32 A 3/2023 – Krajský soud v Brně

32 A 3/2023- 51 - text pokračování 8 32 A 3/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce: T. P. bytem X zastoupeného Mgr. Patrikem Lukešem, advokátem, se sídlem Hlinky 155/86, 603 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí ze dne 7. 7. 2022, č. j. KUJI 59386/2022, sp. zn. OOSČ 418/2022 OOSC/102, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci 1. Žalobce se včasně podanou žalobou, doručenou Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“ či „zdejší soud“), domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Jihlava, odboru dopravy (dále též „správní orgán I. stupně“) ze dne 2. 5. 2022, č. j. MMJ/OD/80060/2022-ZeJ, sp. zn. SZ-MMJ/OD/8995/2022/8 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků z nedbalosti podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „silniční zákon“), kterých se dopustil dne 28. 1. 2022 v době od 15:41 do 15:46 hod. na dálnici D1 mezi km 124 až 111 ve směru jízdy na Prahu jako řidič osobního motorového vozidla Volvo, registrační značky 7AU 1040 tím, že: a) při předjíždění a zařazování se před vozidlo, které předjel, opakovaně nedával znamení o změně směru jízdy; tímto jednáním porušil ustanovení § 17 odst. 2 a odst. 3 silničního zákona, b) opakovaně užil k jízdě levý jízdní pruh, i když to nebylo nutné k předjíždění nebo k objíždění; tímto jednáním porušil § 12 odst. 1 silničního zákona. 3. Za spáchání přestupku byla žalobci podle ustanovení § 35 písm. b), § 41 odst. 1 a § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o odpovědnosti za přestupky“) a podle ustanovení § 125c odst. 5 písm. g) silničního zákona uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. Současně byla žalobci podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a v souvislosti s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb. uložena povinnost nahradit náklady spojené s projednáním přestupku ve výši 1 000 Kč. II. Podání žalobce 4. V žalobě žalobce uvedl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem a že v průběhu řízení před správními orgány došlo k porušení jeho práv, zejména jeho práva na spravedlivý proces. 5. Žalobci nebylo správním orgánem I. stupně opakovaně umožněno nahlédnutí do správního spisu. Žalobce proto neměl možnost seznámit se se všemi důkazy a řádně se k nim vyjádřit, popřípadě navrhnout důkazy na svoji obhajobu. Správní orgán I. stupně tedy porušil svoji povinnost stanovenou v § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), když žalobci odepřel právo nahlédnout do spisu. Žalobce se pokusil do spisu nahlédnout poprvé dne 24. 3. 2022 a podruhé dne 1. 4. 2022. I přesto, že správnímu orgánu I. stupně muselo být zřejmé, že má žalobce zájem se se spisem seznámit, správní orgán I. stupně namísto snahy o dohodnutí náhradního termínu pro nahlížení do spisu stanovil žalobci pro seznámení se s podklady rozhodnutí a vyjádření k nim pouze sedmidenní lhůtu. Správní orgán I. stupně dále na žádost žalobci neposkytl kopii správního spisu. 6. Žalovaný pak v napadeném rozhodnutí postup správního orgánu I. stupně nesprávně aproboval. Žalobci bylo postupem správního orgánu I. stupně znemožněno seznámit se s obsahem správního spisu, a proto nemohl následně uvádět v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí konkrétní důkazy nebo vyjádřit se k provedeným důkazům. Není tedy pravdivé vyjádření žalovaného, že žalobce v odvolání nevylíčil, jak byl na svých právech postupem správního orgánu I. stupně dotčen. 7. Závěrem žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil. 8. Po zrušení rozsudku zdejšího soud ze dne 30. 6. 2024, č.j. 32 A 3/2023-20 rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2025, č.j. 4 As 192/2024-33 podal žalobce k věci vyjádření ze dne 14. 4. 2025. Jeho argumentace směřovala především proti závěrům rozsudku Nejvyššího správního soudu. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že je přesvědčen, že ve správním řízení nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces. Ze správního spisu vyplývá, že zmocněnec žalobce uplatnil právo nahlížet do spisu dne 1. 4. 2022, předchozí údajná návštěva není ničím doložena. Dne 1. 4. 2022 byli téměř všichni pracovníci projednávající přestupky, včetně oprávněné úřední osoby a jejího nadřízeného, v pracovní neschopnosti. Nebylo tedy objektivně možné, aby mohl zmocněnec žalobce dne 1. 4. 2022 do spisu nahlédnout. Přestože byl zmocněnec předem vyrozuměn o těchto překážkách, dne 1. 4. 2022 se přesto dostavil a chtěl nahlížet do spisu. 10. Zmocněnec žalobce byl přitom vyrozuměn, že do spisu může nahlížet od 5. 4. 2022. Přímo pak byl žalobce poučen o možnosti nahlížet do spisu, vyrozumění převzal dne 19. 4. 2022 a až po uplynutí stanovené lhůty požádal o zaslání kompletních kopií podkladů pro rozhodnutí. Lhůta 7 dnů je podle žalovaného zcela přiměřená, navíc žalobce věděl, že může nahlížet do spisu už od 5. 4. 2022. 11. Právo na pořízení kopií je pak spojeno s právem nahlížení do spisu. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu neváže právo nahlížet do spisu na právo na zaslání kopií písemností poštou. Nahlížení do spisu je úkonem, který podléhá přesnému postupu podle zákona. Právo nahlížet mají jen taxativně vymezené skupiny osob, které je nutné při nahlížení jednoznačně identifikovat. Podle závěru Poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 31. 5. 2019 nezakládá správní řád osobě oprávněné nahlížet do spisu právo na to, aby jí správní orgán zasílal kopii spisu nebo jeho části poštou nebo elektronicky. 12. Ke skutkové stránce přestupku pak žalobce neuvedl nic, a to ani v podaném odporu, odvolání ani v žalobě. Přestože byly žalobci zjištěné okolnosti související s přestupkem známy z vydaného příkazu, nijak se k nim nevyjádřil a nijak je nerozporoval. 13. Žalovaný je přesvědčen, že napadené rozhodnutí je věcně správné a zákonné, a proto navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci krajským soudem 14. Soud k věci uvádí, že rozsudkem ze dne 30. 7. 2024, č.j. 32 A 3/2023-20 rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný kasační stížnost. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2025, č.j. 4 As 192/2024-33 byl tento rozsudek zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. 15. Soud pro úplnost dodává, že žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního – dále jen s.ř.s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s) a jde o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 16. Napadené rozhodnutí žalovaného krajský soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy II, dílu 1, § 65 a následujících s.ř.s. v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s), ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). 17. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s.ř.s. bez nařízení ústního jednání. 18. Nejvyšší správní soud ve svém zrušujícím rozsudku především uvedl: „[28] Nejvyšší správní soud předně považuje za vhodné shrnout pro věc podstatné skutečnosti vyplývající ze správního spisu. Dne 30. 3. 2022 proběhla e-mailová komunikace mezi zmocněncem žalobce a oprávněnou úřední osobou, v níž zmocněnec žalobce požádal o nachystání kopií spisu a sdělení termínu, ve kterém si kopie může vyzvednout a nahlédnout do spisu. Oprávněná úřední osoba jej informovala o své pracovní neschopnosti a uvedla, že by mohla být přítomna dne 5. 4. 2022. Podle úředního záznamu ze dne 1. 4. 2022 (pátek) telefonoval v 7:17 hodin zmocněnec žalobce správnímu orgánu prvního stupně a sdělil, že si téhož dne hodlá přijet pro kopii spisu, neboť „běží lhůty“, které však k dotazu úřední osoby nebyl schopný upřesnit. S ohledem na personální situaci na úseku přestupků mu daná úřední osoba sdělila, že jeho požadavku nelze v tomto dni vyhovět, a nabídla mu termín v pondělí dne 4. 4. 2022. Následně úřední osoba v aplikaci elektronické spisové služby ověřila, že žalobci neběžely žádné lhůty. Ve věci byl v té době vydaný příkaz, proti kterému již žalobce podal odpor. Zmocněnec žalobce se přesto dne 1. 4. 2022 v 11:30 hodin dostavil na odbor dopravy správního orgánu prvního stupně a předložil plnou moc ze dne 18. 3. 2022 udělenou žalobcem k nahlížení do spisu a k pořízení jeho kopie. Úřední osoba tomuto zmocněnci o