9 Ao 37/2021 — Nejvyšší správní soud

73 A 7/2025- 289 - text  20 73 A 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Polácha a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D., a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D., v právní věci navrhovatelky: Ing. M. K. bytem X proti odpůrci: Statutární město Zlín náměstí Míru 12, 760 01 Zlín za účasti: 1) Ing. J. F. bytem X 2) Bc. P. M. bytem X 3) P. B. bytem X 4) R. J. bytem X 5) K. Č. bytem X 6) Ing. E. P. bytem X 7) MUDr. Z. J. bytem X 8) Ing. M. J. bytem X 9) A. Z. bytem X 10) A. N. bytem X 11) H. N. bytem X 12) A. L. bytem X 13) A. O. bytem X 14) P. O. bytem X 15) P. G. bytem X 16) V. G. bytem X 17) E. S. bytem X 18) Ing. Z. S. bytem X 19) MUDr. Š. K. bytem X 20) Mgr. R. D. bytem X 21) V. D. bytem X 22) Ing. A. N. bytem X 23) F. J. bytem X 24) J. S. Z. bytem X 25) L. K. bytem X 26) Ing. V. M. bytem X 27) Ing. J. M. bytem X 28) J. K. bytem X všichni zastoupeni osobou zúčastněnou na řízení č. 24 29) Bc. M. N. bytem X 30) M. S. bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Janem Drozdem sídlem Potoky 552, 760 01 Zlín o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Změny č. 4C Územního plánu Zlín vydaného usnesením Zastupitelstva statutárního města Zlín ze dne 12. 9. 2024, č. 12/14Z/2024, v rozsahu změny doplňující podmínky výškové regulace zástavby pro využití plochy přestavby č. P79, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Návrh 1. Návrhem ze dne 23. 9. 2025 se navrhovatelka domáhala zrušení části Změny č. 4C Územního plánu Zlín vydaného usnesením Zastupitelstva statutárního města Zlín ze dne 12. 9. 2024, č. 12/14Z/2024 (dále jen „změna č. 4C ÚP Zlín“ nebo „napadená změna ÚP Zlín“), která nabyla účinnosti ode dne 28. 9. 2024. 2. Navrhovatelka je vlastníkem pozemku parc. č. st. XA, jehož součástí je stavba s č. p. 1246 - rodinný dům, a dále pozemku parc. č. XB, nacházejících se v k. ú. X a obci X a vedené na LV č. XC vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín (dále jen „pozemky navrhovatelky“). Z toho odvozuje svou aktivní legitimaci k podání návrhu. 3. Navrhovatelka proto napadá a navrhuje zrušit část změny územního plánu v rozsahu změnové lokality č. 1199 (tj. plochy přestavby č. P79), v rámci které byla změnou územního plánu nově povolena „výšková regulace zástavby max. 2 NP směrem k zástavbě a 5 NP podél komunikace“ (dále jen „plocha změn č. 1199“). 4. Navrhovatelka tvrdí, že její věcná práva k dotčeným pozemkům jsou nepřiměřeně zasažena navrhovaným umístěním změnové lokality č. 1199. Tento nepřiměřený zásah spočívá jednak v části změny územního plánu, jíž došlo k zásahu do vlastnického práva navrhovatelky spočívajícím především v jeho podstatném omezení. Navrhovatelka totiž své pozemky společně se svou rodinou intenzivně užívá k bydlení. Pozemek parc. č. XB (zahradu) navrhovatelka se svou rodinou využívá k rekreačním účelům či odpočinku. 5. Právě tento pozemek bezprostředně sousedí s plochou přestavby, v rámci které byla nově povolena „výšková regulace zástavby max. 2 NP směrem k zástavbě a 5 NP podél komunikace“. Plocha přestavby je současně zařazena do ploch SO - ploch smíšených obytných (dále jen „plochy SO“). Současně zdůrazňuje, že v důsledku přijetí části změny územního plánu hrozí i snížení její kvality prostředí a kvality prostředí její rodiny. Ve spojení s doplňujícími podmínkami pro využití plochy přestavby tak nově platí, že na ní lze realizovat mj. i zástavbu obytnou či i částečně komerční zástavbu o max. výšce 5 NP. 6. Potenciální realizace takových objektů představuje pro navrhovatelku a její rodinu zásadní ohrožení soukromí. Jejich obyvatelé či jiní uživatelé by totiž měli na pozemky navrhovatelky a dění na nich fakticky neomezený výhled, proti kterému by se navrhovatelka stěží mohla bránit. Takto vzniklou situaci lze přirovnat k výběhu v „zoo“, na který by obyvatelé či jiní uživatelé příslušných objektů měli vyvýšený výhled stejně jako návštěvnicí v zoo na příslušné výběhy. S tímto navrhovatelka nesouhlasí, neboť se podstatným způsobem snižuje i hodnota pozemků navrhovatelky. Obrana proti tomuto nežádoucímu obtěžování (pohledovým imisím) je pak fakticky nemožná. Jedinou možností obrany by snad byla stavba několikametrové zdi na hranici pozemku navrhovatelky tvořícího zahradu a pozemků nacházejících se v ploše přestavby. To je však zjevně nesmyslné a nelze to považovat za běžné opatření, které by po navrhovatelce mohlo být požadováno. 7. Z konstantní judikatury plyne, že oprávnění obce uspořádat si své územní poměry není bezbřehé, ale je limitováno zákonem stanovenými podmínkami a omezeními a v obecné rovině též omezeními plynoucími ze samotného ústavního pořádku (požadavek rovného zacházení, předvídatelnosti právní regulace, minimalizace zásahů do individuálních práv fyzických a právnických osob atd.) Má-li dojít ke změně funkčního určení ploch, mělo by toto být podloženo dostatečně závažnými důvody, opírajícími se buď o relevantní změnu okolností, nebo o to, že původní řešení je věcně nesprávné. 8. V případě plochy změn č. 1199 jde podle navrhovatelky o přetržení kontinuity územního plánování. Umožnění zástavby o max. výšce až 5 NP je totiž bezpochyby zásadní změnou, kterou lze postavit naroveň změny funkčního určení ploch. Navíc tato část změny ÚP Zlín popírá hlavní vytčené cíle koncepce rozvoje území a nerespektuje urbanistické hodnoty příslušné lokality a jednotný architektonický charakter stávající zástavby. Pro danou lokalitu je typická zástavba tvořená toliko rodinnými domy o max. 2 NP, resp. s podkrovím, obklopená zelení. Změnou výškové regulace v ploše přestavby však skrze snížení soukromí a kvality prostředí dochází k přesnému opaku. 9. Přijetí části změny územního plánu je současně v rozporu s podmínkami ochrany hodnot stanovenými pro lokalitu Malenovice. Jednou z těchto podmínek je totiž povinnost „zachovat výškovou hladinu umožňující výhledy do Podřevnického údolí k severozápadu i východu na dominantu Tlusté hory.“ Výšková hladina však zachována nebyla. Nutno podotknout, že lokalita Malenovice je odpůrcem zařazena mezi území zásadního významu pro její charakter. 10. S ohledem na výše uvedené je tak zjevné, že objektivně neexistují žádné závažné důvody podepřené změnou okolností nebo původně nesprávným řešením územního plánu, pro které by bylo možno přistoupit k přijetí části změny územního plánu tak zásadním a pro navrhovatelku nepřiměřeným způsobem, jako je podstatné zvýšení max. výše zástavby v ploše přestavby. Pokud takové důvody existovaly nebo existují, odpůrce je v odůvodnění neuvedl. 11. Nutno podotknout, že změna územního plánu Zlín č. 4C nabyla účinnosti dne 28. 9. 2024, zatímco jí bezprostředně předcházející změna územního plánu Zlín č. 4B nabyla účinnosti dne 24. 2. 2024. To znamená, že mezi účinnostmi jednotlivých změn byla časová prodleva pouze sedm měsíců. V tak krátkém mezidobí zcela jistě nemohlo dojít k tak zásadní změně poměrů či nutnosti navýšení počtu bytů natolik, aby to odůvodňovalo výše popsanou změnu výškové regulace. Je zřejmé, že část změny územního plánu byla přijata pouze v zájmu zejm. dvou vlastníků pozemků v ploše přestavby (osob zúčastněných na řízení č. 29 a č. 30), a to bez ohledu na práva navrhovatelky a dalších obyvatel dané lokality, např. pak právě ostatních osob zúčastněných na řízení. 12. Navrhovatelka vyjádřila přesvědčení, že napadená změna ÚP Zlín neobstojí zejm. z hlediska pátého kroku tzv. pětistupňového algoritmu (kritérium přiměřenosti). Podle jejího názoru představuje hodnocení proporcionality napadeného OOP nedílnou součást soudního přezkumu, kdy v případě územního plánování především není možné připustit zásahy do vlastnického práva vykazující znaky tzv. libovůle. 13. Navrhovatelce není zřejmé, jak tato část změny územního plánu přispěla k soudržnosti společenství obyvatel území coby jedné ze zásad územního plánování. Naopak má za to, že tato část změny územního plánu je s touto zásadou v přímém rozporu, kdy zjevně upřednostňuje potenciální uživatele nové zástavby na úkor současných obyvatel dané lokality, mezi které se navrhovatelka se svou rodinou řadí a které zjevně diskriminuje. 14. Navrhovatelka tedy formulovala petit návrhu tak, že opatření obecné povahy - Změna č. 4C Územního plánu Zlín - vydané usnesením zastupitelstva odpůrce, které nabylo účinnosti dne 28. 9. 2024, se ruší dnem právní moci tohoto rozsudku v rozsahu, v jakém došlo v rámci „doplňující podmínky pro využití navržených lokalit“ ke stanovení nové výškové regulace pro plochu přestavby č. P79 z předcházejícího znění „výšková regulace zástavby max. 2NP“ nově na „výšková regulace zástavby max. 2NP směrem k zástavbě a 5 NP podél komunikace“, a to v textové části napadeného opatření obecné povahy (dále též jen „OOP“). II. Vyjádření odpůrce 15. Ve svém vyjádření odpůrce především obecně uve