31 Af 23/2024 – Krajský soud v Brně

31 Af 23/2024- 387 - text  8 31 Af 23/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci žalobkyně: Brno new station development a. s., IČO 27723607 sídlem Benešova 703/21, 602 00 Brno zastoupená advokátem JUDr. Jiřím Lojdou, LL.M. EUR., Ph.D. sídlem Nemocniční 8, 190 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno za účasti: RegioJet a. s., IČO 28333187 sídlem náměstí Svobody 86/17, 602 00 Brno o žalobě proti výroku II. rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2024, č. j. ÚOHS-28704/2024/400, takto: I. Výrok II. rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2024, č. j. ÚOHS-28704/2024/400, se ruší. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 927 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Jiřího Lojdy, LL.M. EUR, Ph.D. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci se soud zabýval tím, zda byly splněny podmínky pro vyloučení odkladného účinku rozkladu proti rozhodnutí žalovaného podle § 85 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 2. Případ se týká situace, která vznikla v roce 2023 v budově železniční stanice Brno hlavní nádraží. Žalobkyně má od společnosti České dráhy, a. s., IČO 70994226, v nájmu řadu prostor v této železniční stanici. Od roku 2018 podnajímala osobě zúčastněné na řízení („Regiojet“) jako dopravci prostory železniční stanice v rozsahu místností č. OP082, OP083, OP084, OP085, OP086, OP087, OP088 a část příjezdové haly OP080 („původní prostory“) za účelem jejich užívání jako čekárny pro klienty Regiojetu a prodejního místa jízdních dokladů. Dopravce prostory užíval pod označením Regiojet Lounge. Žalobkyně se rozhodla původní prostory revitalizovat. Vypověděla Regiojetu podnájemní smlouvu, odstranila původní prostory z popisu zařízení služeb a nahradila je prostory dislokovanými na prvním nástupišti (“nové prostory“) s tím, že Regiojet může pro účely čekárny využít nové prostory, případně se po skončení revitalizace vrátit do původních prostor, avšak za výrazně vyšší podnájemné. Dne 4. 8. 2023 požádal Regiojet Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře („ÚPDI“), aby žalobkyni uložil povinnost podle § 23d odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, uzavřít s Regiojetem smlouvu umožňující poskytnutí služeb čekárny a prodejního místa v původních prostorách za zákonných a nediskriminačních podmínek včetně regulované ceny. Dne 15. 12. 2023 uzavřela žalobkyně s Regiojetem dohodu o dalším postupu a v návaznosti na ni dne 18. 12. 2023 dvě podnájemní smlouvy na nové a původní prostory. V dohodě o dalším postupu bylo stanoveno, jak budou smluvní závazky stran ve vztahu k původním prostorům upraveny v návaznosti na výsledek řízení před ÚPDI. Dne 20. 12. 2023 Regiojet vyklidil původní prostory a přesunul Regiojet Lounge do nových prostor na prvním nástupišti. V původních prostorech bylo započato s revitalizací. 3. S účinností od 1. 1. 2024 ÚPDI zanikl a jeho pravomoc v této věci přešla na žalovaného. Ten rozhodnutím ze dne 26. 7. 2024, č. j. ÚOHS-28704/Z024/400, výrokem I. uložil žalobkyni povinnost do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uzavřít s Regiojetem smlouvu umožňující poskytnutí služby v podobě zpřístupnění původních prostor za regulované nájemné stanovené v souladu s cenovými předpisy. Výrokem II. žalovaný vyloučil odkladný účinek rozkladu proti výroku I. 4. Žalovaný vyloučení odkladného účinku rozkladu odůvodnil tím, že jednáním žalobkyně byl narušen nediskriminační přístup ke všem dopravcům, a tím i veřejný zájem na fungování svobodné a spravedlivé soutěže. Jelikož mezi stranami není možno docílit souladného stavu smluvně bez nutnosti koordinace ze strany žalovaného a doba platnosti jízdního řádu je ve své polovině, je třeba situaci řešit promptně. To i s ohledem na to, že dle sdělení žalobkyně by rekonstrukce původních prostor měla cílit do své závěrečné fáze. Vyloučení odkladného účinku je vhodným opatřením ve smyslu čl. 56 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru („směrnice 2012/34/EU“). II. Žaloba 5. Proti výroku II. rozhodnutí žalovaného o vyloučení odkladného účinku rozkladu podala žalobkyně žalobu. Uvedla, že spor mezi ní a Regiojetem je soukromoprávním sporem, který měl žalovaný projednat jako sporné řízení podle § 141 správního řádu. Regiojet tedy hájí svůj soukromý zájem a veřejný zájem je dotčen pouze zprostředkovaně. Regiojet nebyl schopen prokázat, proč považuje nové prostory za nevyhovující a v řízení se uchyloval k nekalým praktikám. Za naléhavý veřejný zájem pak nelze označit situaci, kdy žalovaný vydá rozhodnutí rok po obdržení návrhu, ačkoliv dle čl. 56 odst. 9 směrnice 2012/34/EU měl rozhodnutí sdělit stranám do konce října 2023. O naléhavosti veřejného zájmu na zajištění hospodářské soutěže nemůže být řeč, pokud má Regiojet k dispozici čekárnu v nových prostorech o srovnatelné ploše s původními prostory a o dvojnásobné ploše ve srovnání s čekárnou Českých drah, a. s., a navíc má smluvně zajištěno, že se po rekonstrukci do původních prostor může vrátit. V řadě jiných nádraží Regiojet čekárnu vůbec nemá, ač tam čelí konkurenci více dopravců. Žalovaný navíc nevymezil, na jakém relevantním trhu by k narušení hospodářské soutěže mělo dojít. 6. Žalobkyně si není vědoma, že by žalovaný kdy využil v řízeních podle § 23d odst. 4 zákona o dráhách vyloučení odkladného účinku jako opatření k nápravě dle čl. 56 odst. 9 směrnice 2012/34/EU, čímž může být porušen § 2 odst. 4 správního řádu. Žalovaný rovněž v rozporu s § 3 správního řádu nedostatečně zjistil skutkový stav věci, neboť neví, jaký je stav těchto prostor. Revitalizace původních prostor navíc ještě několik měsíců dokončena nebude a vyloučení odkladného účinku se tak „míjí účinkem“. Žalovaný existenci naléhavého veřejného zájmu dostatečně neodůvodnil. Ze všech těchto důvodů žalobkyně navrhla, aby soud výrok II. rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 7. Podáním ze dne 23. 8. 2024 žalobkyně svoji argumentaci zopakovala a doplnila návrhy některých důkazů. Podáním ze dne 3. 9. 2024 žalobkyně doplnila, že Regiojet není schopen uvést, v čem se cítí být diskriminován nebo poškozen jednáním žalobkyně. Připojila k tomu své dva dopisy ze srpna 2024. III. Vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že prodlení s vydáním rozhodnutí není ve vztahu k aplikaci § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu určující. Dále uvedl, že dle podnájemní smlouvy na původní prostory uzavřené mezi žalobkyní a Regiojetem dne 18. 12. 2023 se má Regiojet stát po revitalizaci provozovatelem těchto prostor a platit komerční nájemné. Dle výroku I. rozhodnutí žalovaného však má být provozovatelem těchto prostor žalobkyně a nájemné má být stanoveno v souladu s cenovými předpisy. Vyloučením odkladného účinku tak bylo třeba předejít situaci, kdy by vzhledem k nejistému termínu dokončení revitalizace nebylo zřejmé, kdo je provozovatelem zařízení služeb – čekárny v původních prostorech, a komu tak mají být adresovány žádosti o přístup k tomuto zařízení služeb. Podnájemní smlouva obsahuje diskriminační podmínky, čímž je dotčen veřejný zájem na funkčnosti systému služeb drážní dopravy a spravedlivá hospodářská soutěž mezi dopravci. Naléhavost tohoto veřejného zájmu je dána hrozící prodlevou v rámci momentálně neuspořádaných smluvních vztahů týkajících se čekárny v původních prostorech. Jinak by po dokončení revitalizace (jejíž přesný termín není v současné době znám) přešel status provozovatele na dopravce. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 9. Regiojet ve svých podáních ze dne 14. 8. 2024 a 4. 9. 2024 obsáhle popisoval genezi případu, průběh správního řízení a jednání mezi ním a žalobkyní po vydání rozhodnutí žalovaného. Podrobně pak argumentoval svoji pozici ohledně věci samé (tj. ke skutečnostem řešeným žalovaným ve výroku I. jeho rozhodnutí). Ve vztahu k předmětu tohoto soudního řízení, tj. k výroku II. rozhodnutí žalovaného, uvedl, že pokud by žalovaný nevyloučil odkladný účinek rozkladu, byl by zmařen cíl a účel řízení a Regiojet by nemohl v době aktuálního jízdního řádu původní prostory užívat. Pro věc není relevantní, zda žalovaný v minulosti odkladný účinek vyloučil; jeho předchůdce ÚPDI tak navíc opakovaně učinil. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Další podání 10. Žalobkyně reagovala na vyjádření žalovaného a Regiojetu podáním ze dne 7. 10. 2024. Namítla, že žalovaný dodatečně přichází s novými tvrzeními odůvodňujícími vyloučení odkladného účinku, ačkoliv tyto důvody mají být patrny z rozhodnutí žalovaného. Otázka provozovatele nadto byla podrobně řešena v dohodě o dalším postupu, případně ji lze vyřešit v popisu zařízení služeb