Z rozhodnutí: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalované, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky (dále též „prvostupňový správný orgán“) ze dne 15. 2. 2024, č. j. OAM-36951-23/DP-2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „prvostupňové správní rozhodnutí“), kterým byla zamí…
56 A 8/2024- 44 - text
17 56 A 8/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci
žalobce: A. S.,
státní příslušnost B. r.
zastoupený advokátkou Mgr. Marinou Musilovou
sídlem Sukova 49/4, 602 00 Brno
proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 5. 2024, č. j. MV-46614-4/SO-2024,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění
I. Vymezení věci
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalované, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky (dále též „prvostupňový správný orgán“) ze dne 15. 2. 2024, č. j. OAM-36951-23/DP-2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „prvostupňové správní rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem studia podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a § 37 odst. 2 písm. a) v návaznosti na § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZPC“), neboť byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území ČR.
2. Správní orgány svůj závěr odůvodnily tak, že důvodem neprodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu žalobce podle § 56 odst. 1 písm. j) ZPC bylo to, že nečinil dostatečný pokrok ve studiu ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. f) směrnice č. 2016/801/EU, o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, středoškolského vzdělávání a činnosti au-pair (dále jen „Směrnice“ nebo „Směrnice 2016/801“). Z argumentace správních orgánů je zřejmé, že nevycházely pouze z posledních studijních výsledků žalobce na poslední vysoké škole, kterou studoval, nýbrž z charakteru celého průběhu pobytu žalobce na území ČR od jeho příjezdu v roce 2016 dosud. Zkoumaly tedy pobytovou historii žalobce, který na území pobýval již od roku 2016 střídavě na základě pobytového oprávnění za účelem studia a za účelem pobytu „jiné/ostatní“, když za celou dobu pobytu nedokončil žádné vysokoškolské studium a nikdy nepostoupil ani do 2. ročníku, aktuálně šlo již o třetí studium žalobce 1. ročníku od počátku studia na území. Dokončil pouze dvakrát stejný jazykový kurz anglického jazyka Go study a zkrácené studium na SOÚ tradičních řemesel a VOŠ, s.r.o. obor kuchař-číšník. Zjištěné jednání žalobce odpovídá důvodům pro neprodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 56 odst. 1 písm. j) ZPC, když jej lze definovat jako jinou závažnou překážku pobytu cizince na území. K tomuto dále správní orgány odkázaly na své podrobné úvahy vyložené v odůvodnění svých rozhodnutí.
II. Shrnutí žalobní argumentace
3. Žalobce měl na území povolen dlouhodobý pobyt za účelem studia (od 1. 9. 2022-31. 8. 2023), a to z důvodu prezenční formy studia bakalářského studijního programu „Ekonomika a management podniku“ AMBIS vysoké školy a. s. (dále jen „AMBIS“). Dne 29. 8. 2023 požádal o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem studia ve smyslu § 44a ZPC za účelem studia na škole AMBIS z důvodu prezenční formy bakalářského studijního programu „Marketingová komunikace“. K žádosti žalobce předložil mimo jiné potvrzení vysoké školy o studiu žalobce v 1. ročníku v akademickém roce 2023/2024 (do 31.8.2024). Prvostupňový správní orgán žádost žalobce zamítl a žalovaná prvostupňové správní rozhodnutí potvrdila.
4. Ve věci nebyl zjištěn dostatečně skutkový stav a správní orgány nesprávně vyhodnotily předložené důkazy (§ 3 a § 50 zákona č. 500/2004 správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „správní řád“). Správní orgány dále nezohlednily dopad postupu do rodinného a soukromého života žalobce (čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Jelikož žalovaná potvrdila nesprávný postup prvostupňového správního orgánu, je její rozhodnutí nezákonné.
5. K zamítnutí žádosti žalobce a neprodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu dle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a § 37 odst. 2 písm. a) v návaznosti na § 56 odst. 1 písm. j) věta druhá ZPC, došlo z důvodu jiné závažné překážky pobytu cizince na území. Při zkoumání toho, zda žalobce plnil účel dosavadního povolení k pobytu, správní orgán požádal o součinnost AMBIS za účelem ověření, jak plnil žalobce své studijní povinnosti. Ve vyjádření školy AMBIS bylo uvedeno, že žalobce byl studentem prezenční formy bakalářského programu „Ekonomika a management podniku“ od 30. 9. 2020 do 5. 5. 2023, a že dne 5. 5. 2023 mu bylo ukončeno studium ze strany školy z důvodu neplnění povinností stanovených studijním a zkušebním řádem. Žalobce dále citoval argumentaci prvostupňového správního orgánu, kterou uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí, např.: „nedostatečné studium, časté střídání škol či oborů studia a nesměřování k úspěšnému absolvování lze podřadit pod jinou závažnou překážku pobytu cizince na území, když v zájmu ČR je, aby se na území zdržovali pouze ti cizinci, kteří skutečně studují, směřují k absolvování jejich studia, tzn. plní studijní povinnosti a mají předpoklady pro postup do vyšších ročníků, tedy naplňují fakticky účel pobytu. V případě, kdy cizinec prokazatelně nečiní dostatečný pokrok ve studiu ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. f) Směrnice, lze definovat jako jinou závažnou překážku pobytu cizince na území, přičemž není ve veřejném zájmu, aby na území pobývali cizinci, kteří neplní účel pobytu, pro který jim byl pobyt na území povolen.“ Hlavním argumentem prvostupňového správního orgánu bylo, že žalobce má za sebou několik neúspěšných pokusů o studium, které bylo ukončeno bez zdárných výsledků. Správní orgán také odkazoval na rozsudky NSS, které se zabývaly neplněním účelu pobytu za účelem studia, např. ze dne 26. 2. 2021, č. j. 5 Azs 325/2020–33, a ze dne 14. 3. 2019, č. j. 7 Azs 471/2018–39. Z uvedené judikatury např. vyplynulo, že časté střídání studijních oborů může být vážným signálem, že účel pobytu není ve skutečnosti naplňován, a dále že pokud cizinec nenaplňuje účel uděleného povolení k pobytu, je na místě mu toto povolení neprodloužit. Dle toho hodnotil správní orgán žalobce v období, pro které mu bylo povolení k pobytu uděleno. Vyhodnotil, že žalobce ve svém studiu nečiní dostatečný pokrok, protože na území ČR pobývá již 7 let, přitom standardní doba bakalářského studia na vysoké škole činí 3 roky. Správní orgány tedy označily za hlavní důvod neprodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu žalobce to, že nečinil dostatečný pokrok ve studiu, přitom nebylo vycházeno pouze ze studijních výsledků na poslední vysoké škole, kterou žalobce studoval, ale z charakteru celého průběhu pobytu žalobce na území ČR od jeho příjezdu v roce 2016 až dosud.
6. Žalobce nesouhlasil s výše citovanými závěry správních orgánů, protože byl nedostatečně zjištěn skutkový stav a prvostupňový správní orgán nesprávně vyložil a aplikoval právní úpravu a judikaturu.
7. Žalobce připustil, že během svého pobytu byla některá jeho studia ukončena, vždy ale z pochopitelných a omluvitelných důvodů. Některé účely povolených pobytů žalobce naplnil, a to studium jazyků či vyučení kuchařem. Nelze mu dávat k tíži, že si vybírá jednodušší studia. Ačkoliv v ČR pobývá již několik let, studium v českém jazyce je pro něj stále náročné. Snaží se najít studium, které odpovídá jeho zaměření, a také schopnostem a dovednostem, zejména jazykovým znalostem. Ve výběru škol nelze spatřovat to, že studiu žalobce dává malou časovou a intelektuální investici, a pak z toho dovozovat, že účel pobytu není naplňován a je zástěrkou pro účely jiné. Vybrané studium na vysoké škole AMBIS představuje pro žalobce náročné studium s velkou časovou a intelektuální investicí, a to pro přetrvávající jazykovou bariéru.
8. Žalobce splnil svoji povinnost tvrzení a dokazování, když se vyjádřil k tomu, proč mu bylo v roce 2023 ukončeno studium ze strany vysoké školy AMBIS (jeho vyjádření ze dne 23. 1. 2024). Právní úprava i judikatura požadují, aby správní orgán posuzoval plnění účelu pobytu ke dni podání žádosti, a nikoliv účelů pobytů předchozích. Poslední dlouhodobý pobyt měl žalobce povolen od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2023 ke studiu na vysoké škole AMBIS, pročež žalobce zaměřil svoje tvrzení právě na toto období. Naplnění účelu pobytu žalobce prokázal, neboť z počtu získaných kreditů je zjevné, že studium není jen zástěrkou pro setrvání na území. Žalobce vyvíjí velké úsilí, aby byl ve studiu úspěšný. Snažil se o úspěšné zakončení studia. Za neúspěchy však stojí covidové období spojené s omezeními osobní účasti na výuce, což způsobilo žalobci problémy při získává