2 As 10/2007 — Nejvyšší správní soud

29 A 87/2024- 84 - text  7 29 A 87/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka ve věci žalobce: SYGNUM s.r.o., IČO: 26889641 sídlem Moravní 1636, 765 02 Otrokovice zastoupený advokátem Mgr. Davidem Šimoníkem sídlem Zarámí 4432, 760 01 Zlín proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín za účasti osoby zúčastněné na řízení: Zlín Net, a.s. IČO: 25313428 sídlem Nad Stráněmi 5656, 760 05 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2024, č. j. KUZL 63298/2024, sp. zn. KUSP 55258/2024 ÚP-S, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podanou žalobou brojí proti výše označenému rozhodnutí, kterým žalovaný potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Zlína, odboru stavebních a dopravních řízení (dále jen „stavební úřad“) ze dne 16. 1. 2024, č. j. MMZL 007358/2024. Tímto územním rozhodnutím stavební úřad k žádosti osoby zúčastněné na řízení: i) podle ust. § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění platném do 31. 12. 2023 (dále jen "stavební zákon") a ust. § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu (dále jen „vyhláška č. 503/2006 Sb.“) rozhodl o umístění stavby "SEK - propoj Mysločovice - Hostišová" na pozemcích parc. č. 88/3, 98/8, 98/11, 98/12, 350, 351 v katastrálním území Hostišová, st. p. 104, 124, parc. č. 39/6, 45/1, 45/7, 45/8, 50/3, 145/8, 145/29, 245/1, 272/8, 356, 357/1,357/4, 363/3, 363/4, 363/37, 363/47, 363/48, 363/65, 363/67, 363/69, 363/82, 363/87, 363/121, 363/134, 363/139, 363/141, 363/142, 363/143, 363/144, 363/145, 363/146, 363/147, 366/1, 366/4, 366/6, 367/2, 367/3, 377/2, 379/1, 428/3, 429, 438/1, 445/1, 446/1, 455/2, 499, 518, 570, 585/1 v katastrálním území Mysločovice a parc. č. 693 v katastrálním území Racková (dále jen " předmětná stavba"); ii) stanovil podmínky pro umístění stavby a iii) stanovil podmínky pro provedení stavby. Co do charakteru stavby, jedná se o liniovou síť elektronických komunikací společnosti Zlín Net, a.s.; stavba má být užívána jako technická infrastruktura, síť elektronických komunikací, která plní účel zavedení vysokorychlostní sítě internetu pomocí optického vlákna uživatelům bytových a rodinných domů obce Mysločovice za využití sítě NGA a provozování sítě elektronických komunikací. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Včas podanou žalobou [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 306 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“)]; splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhuje, aby krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí stavebního úřadu zrušil. 3. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 693, kat. ú. Racková (zapsáno na LV č. 706). Na pozemku se nachází účelová komunikace ve smyslu § 7 zákona č. 13/1997 Sb., zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, která slouží pro obsluhu rozsáhlých lesních pozemků, které se nachází rovněž ve vlastnictví žalobce, a to například lesních pozemků parc. č. 557, 574/1, 578, 560/1 v kat. ú. Racková. Žalobce setrvale namítá, že umístěním (a následnou realizací) předmětné stavby dojde k poškození uvedené komunikace a hrozí vážné poškození stavby v důsledku pohybu těžké lesní techniky při těžbě dřeva a obhospodařování lesních pozemků. Kmeny stromů a těžká technika mohou rozrývat nezpevněnou komunikaci a může dojít ke kontaktu s vedením optické sítě. 4. Žalobce namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného, neboť se nevypořádal se všemi odvolacími námitkami žalobce, zejména pak s námitkou nevhodnosti umístění stavby kvůli omezení vlastnického práva žalobce a také procesně nijak nezohlednil částečné zpětvzetí žádosti ze strany stavebníka. Žalobce dále namítá procesní pochybení stavebního úřadu, který rozhodl o umístění předmětné stavby, aniž by došlo ke splnění podmínek § 90 stavebního zákona pro vydání rozhodnutí o umístění stavby. Stavební úřad dostatečně neposoudil, zda byly splněny všechny podmínky pro umístění stavby. Součástí odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu je pouze stručný popis průběhu řízení a výčet účastníků řízení. Rozhodnutí nesplňuje ani požadavky vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění účinném do 31.21.2023. Nelze z něj vůbec zjistit, jaký byl zjištěn skutkový stav a jak na tento zjištěný skutkový stav byla aplikována příslušná ustanovení právních předpisů. Dále žalobce namítá, že územní rozhodnutí stavebního úřadu zcela postrádá zákonné obsahové náležitosti ve smyslu § 92 odst. 5 stavebního zákona ve spojení s § 9 vyhlášky č. 503/2009 Sb. III. Vyjádření žalovaného k žalobě a replika žalobce 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že k realizaci stavby může dojít až poté, co stavebník získá soukromoprávní souhlas vlastníků nemovitostí, na kterých má být stavba realizována. Tento souhlas lze získat buď dohodou, nebo v režimu vyvlastňovacího řízení dle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vyvlastnění“). K námitce žalobce ohledně omezení jeho vlastnického práva žalovaný uvedl, že do podoby takové soukromoprávní dohody nemůže stavební úřad zasahovat. Nadto stavebník avizoval, že v takovém případě uvažuje o změně trasy vedení optického kabelu, nejednalo se však o žalobcem uváděné částečné zpětvzetí žádosti. Žalovaný tak má za to, že napadená rozhodnutí byla vydána v souladu se zákonem a dokumentace k územnímu řízení je úplná a přehledná a taktéž splňuje všechny zákonné náležitosti, navrhuje proto žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 6. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného nadále setrvává na žalobních bodech, že součástí odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu nejsou žádné přezkoumatelné závěry stran toho, zda byly splněny podmínky § 90 stavebního zákona, stejně tak že dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nemá obsahové náležitosti dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. IV. Ústní jednání konané dne 17. 3. 2026 7. Žalobce v rámci ústního setrval na svých námitkách již dříve písemně uplatněných v žalobě. Stejně tak žalovaný setrval na své argumentaci a nadále má žalobu za nedůvodnou. žádné důkazní návrhy vzneseny nebyly. V. Posouzení věci soudem 8. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, včetně řízení předcházející jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 9. Krajský soud se předně zabýval námitkou žalobce ohledně nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť se jedná o tak závažnou vadu, že by se jí musel zabývat z úřední povinnosti i nad rámec uplatněných žalobních námitek (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002-35, rozhodnutí správních soudů jsou rovněž dostupná na www.nssoud.cz). Je-li totiž správní rozhodnutí nepřezkoumatelné, lze jen stěží uvažovat o jeho přezkumu správním soudem, což ostatně vyplývá již z lingvistické stránky věci, kdy nepřezkoumatelné rozhodnutí prostě nelze věcně přezkoumat. Takové rozhodnutí by bylo nutno zrušit pro nepřezkoumatelnost, která může nastat buď pro nesrozumitelnost (nelze seznat určitý a jednoznačný výrok, jde o výrok s obsahem rozporuplným, nevykonatelným apod.), nebo pro nedostatek důvodů (odůvodnění je v rozporu s výrokem, popř. uvádí jiné důvody než ty, v nichž má mít dle zákona oporu, odůvodnění postrádá rozhodný důvod pro výrok či neobsahuje žádné hodnocení provedených důkazů a závěr z nich učiněný). 10. Žalobce nepřezkoumatelnost shledává v tom, že žalovaný nereagoval na některé jeho odvolací námitky, kupříkladu námitku nevhodnosti umístění stavby kvůli omezení vlastnického práva žalobce (poškození cesty). 11. S touto námitkou se nicméně krajský soud neztotožňuje. Jak žalovaný správně uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí, územní řízení je ovládáno zásadou koncentrace řízení, která vyjadřuje určité limity pro možnost uplatňování námitek v průběhu řízení. Podle § 89 odst. 1 stavebního zákona musí být závazná stanoviska dotčených orgánů a námitky účastníků řízení uplatněny nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí být nejpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být závazná stanoviska dotčených orgánů podle § 4 odst. 4 a námitky účastníků řízení uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim nepřihlíží. Z pohledu účastníků řízení je proto nutné vznášet námitky včas, po marném uplatnění lhůty k je