námitkám žalobkyně ohledně nedoložení souhlasu dotčených osob a účastenství v řízení, žalovaný uvádí, že vyhodnotil, že záměrem stavebních úprav nebudou práva žalobkyně přímo dotčena. Proto nebyl její souhlas nutný a nebyla účastníkem předmětného řízení. Žalovaný uzavírá, že po přijetí podnětu žalobkyně učinil veškeré potřebné správní úkony ke zjištění skutečného stavu věci, vede řízení o odstranění stavby a rovněž stavebníkovi uložil pokutu za přestupek proti stavebnímu zákonu. Pokutu stavebník již uhradil. K tomu, jak má zdejší soud v posuzované věci rozhodnout, se žalovaný nevyjádřil. 4. Strany během řízení zaslaly zdejšímu soudu další podání. 5. Žalobkyně považuje úkony žalovaného, které následovaly po podání jejího podnětu, hned z několika pohledů za účelové. V konečném důsledku směřují úkony žalovaného k povolení novostavby (včetně truhlářské dílny) a vyloučení procesních práv žalobkyně. Žalobkyně zároveň rozporuje několik faktických nesprávností, které žalovaný uvedl ve svém vyjádření. Žalobkyně rozšířila žalobní petit tak, aby zdejší soud určil, že musí být účastníkem povolovacího řízení týkajícího se předmětného sousedního pozemku. 6. Žalovaný uvedl, že dne 22. 9. 2025 podal stavebník žádost o dodatečné povolení stavby „NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU“. Podle žalovaného bude žalobkyně zahrnuta mezi účastníky tohoto řízení. Žalovaný dále k námitce účastenství doplnil, že mezi původním rodinným domem ve vlastnictví stavebníka a rodinným domem ve vlastnictví žalobkyně jsou další 4 stavby, nejkratší vzdušná vzdálenost je cca 24 m. Žalovaný rovněž popírá argumentaci žalobkyně ohledně zřízení truhlářské dílny. Žalovaný navrhuje, aby zdejší soud žalobu zamítl. 7. Žalobkyně shrnula vývoj sporu od okamžiku vydání společného souhlasu; poukazuje na konkrétní skutečnosti, které byly v rozporu se zákonem (nezákonný společný souhlas, postup stavebníka v rozporu se společným souhlasem, nečinnost žalovaného až do podání podnětu, nesrovnalosti ohlední štítku „Stavba povolena“, zamítnutí nahlédnutí do spisu včetně nevyhotovení usnesení). Žalobkyně má za to, že nepostačí konstatovat, že je společný souhlas právně neúčinný, je třeba jej zrušit. Dále má žalobkyně za to, že žalovaný postupuje v rozporu s usnesením zdejšího soudu o přiznání odkladného účinku, neboť zahájil řízení o dodatečném povolení stavby. Žalobkyně závěrem požadovala, aby zdejší soud zakázal povolit stavebníkovi truhlářskou dílnu k podnikatelské činnosti. III. Posouzení věci 8. Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s. ř. s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 9. Zdejší soud o žalobě rozhodoval přednostně s největším urychlením, neboť žalobě přiznal odkladný účinek (§ 308 zákona č. 283/2021 Sb.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Zdejší soud se v dané věci nejprve zabýval tím, zda je společný souhlas vydaný stavebním úřadem dle § 96a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), způsobilý být předmětem soudního přezkumu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s. 11. S ohledem na usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 17. 9. 2019, č. j. 1 As 436/2017 – 43, dospěl zdejší soud k závěru, že napadený společný souhlas je rozhodnutím správního orgánu, proto je přezkoumatelný v řízení o žalobě podle § 65 a násl. s. ř. s. V citovaném usnesení se sice NSS nevyjádřil přímo ke společnému souhlasu vydanému dle § 96a stavebního zákona, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že společný souhlas zahrnuje územní souhlas dle § 96 stavebního zákona a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru dle § 106 stavebního zákona, u nichž NSS výslovně uvedl, že jde o rozhodnutí správního orgánu dle § 65 odst. 1 s. ř. s., lze i v případě společného souhlasu dospět k závěru, že jde o rozhodnutí správního orgánu. 12. S ohledem na žalobní argumentaci považuje zdejší soud za vhodné uvést, že sama žalobkyně svou žalobou učinila předmětem přezkumu společný souhlas a „řízení“, které jeho vydání předcházelo. Především v doplňujících podáních se totiž argumentace žalobkyně „rozbíhá“ do různých úrovní, které nejsou pro podstatu věci relevantní. Předmětem přezkumu zdejšího soudu není to, jakým způsobem žalovaný postupuje po vydání společného souhlasu, tedy zda v současnosti vede řízení o odstranění stavby, eventuálně o vydání dodatečného povolení. Odlišení předmětu jednotlivých řízení přitom není projevem přepjatého formalismu, nýbrž naopak projevem zásady právní jistoty a ochrany nabytých práv. Požadavek žalobkyně, aby zdejší soud určil, že žalobkyně musí být účastníkem povolovacího řízení týkajícího se sousedního pozemku, a aby zdejší soud rozhodl, že se zakazuje povolit stavebníkovi truhlářskou dílnu k podnikatelské činnosti, se tak míjí s předmětem řízení a zdejší soud se tak těmito otázkami zabývat n