7 As 17/2010 — Nejvyšší správní soud

30 A 49/2023- 136 - text  18 30 A 49/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobce: J. F. zastoupený advokátem Mgr. Robinem Sedláčkem sídlem Bašty 413/2, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. CETIN a. s., IČO: 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 2. EG.D Holding, a. s., IČO: 28085400 sídlem Lidická 1873/36, Brno 3. R. P. 4. J. Z. 5. J. Z. 6. G. Z. 7. J. Z. 8. M. Z. 9. M. M. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2023, č. j. KUOK 33266/2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobám zúčastněným na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 8. 8. 2022, č. j. PVMU 116164/2022 61 (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby“), rozhodl Magistrát města Prostějova (dále jen „stavební úřad“) podle § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „stavební zákon“) na žádost stavebníka o umístění stavby označené Novostavba bytového domu nároží ul. P. – D. v Prostějově včetně na pozemcích p. č. 88/1, 432/1, 432/3, 208/1, 208/2, 209/1 a 209/13 v k. ú. D., obec Prostějov přípojek (dále jen „stavba“ nebo „záměr“). 2. Proti rozhodnutí o umístění stavby podal žalobce a další účastníci řízení odvolání. Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 3. 2023, č. j. KUOK 33266/2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), odvolání zamítl a rozhodnutí o umístění stavby potvrdil. 3. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Žaloba 4. Žalobce je vlastníkem pozemků a rodinného domu, které se nacházejí v blízkosti umístěného záměru. Tvrdí přitom, že navrhovaná stavba se nepřiměřeným způsobem dotýká jeho práv. 5. V prvé řadě namítá, že se žalovaný dopustil nepřesností v části odůvodnění, v níž v reakci na odvolací námitky shrnul procesní postup stavebního úřadu. Nepřistoupil však ke kritickému zhodnocení a případné nápravě pochybení stavebního úřadu. Pokud nebyly rozpory odstraněny a vysvětleny, lze jen obtížně dovodit, jak a proč stavební úřad ve skutečnosti postupoval. Odůvodnění je tak zmatečné, neodůvodněné a nepřezkoumatelné. 6. Dále žalobce namítá, že se žalovaný nevypořádal s uplatněnými odvolacími námitkami. Žalovaný se sice věnoval všem námitkám, ale zůstal pouze v rovině obecných blíže nezdůvodněných a nepodložených tvrzení a v některých případech se omezil jen na konstatování nedůvodnosti. Ani žalovaný zřejmě nevěděl, proč a jak stavební úřad postupoval. Napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné. 7. Zatřetí žalobce namítá neaktuálnost závazných stanovisek a souhlasů, které použil stavební úřad jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby. Projektová dokumentace se v průběhu řízení opakovaně měnila a doplňovala. Přesto z nich stavební úřad vycházel, aniž by ověřil, zda jsou relevantní. Omezil se na konstatování, že původní stanoviska jsou platná. Žalovaný pak bez bližšího zdůvodnění uzavřel, že změny nejsou tak podstatné, aby bylo nutné žádat o vydání nových stanovisek. Ani on ale neověřil platnost vydaných souhlasných stanovisek. Žalovaný ani stavební úřad přitom nejsou oprávněni hodnotit platnost závazných stanovisek v případě změny podkladů, na základě nichž byla vydána. V některých případech není ani zřejmé, z jakých podkladů dotčené orgány při vydání závazných stanovisek vycházely. 8. Dále žalobce namítá, že stavební úřad rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání, aniž by odůvodnil, že jsou pro takový postup splněny podmínky podle § 87 odst. 1 druhé věty stavebního zákona. Tvrzení stavebního úřadu o tom, že jsou mu známy poměry v lokalitě není doloženo ve správním spise žádným důkazem. Žalobce má navíc pochybnosti i o úplnosti podané žádosti, jelikož byla opakovaně doplňovaná. 9. Jako pátý žalobní bod žalobce namítá, že mu stavební úřad stanovil nepřiměřeně krátkou sedmidenní lhůtu k seznámení se s podklady řízení. S ohledem na rozsah správního spisu a složitost věci je taková lhůta nedostatečná, přičemž standardně se v obdobných případech stanovuje patnáctidenní lhůta. Oproti tomu stavebník doplňoval nekompletní žádost, k čemuž mu stavební úřad stanovoval lhůty v řádech týdnů či měsíců. Postupem stavebního byl porušen princip rovnosti zbraní a žalobcovo právo na spravedlivý proces. 10. V šestém žalobním bodu žalobce namítá, že záměr nesplňuje výškové limity stanovené Územním plánem Města Prostějova (dále jen „územní plán“). Měření je provedeno nesprávně a účelově. Stavební úřad ani žalovaný se řádně nevypořádaly s námitkou a argumentací doloženou výpočtem a geometrickým řešením. Výška stavby vychází z nesprávné výškové úrovně veřejného prostranství (+242,7 m. n. m.), ve skutečnosti je však o 1 metr nižší (+241,7 m. n. m.). Další vadou je, že výpočet výšky byl proveden v místě nároží jedné z plánovaných staveb, nikoliv z průčelí, jak tuto výšku definuje územní plán. 11. V posledním sedmém žalobním bodu namítá žalobce, že se žalovaný nedostatečně a nesprávně vypořádal s námitkami, které se týkaly znehodnocení kvality bydlení a zásahu do soukromí vlastníků okolních rodinných domů se zahradami, pohledových imisí, snížení tržní hodnoty sousedních nemovitostí a narušení klidu v území. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uplatněné odvolací námitky podle svého názoru dostatečně vypořádal. Lhůta, kterou stavební úřad stanovil k vyjádření se ke shromážděným podkladům, byla ve skutečnosti delší než 7 dní, neboť jí předcházela patnáctidenní lhůta k uplatnění námitek účastníků. Pokud jde o výškové limity stanovené územním plánem, žalovaný konstatoval, že stavební úřad byl vázán závazným stanoviskem orgánu územního plánování, od nějž se nemohl odchýlit. V odvolacím řízení postupoval žalovaný podle § 149 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Nadřízený orgán územního plánování závazné stanovisko potvrdil, a žalovaný proto neměl jinou možnost než odvolání zamítnout. Postačuje přitom, že pouze odkázal na obsah potvrzujícího závazného stanoviska. Žalovaný totiž není oprávněn se vyjadřovat k námitkám, které jsou v působnosti dotčeného orgánu územního plánování. Stanoviska osob zúčastněných na řízení 13. Třetí osoba zúčastněná na řízení nesouhlasí s umístěním stavby a ztotožnila se s žalobou. Ve svém vyjádření především předestřela podrobnou argumentaci, podle níž záměr neodpovídá výškovým regulativům stanoveným v územním plánu, společně s ilustrativními nákresy záměru. Požadovaná výška byla podle ní formálně dosažena pomocí uměle vytvořeného valu pod chodníkem, který by měl vzniknout na ulici P. Osmá a osmá osoba zúčastněné na řízení s umístěním záměru rovněž nesouhlasí. Ve svých vyjádřeních uvedly např., že v důsledku stavby dojde k ztrátě soukromí, zvýšení imisí z dopravy, ke ztrátě televizního signálu a ke změně celkového rázu daného území. Podmínky řízení a rozsah soudního přezkumu 14. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde o žalobu věcně projednatelnou. 15. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). V této souvislosti soud poznamenává, že se nemohl zabýval argumentací a námitkami osob zúčastněných na řízení, které jdou nad rámec žalobcem uplatněných námitek. Meze a rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí totiž určuje pouze žalobce vymezením žalobních bodů, jimiž je soud vázán a nemůže z nich vybočit (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). 16. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za splnění zákonných podmínek podle § 51 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný sdělil výslovný souhlas s tímto postupem. Žalobce se k výzvě soudu, zda trvá na jednání, nevyjádřil. Soud má proto za to, že oba účastníci s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Dokazování soud neprováděl. 17. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Posouzení věci 18. První z uplatněných žalobních bodů se týká údajných nepřesností a nedostatků té části odůvodnění napadeného rozhodnutí, v níž žalovaný shrnul postup stavebního úřadu během řízení o žádosti. Ve vztahu k této námitce ovšem musí soud konstatovat, že její obsah je zcela obecný a nekonkrétní. Žalobce svá tvrzení nikterak nerozvedl a nekonkretizoval, jakým způsobem byla porušena jeho práva. Jedinou konkretizaci představuje tvrzení, že žalovaný sice v odůvodnění napadeného rozhodnutí opravil chybné konstatování (překl