9 Ads 83/2014 — Nejvyšší správní soud

31 A 26/2025- 36 - text  7 31 A 26/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové, v právní věci žalobkyně: OZP servis s.r.o., IČ 26688697 sídlem Fügnerovo nám. 2/1807, 120 00 Praha proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo náměstí 91/5, 586 01 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 4. 3. 2025, č. j. 11906-15/2024-ERU, takto: I. Rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 4. 3. 2025, č. j. 11906-15/2024-ERU, a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 12. 12. 2024, č. j. 11906-9/2024-ERU, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Projednávaný případ se týká kompenzace prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníku trhu s elektřinou podle § 19f zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v mimořádné tržní situaci v roce 2023, kdy byla vládou stanovena maximální cena za dodávky elektřiny nařízením vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka. 2. Žalobkyně jako účastník trhu s elektřinou (obchodník s elektřinou) podávala v průběhu roku 2023 na měsíční bázi žádosti operátorovi trhu OTE, a. s. („OTE“), o úhradu kompenzace za dodávku elektřiny; OTE těmto žádostem vždy vyhověl a požadovanou částku kompenzace žalobkyni uhradil. Tyto platby se dle § 19f odst. 3 energetického zákona považují za zálohové platby. Žalobkyně proto následně podala žádost za celé stanovené období roku 2023, kterou měly být tyto zálohové platby vypořádány. 3. Sdělením ze dne 27. 9. 2024, č. j. 11906-3/2024-ERU, žalovaný oznámil žalobkyni pochybnosti o správnosti výpočtu kompenzace za stanovené období roku 2023. Žalobkyně reagovala podáním ze dne 10. 10. 2024, v němž namítla, že žalovanému uplynula lhůta ke sdělení pochybností a jeho sdělení ani žádné konkrétní pochybnosti neobsahuje. Žalovaný ve vyjádření ze dne 25. 10. 2024 uvedl, proč považuje své sdělení za včasné a jaké konkrétní okolnosti zakládají jeho pochybnosti o nároku žalobkyně na kompenzaci. 4. Žalobkyně následně podala opravnou žádost za stanovené období roku 2023, v níž však uvedla stejné údaje jako v žádosti původní. Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 12. 12. 2024, č. j. 11906-9/2024-ERU, zakázal žalobkyni poskytnutí úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za období roku 2023 co do částky 1 326 355 Kč bez DPH. Rozklad žalobkyně zamítla Rada Energetického regulačního úřadu („Rada“) rozhodnutím ze dne 4. 3. 2025, č. j. 11906-15/2024-ERU, a napadené rozhodnutí potvrdila. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 5. Žalobkyně namítla, že žalovaný měl ve věci postupovat podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, což plyne z § 19 odst. 7 ve spojení s § 97 odst. 5 energetického zákona. Dále tvrdila, že ke sdělení pochybností ze strany žalovaného došlo po uplynutí prekluzivní tříměsíční lhůty, která je lhůtou hmotněprávní, a nikoliv procesní. Sdělení navíc bylo nezákonné, neboť žádné konkrétní pochybnosti neobsahovalo. Následné „vyjasnění pochybností“ bylo žalovaným učiněno až po uplynutí stanovené lhůty. Žalobkyně tedy ve stanovené lhůtě neobdržela řádné sdělení pochybností žalovaného; jeho následné rozhodnutí je proto nezákonné. Z výroku rozhodnutí žalovaného nevyplývá, na jakou výši kompenzace má žalobkyně nárok a v jaké lhůtě a na jaký účet má úhradu zaplatit. Toto rozhodnutí je proto též nepřezkoumatelné, přičemž s touto otázkou se Rada nevypořádala. Žalobkyně proto navrhla, aby soud obě rozhodnutí správních orgánů zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nepovažoval žalobní námitky za důvodné. Z ničeho nevyplývá, že by se v daném případě mělo jednat o daňové řízení – žalovaný vydal rozhodnutí ve specifickém řízení řešícím existenci zjevných pochybností o výpočtu kompenzace v podané žádosti (závěrečném zúčtování za rok 2023). Žalovaný se v této fázi nijak neúčastnil procesu úhrady kompenzace (nebyl jejím plátcem ani příjemcem vrácené části). Jednalo se z jeho strany o odborné posouzení problematiky. Tomu odpovídá i znění výroku – o výši nároku účastníka trhu s elektřinou nebo o povinnost k zaplacení v tomto řízení není rozhodováno. Teprve nedošlo-li by na základě tohoto rozhodnutí k dobrovolnému vrácení neoprávněně vyplacené kompenzace či k jejímu započtení (což zákon ponechával na komunikaci účastníka trhu s elektřinou a operátora trhu), byl by na místě postup podle § 19f odst. 7 a § 97 odst. 2 energetického zákona, tj. žalovaný by vydal rozhodnutí, v němž by uložil povinnost vrátit konkrétní výši platby ve stanovené lhůtě na konkrétní účet do státního rozpočtu. Rozhodnutí žalovaného tak není nepřezkoumatelné. 7. Ke sdělení pochybností nedošlo po uplynutí prekluzivní lhůty, neboť se jedná o lhůtu procesní. Připadl-li její konec na 28. 9. 2024, což byl státní svátek, lhůta skončila až v nejbližší následující pracovní den, tj. 30. 9. 2024, kdy byly pochybnosti žalobkyni doručeny. Žalovaný uznává, že sdělení pochybností nebylo po obsahové stránce zcela dostatečné, neboť žalobkyně z něj nemohla seznat, co konkrétně je v její žádosti špatně. Současně si ale žalobkyně musela být vědoma, že žalovaný určité pochybnosti má a že bude ve věci probíhat další zákonem stanovený postup. Ve vyjádření ze dne 25. 10. 2024 pak žalovaný tyto pochybnosti podrobně specifikoval. Rozhodnutí žalovaného proto nemůže být nezákonné, neboť žalobkyni bylo umožněno reagovat na konkrétní pochybnosti opravnou žádostí nebo v rozkladu proti prvostupňovému rozhodnutí. 8. Žalovaný závěrem dodal, že je oprávněn nadále provést u žalobkyně daňovou kontrolu a vyměřit jí odvod z plateb na úhradu kompenzace, které byly žalobkyni poskytnuty neoprávněně. Namítáním procesních vad rozhodnutí o zákazu úhrady dle § 19f odst. 5 energetického zákona nemůže žalobkyně docílit toho, že by jí byla kompenzace uhrazena ve výši požadované v jejím závěrečném zúčtování. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. IV. Právní úprava kompenzačního mechanismu 9. Podle § 19d odst. 1 energetického zákona, nastane-li mimořádná tržní situace na trhu s elektřinou nebo plynem, může vláda nařízením stanovit ceny elektřiny nebo plynu dodávaného zákazníkům nebo jiným účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem. 10. Vláda postupovala podle citovaného ustanovení a nařízením č. 298/2022 Sb. stanovila maximální ceny elektřiny a plynu pro rok 2023. Jelikož skutečné náklady na dodávku elektřiny a plynu mohly být pro účastníka trhu s elektřinou vyšší, byl v § 19f energetického zákona zakotven podrobný kompenzační mechanismus zajišťující úhradu ztráty a přiměřeného zisku účastníkům. Úprava ve znění účinném v roce 2023 byla následující (změny provedené s účinností od 1. 1. 2024 nejsou pro posuzovanou věc rozhodné): (1) Nepokrývá-li stanovená cena v mimořádné tržní situaci oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, má účastník trhu s elektřinou nebo plynem dodávající elektřinu nebo plyn právo na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé z důvodu dodávky elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu a přiměřeného zisku. (2) Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk hradí operátor trhu. Operátor trhu je povinen hradit prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk na základě žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a poskytnutí stanovených podkladů za stanovené období. Žádost podle věty první a poskytnuté podklady předá operátor trhu neprodleně Energetickému regulačnímu úřadu k vyjádření. (3) Platby operátora trhu na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období uhrazené před vypořádáním plateb se považují za zálohové platby. Operátor trhu a účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který žádá o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, jsou povinni po skončení stanoveného období vypořádat rozdíly mezi zálohovými platbami na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období. (4) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem je povinen uvést v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a v podkladech poskytnutých operátorovi trhu úplné, správné a pravdivé údaje. (5) Má-li Energetický regulační úřad po ověření údajů z žádosti a poskytnutých podkladů pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, sdělí tuto skutečnost ve stanovené lhůtě společně s důvody operátorovi trhu a účastníkovi trhu s elektřinou nebo plynem, který žádost operátorovi trhu podal. Operátor trhu vyzve účastníka trhu s elektřinou nebo plynem k úpravě výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo k prokázání správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného