32 Ad 13/2024 – Krajský soud v Brně

32 Ad 13/2024- 34 - text pokračování 12 32 Ad 13/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce: T. K. bytem X zastoupený obecnou zmocněnkyní S. K., bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 11. 3. 2024, č. j. MPSV-2024/63708-917, sp. zn. SZ/MPSV-2024/14825-921, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2024, č. j. MPSV-2024/63708-917, sp. zn. SZ/MPSV-2024/14825-921, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladu řízení III. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se včasně podanou žalobou, doručenou Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“ či „zdejší soud“), domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Brně (dále též „správní orgán I. stupně“) ze dne 13. 12. 2023, č. j. 11932/2023/ZID, sp. zn. SZ/59399/2013/AIS-SSL (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo ve věci opětovného posouzení nároku a výše rozhodnuto tak, že se žalobci přiznává příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od ledna 2024, jelikož žalobce je osobou, která se podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen „zákon o sociálních službách“) považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není žalobce schopen zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. Žalobce potřebuje z důvodu dlouhodobě nepřiznivého zdravotního stavu pomoc při těchto základních životních potřebách: komunikace, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. II. Napadené rozhodnutí 3. Žalovaný shrnul průběh řízení před správním orgánem I. stupně. 4. Pro účely odvolacího řízení byl zdravotní stav žalobce přezkoumán a zhodnocen na jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) dne 15. 2. 2024 bez přítomnosti žalobce. 5. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul posudkové zhodnocení PK MPSV. Co se týče diagnózy, žalobce má geneticky podmíněné onemocnění – okulocerebrorenální syndrom (Löweho syndrom), stav po operaci vrozené katarakty, sekundární glaukom, horizontální nystagmus, chronické onemocnění ledvin I. st. hraniční snížení GF, podprůměrné až hraniční intelektové schopnosti, centrální hypotonický syndrom, poruchu růstu. Stran zrakového postižení, žalobce je vybaven brýlemi, při čtení používá lupu, je vzděláván na střední škole pro slabozraké. Stran postižení ledvin, jejich funkce je snížena lehce a stav je stabilizovaný. Žalobce je menšího vzrůstu, fyziologické funkce jsou v normě a interní stav je stabilizovaný. Jako dítě byl sledován pro centrální hypotonický syndrom, nyní má vadné držení těla, jinak je bez zásadního neurologického defektu. Končetiny jsou bez parézy, v popředí bolest levého kolene, ale nezjištěna závažná patologie. Žalobce je schopen samostatné chůze, v době bolesti kolena používal hůl. Sluch má žalobce v pořádku, komunikace je přiměřená. Co se týče mentálních schopností, úroveň intelektu je v pásmu podprůměru až pásmu hraničním, nejedná se tedy o průkaz mentální retardace. Intelektové schopnosti jsou podprůměrné, což v kombinaci s postižením zraku ovlivňuje možnosti vzdělávání a volnočasových aktivit, nepodmiňuje však neschopnost zvládat základní činnosti sebeobsluhy. Co se týče orientace, je žalobce v oblasti mentální orientován všemi kvalitami, je schopen školního vzdělávání, orientace zrakem je také dostatečná, zrak žalobce je v pásmu lehké slabozrakosti. Stran komunikace, žalobce je schopen s korekčními pomůckami čtení textu, napsání zprávy, ovládání komunikačních prostředků, v rámci mentálních schopností není průkaz poruchy řeči. Je tedy schopen běžné komunikace s využitím dostatečné slovní zásoby, při objektivizované úrovni intelektových schopností a zachovalém sluchu není podklad k neschopnosti rozumět běžné řeči. 6. PK MPSV dospěla k závěru, že žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládá tři základní životní potřeby, a to péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Ostatní hodnocené základní životní potřeby doložený zdravotní stav žalobce podle PK MPSV umožňuje zvládat a nebyly zjištěny objektivní medicínské důvody pro jejich nezvládání. U žalobce tedy byla prokázána potřeba každodenní pomoci nebo dohledu při zvládání tří nebo čtyř základních životních potřeb. Žalobce podle PK MPSV zvládá základní životní potřeby mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby. 7. Žalovaný k námitkám žalobce konstatoval, že nebylo posudkově medicínsky důvodné hodnocení dalších základních životních potřeb jako nezvládaných. Nebylo tedy uznáno nezvládání základní životní potřeby mobilita – nebyl shledán funkční dopad postižení pohybového a nosného aparátu na schopnost se samostatně pohybovat. Nebylo uznáno ani nezvládání základní životní potřeby orientace, u žalobce nebyla dokumentována závažná porucha smyslových funkcí, která by bránila poznávání a rozeznávání zrakem a sluchem, nebyla prokázána praktická nebo úplná hluchota, praktická nebo úplná slepota obou očí, hluchoslepota, či střední, těžká nebo hluboká mentální retardace, ani středně těžká demence, nebo těžké psychické postižení s poruchami orientace. U základní životní potřeby komunikace žalovaný konstatoval, že u žalobce nebyla prokázána praktická a úplná nevidomost obou očí, praktická nebo úplná hluchota, těžké formy hluchoslepoty, poruchy řeči, nebyla prokázána střední těžká nebo hluboká mentální retardace s hodnotou IQ nižší než 50, nebo středně těžká a těžká demence, ani jiné těžké psychické onemocnění s těžkými poruchami komunikace. Stravování nebylo uznáno jako nezvládané z důvodu, že k neschopnosti zvládat stravování může dojít např. při anatomické nebo funkční ztrátě obou horních končetin nebo anatomické ztrátě podstatných částí horních končetin s nemožností využít protézu k uchopení věcí, při ztrátě úchopové schopnosti obou rukou, při praktické a úplné nevidomosti obou očí a při těžkých duševních poruchách, spojených se sociální dezintegrací, kdy jsou narušeny stravovací stereotypy. Žalobci nebylo uznáno ani nezvládání základní životní potřeby oblékání a obouvání, neboť absentuje těžká porucha funkce horních a dolních končetin, zraku a duševních schopností, a není tedy medicínský důvod pro nezvládání této základní životní potřeby. Není porucha stojné funkce dolních končetin, nebyla prokázána anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin, nebo anatomické ztráty obou horních končetin, ani onemocnění páteře s celkovým ztuhnutím a omezením exkurzí hrudníku, ani praktická nebo úplná nevidomost obou očí, ani těžké duševní poruchy. Dále nebylo uznáno nezvládání základní životní potřeby tělesná hygiena, neboť k neschopnosti tuto základní životní potřebu zvládnout může dojít např. při anatomické nebo funkční ztrátě dominantní horní končetiny nebo podstatného omezení funkce obou horních končetin, při anatomické nebo funkční ztrátě jedné nebo obou dolních končetin nebo jejich podstatném funkční omezení, při praktické a úplné nevidomosti obou očí a různých těžkých psychických postižení s narušenými stereotypy. Jako nezvládaný nebyl uznán ani výkon fyziologické potřeby, když k neschopnosti zvládat tuto základní potřebu může dojít např. při míšní lézi, nutnosti vybavování stolice nebo cévkování druhou osobou. Nebyla prokázána anatomická nebo funkční ztráta úchopové schopnosti obou rukou, anatomická či funkční ztráta jedné nebo obou dolních končetin, ani duševní onemocnění spojené se sociální dezintegrací. 8. Žalovaný dále uvedl, že výsledky sociálního šetření byly zapracovány již do posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Brno-venkov (dále jen „OSSZ“). PK MPSV přezkoumala posudek OSSZ, a proto byl zdravotní stav žalobce posouzen i s ohledem na sociální šetření. 9. Žalovaný vyhodnotil posudek PK MPSV jako komplexní, objektivní a přesvědčivé posouzení zdravotního stavu, přičemž posudek PK MPSV vnímá žalovaný jako stěžejní důkazní prostředek. III. Žaloba 10. Žalobce ve své žalobě uvedl, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí. Žalobci byly uznány základní životní potřeby péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost, avšak žalobce potřebuje každodenní pomoc i u dalších základních životních potřeb, a to komunikace, oblékání a obouvání, tělesná hygiena a orientace. 11. Žalobce trpí velmi vzácným genetickým onemocněním, Löweho okulocerebrorenálním syndromem. Jedná se o kombinované postižení zasahující různé aspekty pacientov