2 As 77/2017 — Nejvyšší správní soud

30 Ad 9/2024- 49 - text  7 30 Ad 9/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: TRUVIA s.r.o. sídlem Lužánecká 1887/8, 602 00 Brno zastoupené advokátkou Mgr. Martinou Procházkovou sídlem Střední 388/4, 602 00 Brno proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 4. 2024, č. j. 7050/1.30/18-16 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal odvolání proti rozhodnutí oblastního inspektorátu práce č.j. 15041/9.30/1821 ze dne 11. 9. 2023, kterým mu byla podle § 30 odst. 1 písm. za) zákona č. 251/2005 Sb. uložena pokuta za porušení povinnosti koordinátora BOZP spočívající v nevedení seznamu smluvních vztahů dle § 10 odst. 4 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. (dále také jen „seznam“) Kontrola byla zahájena dle § 5 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 3 zákona č .251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o inspekci práce“) dne 11. 8. 2017 a její výsledky byly shrnuty v protokolu č.j. 24379/9.42/17-2, proti němuž žalobce uplatnil námitky. Oblastní inspektorát práce vydal následně rozhodnutí č.j. 15041/9.30/18-8 ze dne 15. 8. 2018, které Státní úřad inspekce práce rozhodnutím č.j. 7050/1.30/18-5 ze dne 18. 2. 2019 potvrdil. Toto rozhodnutí však Krajský soud v Brně rozsudkem č.j. 30 Ad 3/2019106 ze dne 9. 6. 2021 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení [pro nedostatečné zjištění skutkového stavu ohledně druhého (jiného, než nyní řešeného) deliktu]. Nejvyšší správní soud rozsudkem č.j. 4 As 239/202134 ze dne 28. 3. 2023 kasační stížnost zamítl a závěr krajského soudu potvrdil. V novém řízení oblastní inspektorát práce část řízení zastavil usnesením č.j. 15041/9.30/1815, avšak delikt (s účinností od 1. 7. 2017 přestupek – pozn. soudu) spočívající v nevedení seznamu znovu posoudil a uložil pokutu 18 000 Kč. Žalobce v odvolání tvrdil, že seznam vedl a že kontrolní orgány překročily své pravomoci podle § 5 zákona o inspekci práce. Žalobce však seznam v roce 2017 nepředložil ani neprokázal, že existoval. Odvolací orgán konstatoval, že koordinátorem je podle § 14 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. právnická osoba, a povinnost vést seznam proto tíží žalobce. Státní úřad inspekce práce odvolání jako nedůvodné zamítl a rozhodnutí oblastního inspektorátu práce potvrdil. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítá, že skutkový stav nebyl zjištěn v souladu se zásadou materiální pravdy. Žalobce opakovaně v průběhu řízení uváděl, že seznam vedl a tento také správnímu orgánu předložil. Správní orgány toliko na základě doměnky dovozují, že došlo ke spáchání předmětného přestupku. Přitom nezajistily ani další důkazy k ověření, zda seznam žalobce skutečně vedl. Seznam smluvních vztahů vede dlouhodobě, což správní orgány mohly ověřit nahlédnutím do dalších dostupných podkladů (např. účetních dokladů, faktur či smluv). Napadenému rozhodnutí dále vytýká nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatečném odůvodnění závěru o naplnění skutkové podstaty přestupku. Dále uvádí, že samotné nepředložení seznamu v rámci kontroly nemůže být bez dalšího považováno za důkaz jeho nevedení. Správní orgán rezignoval na povinnost zjistit okolnosti svědčící v jeho prospěch, přestože jej k tomu žalobce vyzýval. III. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný navrhl podanou žalobu zamítnout, jelikož ji považuje za nedůvodnou. Uvedl, že výzva k předložení chronologického seznamu smluvních vztahů byla žalobci doručena již dne 1. 9. 2017. Ten ji však předložil až po soudních řízeních v pokračujícím správním řízení, a to po ukončení dokazování oblastním inspektorátem práce dne 17. 8. 2024. Jeho tvrzení, že opakovaně v průběhu řízení sdělil, že tento seznam vede, neodpovídá listinným důkazům založeným ve spise. Žalobce je právnickou osobou, tudíž se ho povinnost vést seznam týká. Úkolem správních orgánů bylo zjistit, zda-li žalobce ke dni kontroly (11. 8. 2017) seznam smluvních vztahů vedl či nikoliv. IV. Jednání před krajským soudem 4. Dne 26. 3. 2026 proběhlo jednání. Zástupci účastníků setrvali na svých procesních stanoviscích. III. Posouzení věci krajským soudem 5. Jak již bylo uvedeno v části I. odůvodnění tohoto rozsudku, Krajský soud v Brně se v předchozím rozsudku ze dne 9. 6. 2021, č. j. 30 Ad 3/2019–106 zabýval zákonností závěrů správního orgánu prvého stupně, jenž v předchozím rozhodnutí ze dne 15. 8. 2018, č. j. 15041/9. 30/18–8 mj. uznal žalobce vinným ze spáchání správního deliktu na úseku bezpečnosti práce podle ust. § 30 odst. 1 písm. za), zákona o inspekci práce tím, že plnil povinnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle § 10 odst. 4 nebo § 18 zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o BOZP“). Toho se žalobce dopustil tím, že ke dni 11. 8. 2017 nevedl písemný chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti jako odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátora, který měl opatřit svým jménem a vlastnoručním podpisem, čímž porušil § 10 odst. 4 písm. a) zákona o BOZP. Nynější prvostupňové rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ze dne 21. 9. 2023, č. j. 15041/9.30/18-21 dospělo ohledně uvedeného deliktu ke stejnému závěru. Žalobci byla za tento přestupek uložena pokuta ve výši 18 000 Kč. Jelikož se k tomuto přestupku zdejší soud již v rozsudku ze dne 9. 6. 2021, č. j. 30 Ad 3/2019–106, vyjadřoval a tyto jeho závěry nebyly v rámci řízení o kasační stížnosti proti tomuto rozsudku Nejvyšším správním soudem nijak dotčeny (kasační stížnost žalovaného proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2023, č. j. 4 As 239/2021–34 zamítnuta) využívá zdejší soud rovněž závěry z jeho předchozího rozsudku upravené do situace, kdy žalobce poté, co krajský soud vyslovil k původním žalobním námitkám svůj názor, námitky v nynější žalobě modifikoval (v návaznosti na ve správním řízení nově předložený důkaz, kdy žalobce dne 17. 8. 2023 doručil prvostupňovému správnímu orgánu chronologický seznam smluvních vztahů). 6. Ze spisového materiálu vyplývají následující skutečnosti. V roce 2016 probíhala výstavba požární stanice Znojmo. Zadavatelem veřejné zakázky byl Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje. Žalobce s ním dne 6. 9. 2016 uzavřel příkazní smlouvu o výkonu činnosti koordinátora BOZP, kterou měl pro něj na této stavbě zajišťovat (viz čl. III. bod 1. smlouvy). Žalobce zároveň ve smlouvě prohlásil, že je k výkonu této činnosti odborně způsobilý. Poté žalobce dne 8. 9. 2016 uzavřel s panem M. dohodu o provedení práce na dobu od 8. 9. 2016 do 30. 11. 2017. Předmětem pracovní činnosti byl výkon odborně způsobilé osoby v rozsahu odborně způsobilého koordinátora BOZP na staveništi dle zákona o BOZP. Dle osvědčení ev. č. NEO/6/KOO/2013 touto odbornou způsobilostí pan M. disponoval. Čestným prohlášením ze dne 7. 10. 2016 žalobce prohlásil, že mezi ním a panem M. existoval pracovněprávní vztah. Dodatkem č. 1 ze dne 10. 10. 2016 ke smlouvě příkazní je jako osoba pověřená výkonem činnosti koordinátora BOZP na předmětné stavbě uveden výslovně pan M. Ze správního spisu dále vyplývá, že prvostupňový správní orgán vyzval žalobce k předložení seznamu smluvních vztahů o výkonu činnosti koordinátora výzvu k poskytnutí součinnosti ze dne 1. 9. 2017. 7. Pokud jde o právní úpravu normující povinnosti koordinátora v daném směru, pak jde o následující ustanovení zákona o inspekci práce a zákona o BOZP. 8. Podle § 30 odst. 1 písm. za) zákona o inspekci práce se správního deliktu na úseku bezpečnosti práce právnická osoba dopustí tím, že nesplní některou z povinností koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle § 10 odst. 4 nebo § 18 zákona o BOZP. 9. Dle § 14 odst. 2 věta první zákona o BOZP koordinátorem je fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti (§ 10). 10. Podle § 10 odst. 4 písm. a) zákona o BOZP odborně způsobilá fyzická osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátor, vede písemně chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti jako odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátora, který opatřuje svým jménem a vlastnoručním podpisem. 11. Krajský soud v Brně v předchozím shora zmiňovaném rozsudku č. j. 30 Ad 3/2019–106 ze dne 9. 6. 2021 k námitce žalobce spočívající v tvrzení, že nebylo jeho p