— Nejvyšší správní soud

73 A 6/2025- 39 - text  16 73 A 6/2025 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Polácha a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. ve věci navrhovatele: politické hnutí Česká republika na 1. místě!, IČO: 19882149 sídlem Jankovcova 1535/2a, 170 00 Praha 7 – Holešovice zastoupen JUDr. Miroslavem Pindešem, Ph.D., advokátem sídlem Zámecká 550, 685 01 Bučovice proti odpůrcům: 1) Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno 2) politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), IČO: 04134940 sídlem Rytířská 410/6, 110 00, Praha 1 zastoupené JUDr. Adamem Batunou, advokátem sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1 o návrhu na zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 15. 8. 2025, č. j. JMK 117351/2025 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 19. 8. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 15. 8. 2025, č. j. JMK 117351/2025, kterým byla v Jihomoravském volebním kraji zaregistrována kandidátní listina politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) [dále též jen „SPD“] pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. 10. 2025 (dále též jen „napadené rozhodnutí“). II. Podání účastníků II.1 Návrh 2. Navrhovatel tvrdí, že jím napadená registrace kandidátní listiny SPD je v rozporu s volebním zákonem. Byla totiž sice formálně podána jako kandidátní listina SPD s osobnostmi z jiných politických stran, avšak její faktická povaha odpovídá společné kandidatuře koalice čtyř politických subjektů, a to SPD, Trikolora, Svobodní a PRO. Tyto strany vystupující v předvolební kampani pod společným názvem a vizuální identitou „Spojeni. Pro vás!“, přičemž právě skutečnost spojení těchto politických subjektů do voleb je jejich hlavním předvolebním marketingem. Systematicky využívají novou vizuální identitu rovnocenně vyobrazující loga všech čtyř politických subjektů v jedné linii; jde přitom o dlouhodobou, jednotnou a koordinovanou prezentaci, jejíž charakter odpovídá volební koalici. O obsazení kandidátních listin rozhodují všechny členské strany koalice, nikoli výlučně SPD. Aby mohlo jít o kandidaturu jediného politického subjektu s kandidáty jiných politických stran, muselo by se jednat čistě o rozhodnutí toho politického subjektu, který podává kandidátku. V případě koalice „Spojeni. Pro vás!“ ovšem na kandidátní listinu SPD delegovaly své kandidáty samy strany Trikolora, Svobodní a PRO na základě svých vlastních vnitrostranických rozhodnutí a v souladu s ujednáním stran, které má znaky koaliční dohody. 3. Pokud by subjekty SPD, Trikolora, Svobodní a PRO kandidovaly jako volební koalice, musely by pro vstup do Poslanecké sněmovny překročit 11% volební hranici stanovenou v § 49 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“). Místo toho tato faktická volební koalice zvolila protiprávní strategii spočívající v tom, že formálně podala kandidátní listinu jako kandidaturu jediného politického hnutí SPD. Taková manipulace umožnila čtyřem politickým subjektům získat neoprávněně důvěru voličů, že jim k úspěchu ve volbách postačí překonání 5% hranice, čímž poškodila nejen navrhovatele, ale i ostatní volební subjekty. 4. Faktická volební koalice „Spojeni. Pro vás!“ svým postupem obchází § 49 volebního zákona. Kandidátní listina SPD měla být podána jako koaliční a podléhat uzavírací klauzuli 11 %. Opačný postup je v přímém rozporu s čl. 22 Listiny základních práv a svobod, jeho akceptování je v rozporu s § 31 odst. 1 a § 32 odst. 1 písm. b), f), h) volebního zákona. 5. Dále navrhovatel poukazuje na to, že koalice „Spojeni. Pro vás!“ opakovaně užívá ve své předvolební kampani název navrhovatele „Česká republika na 1. místě!“, a to včetně přímého začlenění do svých volebních sloganů. To je způsobilé vyvolat u voličů mylný dojem, že navrhovatel je součástí této koalice, ačkoliv tomu tak není. Takové jednání představuje porušení čl. 22 Listiny základních práv a svobod, § 16 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, a lze jej kvalifikovat jako nekalosoutěžní jednání ve smyslu § 2976 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tento způsob vedení kampaně nejen hrubě narušuje rovné podmínky soutěže politických subjektů, ale zároveň poškozuje dobrou pověst navrhovatele. II.2 Vyjádření krajského úřadu 6. Krajský úřad ve vyjádření k návrhu uvádí, že kandidátní listina SPD byla podána v souladu se zákonem, pročež neshledal důvod pro její odmítnutí postupem podle § 33 odst. 3 písm. b) volebního zákona. Není v rozporu s žádným ustanovením volebního zákona, jestliže jsou na kandidátní listině určité politické strany uvedeni i členové jiné politické strany. Tím samozřejmě není dotčen požadavek na splnění podmínky zařazení kandidáta pouze na jedinou kandidátní listinu a dále podmínka uvedení názvu té politické strany, jejímž je kandidát členem. Krajský úřad poukazuje na to, že na kandidátní listině SPD v Jihomoravském volebním kraji je uvedena pouze jedna osoba z jiné politické strany, doc. Š. je bez politické příslušnosti; ostatní kandidáti jsou členové SPD. S ohledem na tuto skutečnost považuje krajský úřad značnou část argumentace navrhovatele za nepřiléhavou. Nadto krajský úřad upozorňuje, že na kandidátní listině samotného navrhovatele jsou v Jihomoravském volebním kraji uvedeni tři členové jiné politické strany. Krajský úřad má za to, že by podaný návrh měl být zamítnut. II.3 Vyjádření SPD 7. SPD ve vyjádření k návrhu uvádí, že jej považuje za nedůvodný. Kandidátní listina byla podána výlučně SPD, které je k tomu podle § 31 odst. 1 volebního zákona oprávněno. Nejvyšší správní soud již v minulosti konstatoval, že účast členů jiných stran na kandidátní listině jedné strany z ní koalici nečiní. Pro účely volebního zákonodárství je právně relevantní pouze formálně založená koalice. Jakékoli politické či programové spolupráce, dohody či podpora mezi subjekty, pokud nepřekročí rámec zákonných ustanovení, nemohou být důvodem k odmítnutí registrace kandidátní listiny. Svou argumentaci SPD podpořilo odkazy na judikaturu. Volební zákon neumožňuje „překvalifikovat“ samostatnou kandidátní listinu na koaliční či odmítnout kandidátní listinu na základě politologických úvah či indicií. Přítomnost osob spjatých s jinými stranami je v rámci soutěže politických stran legitimní a nemá vliv na právní kvalifikaci kandidátní listiny. III. Posouzení věci krajským soudem 8. Návrh byl podán osobou oprávněnou (§ 89 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), v zákonné lhůtě (§ 86 volebního zákona). Soud ve věci rozhodl v souladu s § 89 odst. 5 věta druhá s. ř. s. bez nařízení ústního jednání. 9. Soud považuje před vlastním hodnocením návrhových bodů vhodné vytknout před závorku podstatné skutečnosti, ze kterých vycházel při věcném posouzení návrhu. 10. Na prvním místě je potřeba zdůraznit, že je to zákonodárce, kdo je odpovědný za utváření volebního systému a jeho pravidel. Případné nedostatky právní regulace jdou plně na vrub jeho činnosti a k jejich odstranění je taktéž na prvním místě povolán právě zákonodárce. To samé platí i pro přezkum voleb v rámci správního soudnictví, kde zákonodárce podle aktuálně účinné právní úpravy na jedné straně ukládá přezkum registrace kandidátních listin volebních stran pro jednotlivé kraje krajským soudům, oproti tomu přezkum výsledku voleb svěřil Nejvyššímu správním soudu jakožto jedinému soudu, čímž vytvořil dichotomii přezkumu parlamentních voleb. V tomto kontextu je vhodné zmínit, že podle § 81 odst. 2 zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb, který nabude účinnosti 1. 1. 2026, bude ve volbách do Parlamentu České republiky k projednání návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny příslušný (toliko) Nejvyšší správní soud. 11. Další podstatnou skutečností je obecně platná premisa minimalizace zásahů soudní moci do volebního dění a soutěže politických stran. Klíčovým subjektem, který má rozhodnout otázku soutěže politických stran, je totiž volič, na němž je posouzení konkrétní volební strategie jednotlivých kandidujících subjektů. Soud by měl k zásahům do volebního dění přistupovat pouze tam, kde se jedná o zřejmé a flagrantní porušení soutěže politických stran představující podstatné narušení férového zápasu politických sil. 12. Soud taktéž předesílá, že pro kandidaturu ve volbách není ve volebním zákoně upravena exkluzivita členství v politické straně. Jinými slovy politické strany na svých kandidátních listinách mohou umisťovat nestraníky i členy jiných politických stran [srov. § 32 odst. 1 písm. c) zákona o volbách]. 13. Nezbytné zdůraznit je také to, že volební zákon neumožňuje dotčené volební straně, aby po